Léky „na štěstí“ užívá 15,8 % Čechů. Hlavně ženy 65+

1
20982
leky
Foto: Pixabay.com

Psychoaktivní léky problémově užívá 1,35 mil. Čechů. Z toho je 900 tisíc žen a 430 tisíc mužů. Uvádí to Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Podle Zprávy o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021 Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti [NMSDZ] sedativa a hypnotika užívá problémově 1,1 milionu Čechů. Jde celkem o 310 tisíc mužů a 780 tisíc žen. Opioidní analgetika problémově užívá na 550 tisíc Čechů, více pak ženy [330 tisíc osob] než muži [220 tisíc osob].

„Míra zneužívání léků, a to jak léků na předpis, tak volně prodejných, je vysoká i mezi seniory v domovech pro seniory. Uváděné je užívání vyšších než doporučených dávek a kombinace užívání léků s alkoholem,“ píše ve zprávě její odpovědná redaktorka Zuzana Tion Leštinová.

Psychiatři uvádějí růst počtu lidí s problémy s alkoholem

Podle ní zneužívání či nadužívání psychoaktivních léků se v Česku týká poměrně velké části populace. A je příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele a jejich okolí. Zastřešující definice zneužívání léků přitom zahrnuje jakýkoliv způsob užití léku s takzvaně prokázanou problematickou spotřebou.

„Jde například o užití léku s lékařským předpisem nebo bez něj. Avšak zjevně mimo přijaté lékařské postupy nebo pokyny. To znamená za rekreačním účelem kvůli opojným účinkům léčby nebo v rámci samoléčby, kdy rizika a problémy spojené s užitím převažují nad jeho přínosy,“ vysvětluje Tion Leštinová.

Specifickými formami zneužití léku je pak podle ní i jejich použití jako zdroje [prekurzoru] pro výrobu jiných drog nebo podání léku jiné osobě s cílem ji nedobrovolně omámit. I zde jsou zjištěná čísla alarmující.

Užívání psychoaktivních léků v dospělé populaci

Ze zprávy NMSDZ za loňský rok vyplývá, že psychoaktivní léky [získané na lékařský předpis i bez předpisu] u nás užilo v posledních 12 měsících celkem 15,8 procenta dospělých Čechů.

Léky na uklidnění nebo nespavost [sedativa nebo hypnotika] si vzalo 12,6 procenta dospělých. Nejčastěji šlo o alprazolam [Neurol, Xanax], diazepam, zolpidem [Stilnox].

Léky na bázi opioidů proti bolesti pak za posledních dvanáct měsíců užilo 6,8 procenta dospělých. Nejčastěji šlo o tramadol [Tramal, Doreta, Zaldiar] nebo pethidin [Dolsin].

„Užívání psychoaktivních léků je přibližně dvakrát častější u žen a zvyšuje se s věkem respondentů. Zatímco v mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, ve věkových kategoriích nad 35 let nad opioidy významně převažuje užívání sedativ a hypnotik,“ doplňuje redaktorka zprávy.

Opiátová kauza v USA má další vyrovnání farma firem

Upozorňuje přitom i na užívání psychoaktivních léků během jednoho měsíce. I zde zpráva nabízí závažná zjištění. V posledních 30 dnech užívalo psychoaktivní léky celkem 10,6 procenta populace. Z toho denně nebo téměř denně léky užívalo 2,1 procenta populace [1,8 % sedativa a 0,5 % opioidní analgetika].

Sedativa nebo hypnotika přitom užívalo déle než šest týdnů celkem 12 procent populace a opioidní analgetika 5,9 procenta. To je cca 90 procent těch, kteří léky v současné době užívali. Mezi uživateli psychoaktivních léků je nadpoloviční většina [více než 60 %] těch, kteří léky užívají i po dobu delší než jeden rok.

„Nejvyšší zastoupení těch, kteří léky užívají dlouhodobě, je ve věkové skupině 65+ let,“ uvádí ve zprávě Tion Leštinová.

Podle ní přibližně 12 procent uživatelů psychoaktivních léků je získalo jinak než na lékařský předpis [od známých, v lékárně bez předpisu nebo přes internet].

Závažné zjištění je, že do kategorie problémového užívání psychoaktivních léků pak spadalo celkem 14,9 procent dospělých osob starších 15 let [9,9 % mužů a 19,7 % žen]. Z toho 12,1 procenta [7,1 % mužů a 17,0 % žen] užívalo problematicky sedativa a hypnotika. 6,1 procenta [5,1 % mužů a 7,1 % žen] užívalo opioidy.

Dopady problematické spotřeby psychoaktivních léků

Podle NMSDZ je typický negativní dopad nadměrného užívání psychoaktivních léků vznik závislosti. Zneužívání těchto léků tak snižuje celkovou kvalitu života. Narušuje sociální, rodinné a pracovní fungování a duševní zdraví.

Mezi nejčastější zdravotní obtíže při závislosti na sedativech a hypnoticích patří nespavost, úzkost, vnitřní chvění či třes, tělesné napětí, svalové bolesti, bolesti hlavy, slabost, únava, nevýkonnost, pokles nálady. Objevují se také somatické příznaky, bolest břicha, neuralgie, parestézie, tachykardie. Ty mohou imitovat závažné akutní somatické onemocnění.

„Počet osob s problematickou spotřebou psychoaktivních léků, respektive se závislostí na psychoaktivních lécích lze odhadnout až na 1 milion osob. Z toho u cca 200 tisíc osob jsou si lékaři primární péče vědomi o existenci problému. V léčbě závislosti je ročně cca 2,5 tisíce osob s problémy spojenými sedativy a hypnotiky,“ říká Zuzana Tion Leštinová.

Podle ní prevence zneužívání psychoaktivních léků by měla směřovat především k lékařům. Ti by při léčbě psychoaktivními léky měli dbát na jejich správnou indikaci, dávkování a délku léčby. Spotřebu psychoaktivních léků by měli pravidelně sledovat a kontrolovat.

Kdo u nás užívá psychoaktivní léky

Podle NMSDZ lze v zásadě rozlišit dvě skupiny lidí, kteří užívají nad patřičnou míru psychoaktivní léky. Jsou to osoby trpící různými zdravotními problémy. Jejich primárním motivem je léčba těchto problémů. Avšak již ztratily nad užíváním těchto léků kontrolu.  Druhou skupinou jsou lidé závislí na návykových látkách včetně alkoholu nebo nelegálních drog. Ti užívají psychoaktivní léky jako náhradu nebo doplněk jiných drog nebo ke zmírnění abstinenčních příznaků.

„Typickým dopadem dlouhodobého nadužívání psychoaktivních léků je vznik závislosti,“ upozorňuje redaktorka.

Psychoaktivní léky jsou často nadměrně užívány při potížích se spánkem, při úzkosti nebo při bolestech. Problém je, že lidé podle NMSDZ o závislostním potenciálu užívaných léků často vůbec neví.

Nejvíce zneužívanými skupinami léků v Česku jsou zejména léky se sedativním, hypnotickým a anxiolytickým účinkem [především benzodiazepiny a Z-hypnotika] a opioidy. Zneužívanými léky jsou ale také antiepileptika [např. pregabalin].

„Specifickým problémem je užívání buprenorfinu z nelegálního trhu lidmi užívajícími drogy rizikově/injekčně a používání pseudoefedrinových přípravků pro nelegální výrobu pervitinu,“ doplňuje odpovědná redaktorka zprávy.

Trh s psychoaktivními léky

Podle zprávy NMSDZ je v Česku vysoká dostupnost psychoaktivních léků pro léčbu, ale také pro jejich problematické užívání. Zdrojem psychoaktivních léků je především oficiální zdravotní systém. Lidé nadužívající léky je získávají od lékařů různých odborností [tzv. doctor-shopping].

„V případě nemožnosti získat psychoaktivní léky ze standardního zdravotního zdroje jsou léky získávány od rodiny či známých, na internetu či na nelegálním trhu s drogami. Specifickým způsobem získávání psychoaktivních léků je padělání receptů nebo získávání použitých léků ze zdravotnického nebo domovního odpadu,“ říká Zuzana Tion Leštinová.

Novartis v USA zaplatí pokutu za uplácení lékařů

Podle její zprávy preparáty používané pro substituční léčbu závislosti na opioidech dále unikají ze standardních medicínských zdrojů a obchoduje se s nimi na nelegálním trhu. V České republice se to týká především preparátů obsahujících buprenorfin.

To vše při enormních počtech spotřebovaných psychoaktivních látek. Například distribuce benzodiazepinů v ČR je odhadována na 45 milionů doporučených denních dávek [DDD]. V přepočtu na jednoho obyvatele jde o 4,2denní dávky benzodiazepinů ročně.

K nejvíce užívaným, respektive distribuovaným benzodiazepinům patří alprazolam [např. Neurol]. Toho bylo loni distribuováno celkem 25,4 milionu denních dávek. Dále je to diazepam [5,5 mil. DDD] a klonazepam [4,3 mil. DDD].

Spotřeba opioidních analgetik v Česku roste

Ale ani tím to nekončí. Do lékáren bylo loni distribuováno přes 80 milionů dávek sedativ ze skupiny Z-léků. To je 7,5 DDD na 1 obyvatele ČR. Většinu tohoto množství představuje zolpidem [např. Stilnox], kterého bylo distribuováno celkem 78,7 milionu dávek.

Naopak distribuované množství benzodiazepinů a barbiturátů v ČR dlouhodobě klesá. Což už ale neplatí pro sedativa ze skupiny Z-léků. Zde se množství distribuovaných léků od roku 2014 do roku 2020 zdvojnásobilo. Strmě narůstá také spotřeba antiepileptika a sedativa pregabalinu [22 mil. dávek ročně].

Pak je tu spotřeba opioidních analgetik. To je například morfin, hydromorfon, oxykodon dihydrokodein či fentanyl. I zde spotřeba dlouhodobě roste [z 19 mil. v r. 2004 na 52 mil. denních dávek v r. 2020]. Významná je také spotřeba buprenorfinových preparátů pro substituční léčbu. Jich se loni v Česku distribuovalo přes 500 tisíc denních dávek.

Podle NMSDZ roste i spotřeba centrálně působících sympatomimetik [např. metylfenidát – Ritalin, modafinil a atomoxetin]. Od roku 2010 se téměř ztrojnásobila na více než tři miliony DDD loni.

Kde se psychoaktivní látky vůbec nakupují

V současnosti velmi rozšířeným alternativním zdrojem získávání psychoaktivních léků je také jejich nákup na internetu. NMSDZ tvrdí, že dostupnost psychoaktivních léků na internetu, především opioidů, sedativ a hypnotik, je vysoká. A to i na online platformách v českém jazyce. Jejich cena může být ve srovnání se standardním zdrojem v lékárně výrazně vyšší.

Online jsou dostupné i nové benzodiazepiny. Ty nejsou registrovanými léčivými přípravky a nabízejí se jako nové psychoaktivní látky [„designer“ benzodiazepiny]. V EU bylo v roce 2020 monitorováno celkem 30 těchto benzodiazepinů. Nejčastěji se nabízí etizolam a flualprazolam. Tyto nové benzodiazepiny jsou přitom stále častěji používány k nelegální výrobě falešných verzí běžně předepisovaných benzodiazepinových léků. Zde jde například o Valium či Xanax. To opět představuje značná rizika pro jejich případné uživatele.

Přibývá syntetických drog

Jako nové syntetické drogy se vyskytují syntetické opioidy. Jsou to například deriváty fentanylu. V EU je monitorováno 67 nových syntetických opioidů. Jak nové benzodiazepiny, tak nové syntetické opioidy byly zachyceny už i v ČR.

Konopné látky v ČR užívá denně odhadem 27 tisíc lidí

Dodejme, že psychoaktivní léky slouží i pro výrobu nelegálních drog. Léky obsahující efedrin [či pseudoefedrin] či kodein jsou zdrojem pro výrobu dalších drog [pervitin, braun], které se většinou aplikují injekčně. Hlavní prekurzor pro nelegální výrobu pervitinu je pseudoefedrin extrahovaný z léčiv.

Česko výdej léčiv s obsahem pseudoefedrinu reguluje od roku 2009 a pseudoefedrinová léčiva podléhají omezení výdeje. Vydat lze maximálně 900 mg pseudoefedrinu na osobu týdně. Regulace ale vedla k nárůstu nelegálního dovozu z jiných zemí, především z Polska. Přičemž v Česku se ročně nelegálně vyrobí šest až sedm tun pervitinu.

Za trestné činy nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami Policie ČR ročně zadrží 3,3 až 3,9 tisíc osob. Z toho cca 1,6 tisíc osob kvůli pervitinu. Loni bylo v této věci policií zadrženo celkem 3,3 tis. osob. Z toho 174 osob v souvislosti s psychoaktivními léky [5,3 %]. Pokud jde o zastoupení jednotlivých skupin psychoaktivních léků u trestné činnosti, největší podíl představují dlouhodobě opioidy a stimulancia.

Co o věci říká zákon

Základní legislativní rámec v oblasti zneužívání psychoaktivních léků poskytuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech [ZL]. Politika v oblasti nadužívání psychoaktivních léků je v ČR součástí politiky v oblasti závislostí, která od roku 2014 integruje témata legálních a nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí. Odpovědnost za tvorbu a její naplňování nese vláda.

Koordinační a poradní orgán vlády v otázkách závislostí je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [RVKPP]. Hlavním strategickým dokumentem určujícím zaměření politiky v oblasti závislostí je Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027. Ta společně s Akčním plánem na období 2019-2021 obsahuje i cíle a aktivity pro oblast psychoaktivních léků.

Oblast ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek včetně psychoaktivních léků, stejně jako dozor nad léčivy spadá gesčně pod Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Svoji roli v této problematice sehrává i Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL].

Reklama léků na předpis má svá pevná pravidla

Je to právě SÚKL, který koordinuje systém farmakovigilance humánních léčivých přípravků. To je systém dozoru nad bezpečností léčivých přípravků po jejich registraci. Jeho součástí je i hlášení nevhodného užívání nebo zneužívání léků. Problém ale je, že farmakovigilanční systém za posledních osm let obsahuje nežádoucí účinky týkající se zneužití/zneužívání nebo závislosti na psychoaktivních lécích jen v řádu jednotek až desítek případů.

Jaké nástroje brání zneužívání psychoaktivních léků

Základním opatřením proti zneužívání léčivých přípravků je výdej na lékařský předpis, případně výdej [ať už na lékařský předpis, nebo bez lékařského předpisu] s omezením. Do kategorie léků vydávaných s omezením patří léky mimo jiné tehdy, pokud mohou vyvolat velmi závažné nežádoucí účinky či mohou představovat značné riziko zneužívání. Praktický nástroj, který zajišťuje omezení předepsání a výdej léčivého přípravku na příslušné množství a dobu, je pak Registr léčivých přípravků s omezením.

Všechna očkování bude nově evidovat systém eOčkování

Podle NMSDZ ale není Registr přípravků s omezením pro regulaci výdeje psychoaktivních léků v praxi dostatečně využíván. V květnu 2021 se v kategorii přípravků s omezením nacházelo jen šest léků. Šlo o pět přípravků obsahujících pseudoefedrin a léčebné konopí. Do kategorie s omezením tedy není zařazeno ani jedno sedativum či hypnotikum [tj. ani jeden benzodiazepinový přípravek nebo Z-hypnotikum] či opioid.

Další opatření proti zneužívání léků spočívá ve výdeji léčivých přípravků v lékárně. Pokud existuje pochybnost, že osoba, které se přípravek vydává, není schopna zaručit jeho správné používání nebo jej může zneužít, lékárna ho nevydá.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. fakt je to síla!můžou za hlavně PL,
    jelikož to cpou svým pacientům na potkání!!!všem otravujícím pacientům místo vyšetření a léčby a pravidelných návštěv a kontrol nacpou léky na hlavu a vnutí každému,
    že jeho potíže jsou ze stresu!!!Fakt by se s tím tady mělo něco udělat….Jinak budeme národ feťáků.Znám mnoho případů,
    kdy jdete k lékaři,že vás něco bolí a když vám nic nezjistí narvou vám antidepresiva nebo něco na nervy anebo na spaní….To je současná úroveň medicíny v Česku!!!

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here