Jste zdraví a je vám 40. Měli byste se dát očkovat proti covidu?

0
1042
proti_covidu
Foto: Pixabay.com

Diskutují o tom i mladí lidé, zdraví dospělí, jejichž rodiče úřady i lékařské autority vyzývají, aby se nechali očkovat další posilující dávkou proti covidu-19. Na prvně zmíněnou skupinu se ale nějak zapomíná. Měli by se mladí a zdraví také očkovat?

V mnoha zemích se pozornost v souvislosti s očkováním proti covidu-19 zaměřuje zejména na rizikové skupiny obyvatel. Bruselský list Politico zjišťoval, jak by se měli zachovat lidé, kteří do této kategorie ale nespadají.

„Na dveře klepe zimní sezóna virových onemocnění, země přicházejí s kampaní na podporu očkování, aby své občany ochránily před onemocněním. Ale pokud zrovna nejste v některé prioritní skupině, nemusí být jasné, jak se zachovat,“ klade si otázku v článku Should you get a COVID jab if you’re fit and 40? list Politico.

Podle odborníků, jichž se server Politico dotazoval, a jejichž odpovědi nejsou podloženy jen vědeckými fakty, ale také ekonomickou rozvahou, se mladí a zdraví lidé pravděpodobně nemusí nechat očkovat. U nich totiž poskytuje očkování minimální přidanou ochranu, a tak se až na výjimky jejich očkování nepropaguje.

Co říká Světová zdravotnická organizace

Potřebují mladí a zdraví lidé posilující dávku proti covidu-19? Všeobecná doporučení Světové zdravotnické organizace [WHO] už ji delší dobu nedoporučují v případě lidí z nízko a středně rizikové skupiny. Sem patří většinou zdraví dospělí do věku 59 let za předpokladu, že již byli očkování a dále obdrželi alespoň jednu posilovací dávku. Důvodem je to, že podle WHO je přínos dalších posilovacích dávek marginální. A nehrozí proto, že by aktuálně neočkovaní lidé z této skupiny zahltili zdravotnický systém.

„Jsme si vědomi, že v případě lidí z rizikové skupiny a lidí starších, stupeň imunity klesá, a proto jim nabízíme posilující dávku,“ říká epidemiolog Pierre Van Damme, profesor z Antverpské univerzity a zakladatel Centre for the Evaluation of Vaccination [CEV].

Nejméně jednu dávku vakcíny proti covidu-19 v Evropě již obdrželo více než 70 procent obyvatel. A mnoho se jich virem nakazilo. Získaná imunita zůstává podle odborníků ještě na vysoké úrovni. Proto jednotlivé země přesunují pozornost od zajištění hromadné imunity a věnují pozornost rizikovým skupinám. Těm, jimž hrozí vyšší riziko hospitalizace.

„Soustředíme se na ty, o nichž víme, že jsou vystaveni virům covidu a jimž hrozí komplikace a hospitalizace. A přesně tomu se tímto chceme vyhnout,“ říká Van Damme.

Nejpočetnější prioritní skupinou jsou lidé ve věku nad 60 let. V některých zemích i nad 65 let, těhotné ženy, lidé s poruchami imunitního systému, dospělí trpící chronickými nemocemi nebo obezitou a zdravotnický personál.

Přístup k očkování se v zemích EU liší

Země napříč Evropskou unií tento postup očkovací kampaně následují, ale každá z nich si ještě stanoví vlastní pravidla a vlastní výjimky. Zatímco ve většině zemí se doporučuje očkovat lidi starší 60 nebo 65 let, existují i výjimky. A patří mezi ně Česká republika a Irsko, kde byla tato hranice určena na 50 let věku.

V některých zemích se mladým a zdravým lidem očkování nabízí, protože žijí s někým, kdo pochází z rizikové skupiny. Děje se tak například v Lucembursku a Španělsku. V jiných zemích, například v Belgii, Švédsku a Rakousku se očkování doporučuje personálu pečovatelských domů.

Lidé se raději očkují proti chřipce než proti covidu

U mladých lidí se odborníci rovněž zajímají o výši nákladů na pokrytí jejich minimálního rizika ve srovnání s přínosem pro veřejný zdravotnický systém.

„Z rozboru poměru nákladů a přínosů se očkování v tomto případě nevyplatí,“ říká Peter Piot, bývalý šéf Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a poradce Evropské komise v době pandemie.

Pokud na tom přece jen trvají, mohou být i mladí a zdraví lidé očkováni. Posilovacích dávek je v Evropě dostatek. Lidé, kteří o očkování stojí, o něj mohou požádat. I když se konkrétně o nich kampaň nezmiňuje.

Například v Belgii si lidé ze skupiny s nízkou prioritou mohou o očkování požádat v lékárnách či u svého praktického lékaře. Ve Španělsku podle dotazu listu Politico nikoho neodmítnou. Je to na každém člověku, jestli má zájem o posílení ochrany proti infekci.

Výjimkou je Velká Británie a Dánsko

Podobně jako vždy má každé pravidlo i své výjimky, které ho potvrzují. V Británii lidé, kteří nepatří do vysoce rizikové skupiny, posilovací dávku dostat nemohou, i kdyby ji vyžadovali. To vyvolalo mezi odborníky podivení, protože si myslí, že si každý může vybrat.

„Chápu to tak, že se očkování důrazně doporučuje každému nad určitou věkovou hranici a lidem s narušenou imunitou. Dále by mělo být k dispozici všem, kdo o něj mají zájem,“ říká Piot.

Otázkou je, zda jsou vakcíny k dispozici i soukromě, kdy si za ni i její podání zájemce sám zaplatí. V EU existuje jedna země, kde si lidé z nerizikových skupin mohou vakcínu zaplatit, pokud o ni mají zájem. A je to Dánsko, které jako jediná země EU ukončila soukromý kontrakt s firmou Pfizer/BioNTech. Ten jí umožňoval vakcínu každému z nerizikové skupiny prodávat, zatímco lidé z rizikových skupin ji dostávali zadarmo.

Kanada zaplatí Novavaxu za objednané covidové vakcíny

Firma Pfizer/BioNTech nezůstane v této praxi osamocena dlouho. Firma Novavax listu Politico sdělila, že je otevřena myšlence, že by byla vakcína prodávána na soukromém trhu. A to již od příštího roku. Pak bude k dostání v lékárnách i u praktických lékařů.

Podle některých odborníků však soukromý trh pro vakcíny proti covidu-19 příliš nadějí nepřináší.

„Domnívám se, že čím méně lidí bude za zdravotní péči platit, tím více zůstane přístupná pro všechny,“ shrnuje Piot.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here