Konopné látky v ČR užívá denně odhadem 27 tisíc lidí

0
809
CR
Ilustrační foto: Pixabay.com

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [NMSDZ] při Úřadu vlády ČR má hotovou Zprávu o nelegálních drogách v ČR 2021. Její hlavní závěry zveřejnilo 2.12. na Národní konferenci o nelegálních návykových látkách.

Kdo by hledal plné znění Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2021 na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, hledal by marně.

„Zpráva nyní prochází korekturou. Počítáme, že ji zveřejníme do konce letošního roku. Ona konference nás trochu předběhla,“ uvedla pro ZdraveZpravy.cz Pavla Chomynová, která je nyní pověřená vedením NMSDZ.

Viktor Mravčík odchází z NMSDZ, nesouhlasí s vedením

Tak jako tak už nyní lze informovat o hlavních závěrech zprávy díky Národní konferenci o nelegálních návykových látkách, o níž informoval Úřad vlády ČR. Nelegální drogou číslo jedna v Česku jsou tak podle tiskové zprávy Úřadu vlády ČR konopné látky.

Konopí v ČR užívá deset procent dospělé populace

Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z loňského roku přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob starších 15 let má zkušenost s užitím konopných látek. Téměř deset procent dospělých užití konopných látek pak potvrdilo v posledních dvanácti měsících. Což odpovídá přibližně 600 až 800 tisícům osob.

„Prevalence užití konopných látek je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách,“ uvedla na konferenci Pavla Chomynová.

Jarmila Vedralová musí odejít, říká Matěj Hollan z A.N.O.

Konopí z důvodu samoléčby užilo v posledním roce pět až deset procent populace. To je odhadem 400 až 900 tisíc osob. Výhradně pro samoléčbu, tedy po vyloučení užívání pro rekreační účely, užila konopí dvě až tři procenta dospělých. Což je odhadem 200 tisíc osob. Užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je ve věkových skupinách 55 až 64 let a zejména 65+ let. Podle zmíněného výzkumu rizikově užívá konopné látky přibližně 400 tisíc osob.

„Z toho 200 tisíc osob je ve vysokém riziku. Denních uživatelů konopí je odhadem 27 tisíc,” upřesňuje Chomynová.

Závislostí u české mládeže přibývá, pomoci mají praktici

Míra užívání jiných nelegálních drog v dospělé [i školní] populaci je podle Národní koordinátorky pro oblast protidrogové politiky Jarmily Vedralové na řádově nižší úrovni. Zkušenosti s užitím extáze nebo halucinogenů v posledním roce uvádí odhadem 130 tisíc osob. S pervitinem [nebo amfetaminy] nebo kokainem přibližně 60 tisíc dospělých osob.

„Trendy v míře užívání nelegálních drog mezi dospělými jsou dlouhodobě stabilní, mezi mladými dospělými v posledních letech mírně roste užívání konopných látek a kokainu,“ konstatují zástupci NMSDZ.

Roste počet rizikových uživatelů drog

Odborníci na zmiňované konferenci potvrdili, že Česko je v mezinárodním kontextu region charakteristický problémovým užíváním pervitinu. Hlavním opioidem mezi problémovými uživateli drog je v ČR buprenorfin. Ten má unikat ze systému legálního využití na nelegální trh. Aktuálně roste také míra užívání opioidních analgetik.

V Česku je podle zástupců NMSDZ aktuálně odhadem 44 tisíc lidí užívajících drogy rizikově. To jsou dlouhodobí a/nebo pravidelní a/nebo injekční uživatelé drog opiátového a/nebo amfetaminového typu.

„Tři čtvrtiny tvoří uživatelé pervitinu, přibližně čtvrtinu uživatelé opioidů. Mírně roste zneužívání buprenorfinu a opioidních analgetik, celkové odhady počtu osob užívajících drogy rizikově dlouhodobě mírně rostou,” konstatuje Chomynová.

EMCDDA: Do Evropy proudí rekordní množství kokainu

Míra injekční aplikace mezi lidmi užívajícími drogy rizikově je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 90 procent. Dlouhodobě roste počet injekčních uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými adiktologickými službami a průměrný věk těchto uživatelů drog se zvýšil na 34 let.

„Díky dostupnosti výměnných programů a rostoucímu počtu vyměněného injekčního materiálu se v České republice daří udržovat relativně nízkou míru výskytu infekčních onemocnění mezi uživateli drog,” doplnila národní protidrogová koordinátorka.

Na předávkování v Česku ročně zemře až 60 lidí

Na předávkování nelegálními drogami v Česku podle NMS ročně zemře 40 až 60 osob. Dalších 130 až 150 případů úmrtí ročně je způsobeno vlivem nelegálních drog z jiných příčin než předávkování. To je nejčastěji z důvodu nemocí, nehod nebo sebevražd.

Podle Jarmily Vedralové se v prevenci předávkování opioidy ukázal jako dobře fungující zatím jen v letošním roce realizovaný pilotní projekt distribuce naloxonu.

Dnes bych nepřežil ani den, říká vyléčený narkoman

„Naloxon jako antidotum opioidů ruší účinky opiátů v těle uživatele drog. Jedná se o prostředek pomoci při předávkování. Pilotní projekt probíhá v sedmi městech v celkem 14 programech, které byly vybrány s ohledem na poměrně vysoký výskyt vysoce rizikových injekčních uživatelů. Předběžné výsledky ukazují, že ve 20 případech odvrátilo použití přípravku Nyxoid předávkování opioidy,” popsala Vedralová.

Síť služeb pro osoby v riziku závislosti

Síť adiktologických služeb v ČR tvoří dlouhodobě 250–300 stacionárních zařízení. Z toho je 90 až 100 programů ambulantní léčby a 55 až 60 nízkoprahových kontaktních center. Síť dále tvoří 35 až 45 programů ambulantní následné péče, 25 až 35 programů lůžkové zdravotní péče a 15 až 20 terapeutických komunit.

„Síť služeb je dlouhodobě stabilní, v posledních letech roste počet dětských adiktologických ambulancí a množství výkonů nízkoprahových programů,“ konstatují zástupci NMSDZ.

Podle nich bylo loni v kontaktu s nízkoprahovými programy celkem 38,8 tisíce uživatelů drog. Došlo i k nárůstu množství některých výkonů, především krizové intervence, sociální práce a zdravotního ošetření. Výrazný meziroční nárůst je zaznamenán rovněž v počtu distribuovaného injekčního materiálu. Celkem bylo loni vyměněno 8,9 milionu injekčních jehel a stříkaček. V přepočtu na jednoho odhadovaného injekčního uživatele drog jde o 211 kusů. Což podle WHO řadí Česko v rámci přenosu HIV těsně nad hranici vysokého pokrytí.

WHO: Kvůli covidu klesly počty provedených HIV testů

Loni pak došlo k nárůstu podpory programů ambulantní léčby na 63 programů. Počet klientů v péči těchto programů dlouhodobě roste, stejně jako počet kontaktů, kterých bylo v roce 2020 uskutečněno více než 242 tisíc.

Stejně tak bylo znatelné navýšení počtu programů specifické adiktologické primární prevence z 15 na 20 programů v roce 2020. Loni tak proběhlo celkem 9 641 hodin všeobecné primární prevence, 1 352 hodin selektivní a 386 hodin indikované specifické primární prevence.

V posledních letech se také rozvíjí privátní segment adiktologických služeb, které nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů. Nicméně skutečnost je, že síť služeb, zejména v některých regionech, je stále hodnocena jako nedostačující, a to zejména s ohledem na nízkou dostupnost ambulantní péče a substituční léčby.

Náklady na protidrogovou politiku v ČR

Z veřejných rozpočtů bylo v České republice loni vydáno v oblasti celé protidrogové politiky celkem necelých 2,3 miliardy korun. Z toho 82 procent tvořily výdaje státního rozpočtu a 18 procent výdaje krajů a obcí. Od roku 2018 dochází k nárůstu finančních prostředků alokovaných na dotační řízení pro programy protidrogové politiky:

  • v roce 2018 to bylo: +174,7 mil. Kč,
  • v roce 2019 to bylo: +216,6 mil. Kč,
  • v roce 2020 to bylo: +292,2 mil. Kč,
  • v roce 2021 to bylo: +292,5 mil. Kč.

„Dlouhodobě dochází k nárůstu výdajů na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů, nicméně některé typy služeb jsou stále podfinancovány. Například na oblast prevence připadá dlouhodobě pouze 3,5 procenta zdrojů,” uzavírá Vedralová s tím, že i v této klíčové oblasti se právě ona zasazuje o zvýšení dostupnosti prevence.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here