AV ČR podpořila výzkum Rytmy mozku a těla v jazykové interakci

0
207
vyzkum
Ilustrační foto I: UFE_AVCR / Foto uvnitř článku: Vladimír Šigut, UK

Akademie věd ČR [AV ČR] poskytla finanční prémii Lumina quaeruntur [hledání světel, pozn. red.] vědkyni Psychologického ústavu AV ČR na výzkum rytmické aktivity lidského mozku a těla ve vazbě na schopnost komunikovat. 

Prémie je součástí programu na podporu perspektivních mladých vědců Lumina quaeruntur. Finanční podporu letos získali fyzik Jakub Vícha, chemik Karel Škoch, biolog Gerrit Angst, filozof Davide Crippa a konečně i psycholožka Kateřina Chládková. Prémie ve výši čtyři miliony korun každý rok po dobu maximálně pěti let jí umožní založit vlastní vědecký tým.

„Tito mladí vědci a vědkyně s obrovským zápalem pro svůj obor jsou budoucností Akademie věd a celé české vědy. Jsem ráda, že je můžeme v jejich rozletu podporovat i proto, že finanční podpora na úrovni státu pro udržení mladých vědců – anebo pro jejich návrat ze zahraničí – není příliš výrazná,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Prémie Lumina quaeruntur pomáhá vědcům a vědkyním středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 31 vědců a vědkyň.

Co zkoumá Kateřina Chládková, Ph.D.

Jak vypadá reakce mezi rytmickou aktivitou lidského mozku a těla a schopností komunikovat? Jakou roli má v mezilidské interakci rytmus mluvené řeči? A můžou rytmy mozku a rytmy těla sloužit jako biomarkery jazykového vývoje?

Těmito tématy se začne díky prémii zabývat Kateřina Chládková [vpravo, pozn. red.] v novém výzkumném programu v Psychologickém ústavu AV ČR. Program nese název „Rytmy mozku a těla v jazykové interakci“ a zaměřuje se na porozumění lidského jazyka a komunikace v širším měřítku.

„Rytmus nám pomáhá při osvojování řeči, později při komunikaci, kdy porozumíme řeči v hlučném prostředí nebo zcela novému mluvčímu. Rytmická je i mozková aktivita a tělesné pochody a pohyby. Zkoumáme, jak se navzájem ovlivňují rytmy mozku, rytmy těla a jazykové schopnosti,“ nastiňuje svůj výzkum psycholožka.

Kateřina Chládková studovala na Univerzitě v Amsterdamu a později pracovala na Univerzitě v Lipsku. V Psychologickém ústavu AV ČR vedla v národním měřítku ojedinělý výzkum raného osvojování jazyka. Ten již podpořily Univerzita Karlova a Grantová agentura ČR. Vynikající byl její mentoring stážistek Otevřené vědy a další popularizační aktivity jako například spolupráce s ČT na pořadu Zvěd a na tvorbě vzdělávacích pořadů.

O prémii Lumina quaeruntur AV ČR a další ocenění

Spolu s Kateřinou Chládkovou získal podporu fyzik Jakub Vícha na výzkum kosmického záření. Prémii dále obdržel chemik Karel Škoch, který se věnuje sloučeninám přechodných kovů, jako je palladium, rhodium a nikl. Tyto sloučeniny nacházejí široké využití v organické syntéze. Například při přípravě léčiv nebo jiných biologicky aktivních látek. Finanční prémii získal i pedobiolog původem z Německa Gerrit Angst. Ten zkoumá půdní biochemii. Prémii na rozvoj vědy využije i matematik Davide Crippa, jenž se pomocí matematiky soustředí na výuku a vzdělávací praxe v habsburských zemích v 18. století.

Genová technologie pomohla při sledování buněk obilovin

Prémie Lumina quaeruntur pomáhá vědcům a vědkyním středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž tato prémie omezuje na maximálně 10 let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení je, aby čtvrtinu rozpočtu hradilo akademické pracoviště, v němž výzkumník působí.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here