Startupů ve zdravotnictví je v Česku jako šafránu

0
468
startupu
Foto: Pixabay.com

Jen zhruba sedm procent startupů v Česku působí ve zdravotnictví. V globálním měřítku přitom odvětví health-tech tvoří mnohem významnější část startupového trhu. Celoevropský průměr je až 19 procent.

Údaje vyplývají ze Startup reportu společnosti Keiretsu Fora CEE. Podle něj si startupy v oblasti zdravotní péče berou 4% podíl z celkového objemu zainvestovaného kapitálu v regionu střední a východní Evropy. Což odpovídá podílu startupů v sektoru marketingu a gamingu. Což není, jak říká zakladatel startupového akcelerátoru SoulmatesVentures Hynek Sochor, mnoho. Ukazuje to podle něj na podkapitalizovanost segmentu zdravotnických startupů ve Střední Evropě.

„Segment zdravotnických startupů má s hodnotou v přepočtu cca 11,86 milionu korun nejnižší medián financování na startup v Evropě,“ říká.

Do protikladu dává investice do zdravotnických startupů ve Velké Británii. Tam činí mediánová částka na startup 292 milionů korun. Ve Francii je to 223 milionů korun. A v Německu, Rakousku a Švýcarsku je to cca 203 milionů korun.

„Ačkoliv je české zdravotnictví dlouhodobě hodnoceno jako jedno z nejlepších na světě, v oblasti inovací má stále velký potenciál pro zlepšení,“ dodává Sochor.

World Index of Healthcare Innovation

Loni se Česká republika umístila v žebříčku World Index of Healthcare Innovation v oblasti vědy a technologických inovací na 20. příčce. Oproti roku 2020 jde o zlepšení o čtyři pozice. Na prvním místě se umístilo Švýcarsko, druhé bylo Irsko, třetí Nizozemsko a čtvrtou pozici obsadilo Německo.

„Za ostatními zeměmi zaostáváme zejména v oblasti lékařských pokroků a objevů. Kvůli chybějícím výzkumným a vývojovým kapacitám napříč zdravotnictvím a akademickou sférou je tak v současné době rovněž nutné spoléhat na import moderních zdravotnických přístrojů ze zahraničí,“ tvrdí Hynek Sochor.

Prodáváme českou chytrost, říká Jaromír Zahrádka z i&i Biotech Fund

Podle něj jde o dovoz v objemu až 1 miliardy eur ročně [cca 23,8 mld. Kč]. Nejčastěji se do Česka podle něj dovážejí elektrolékařské přístroje. Dodává, že jde zejména o přístroje, které zvyšují efektivitu poskytované péče a snižují obsazenost nemocnic. Největší potenciál pak podle jeho názoru mají technologie pro minimálně invazivní chirurgii a systémy pro monitorování pacientů. Anebo zařízení a pomůcky pro domácí péči, oblast telemedicíny a digitálního zdravotnictví.

Startupy ve zdravotnictví jako promarněná příležitost

Health-techové startupy podle analytiků přinášejí obecně důležité inovace do oblastí, které se dlouhodobě nedaří ve zdravotnictví dostatečně rozvíjet. Podle Sochora jde například o nástroje digitálního a distančního zdravotnictví, včetně elektronických zdravotních záznamů. A to je, jak říká, promarněná příležitost.

„Pro vznik projektů v rámci health-tech sektoru panují v Česku ideální podmínky podpořené kombinací špičkového zdravotnictví, dostatkem kvalifikovaných IT odborníků a stále ještě rozumných nákladů na výzkum, vývoj a klinické testování. Dobře dostupné jsou i certifikace dle mezinárodních standardů,“ tvrdí.

Rozvoj start-upů v Česku je v mnohých ohledech výzvou. Za klíčové označuje například jednání se zdravotními pojišťovnami.

Zdravotnictví potřebuje apizaci, říká Jiří Pecina

Na druhou stranu je třeba uvést, že podle statistik neuspěje devět z deseti startupů. Polovina z nich pak skončí v pátém roce od svého založení.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here