Kladruby dostavují pavilon za téměř čtvrt miliardy korun

0
644
Kladruby
Foto: Rehabilitační ústav Kladruby

Nově vystavovaný pavilon Rehabilitačního ústavu Kladruby nedaleko Vlašimi vyjde na 235 milionů korun. Výstavba začala loni v červnu a první pacienty zařízení přijme počátkem příštího roku. Kapacita pavilonu je 54 lůžek.

Stavební práce na novém pavilonu v kladrubské rehabilitační léčebně započaly loni v červnu a počítají s kapacitou čtyřiapadesát lůžek. Výstavba vyjde ústav podle jeho ředitele Josefa Hendrycha na 234,7 milionu korun bez daně z přidané hodnoty [DPH].

Nyní má Rehabilitační ústav Kladruby kapacitu 275 lůžek. Po dokončení všech prací to bude zhruba tři sta lůžek. Rehabilitační ústav Kladruby je státní příspěvková organizace v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].

„Nová budova se staví pro 54 lůžek. Ale neznamená to, že dojde k nárůstu o 54, protože zbývá ještě poslední objekt, který čeká na rekonstrukci a využití k jinému účelu,” vysvětlil ředitel ústavu Hendrych.

Vystavovaný pavilon bude mít tři lůžková, jedno technické a jedno podlaží se služebním zázemím. S ostatními objekty v areálu ho propojí podzemní tunel. Po dokončení stavby se do nových prostor nastěhuje i část pacientů ze staré budovy. I tu totiž čeká rekonstrukce. Tyto úpravy se neobejdou bez uzavření celého podlaží, dodává ředitel Hendrych.

Kladrubský ústav hospodaří v černých číslech

Kladrubský ústav dnes poskytuje komplexní rehabilitační péči lidem s těžkým poškozením pohybového a nervového ústrojí. Léčí se v něm především pacienti po úrazech a po operacích. Ročně jím projde přibližně 1 800 pacientů.

„Máme spinální program, který je zaměřený na poruchu míchy, a v roce 2015 jsme se zaměřili na rehabilitaci pacientů se získaným poškozením mozku, těch lůžek máme asi 30,” přibližuje Hendrych.

K hospodaření ústavu s 370 zaměstnanci pak říká, že končí každý rok v černých číslech, tedy v plusu. Loni ústav vykázal zisk ve výši 16 milionů korun. Veškeré náklady včetně výdajů na mzdy činily 380 milionů korun, výnosy za stejné období byly 396 milionů korun.

Jak upozorňuje ředitel zařízení Josef Hendrych, Kladruby dlouhé roky investují také do úsporných moderních opatření.

„Začali jsme se změnou celého systému vytápění, přešli jsme na kogenerační jednotky, kondenzační kotle, zateplovali jsme, všude měníme osvětlení na LED. Teď se bavíme i o fotovoltaice,” vyjmenoval některá z úsporných opatření zaměřených především na energetické úspory.

Pražská Thomayerova nemocnice modernizuje pavilony i vybavení

Co se týče zaměstnanců, tak někteří do zařízení dojíždějí denně, a to i ze zhruba 60 kilometrů vzdálené Prahy. Jiní využívají služebních bytů, kterých má ústav 105 v pěti zrekonstruovaných bytových domech. Nedostatkem personálu ústav dle Hendrycha netrpí.

„Vždycky rádi sáhneme po šikovném fyzioterapeutovi, sestře, sanitáři i po lékaři. Ale že by nám chyběl personál, to rozhodně ne,” zhodnotil personální situaci ředitel.

Upozorňuje i na šíři poskytovaných rehabilitačních programů ústavu zahrnující i mnoho fyzioterapeutických metod. Jejich součástí je i logopedická a psychologická péče o pacienty.

Na výměnu kolena či kyčle se má pacient dostat do roka

Ti v ústavu absolvují třeba i kurz autoškoly pro tělesně postižené. Při ergoterapii zase pracují v oděvní, tkalcovské, výtvarné, keramické nebo truhlářské dílně. A součástí péče je i pomoc v oblasti čerpání sociálních služeb.

Temná historie Rehabilitačního ústavu Kladruby

O výstavbě dnešního Rehabilitačního ústavu Kladruby se rozhodlo v roce 1932 jako o sanatoriu pro léčbu tuberkulózy. Hlavním iniciátorem výstavby sanatoria byl tehdejší vlašimský lékař Viktor Schiller. Zprvu se tak začalo se stavbou přístupové cesty a úpravami okolního parku. Až v roce 1937 se započalo se samotnou stavbou sanatoria. V roce 1938 došlo k dokončení prací na jeho střešní krytině.

Po okupaci německými vojsky v roce 1939 převzali sanatorium nacisté pro válečné účely. Kompletní dostavby se zařízení dočkalo v roce 1941, kdy ústav sloužil pro účely vojenské nemocnice. Nacisté si v ústavu zřídili takzvaný „Forschungsinstitut der D.A.F. Kladruby“. A část budovy si tehdy pronajal Wehrmacht pro raněné vojáky na frontě. Rovněž v zařízení v té době vznikl „Reserve Lasaret Wlaschim“ [rezervní vlašimská nemocnice, pozn. red.]. V době největších válečných ztrát se v ústavu léčilo až 1 200 německých vojáků.

Zakladatele sanatoria doktora Viktora Schillera nacisté v roce 1942 popravili. Jeho rodinu odeslali do koncentračních táborů kvůli jejich židovskému původu.

Po konci 2. světové války ústav fungoval jako sovětská repatriační stanice pro bývalé sovětské vojáky ještě předtím, než se vrátili do své vlasti.

Od ledna do září v roce 1946 byl ústav ve správě Ústřední rady odborů. Od října 1946 převzalo ústav ministerstvo zdravotnictví a došlo k opravám a úpravám především vnitřních prostor. Oficiálního zahájení provozu se ústav dočkal až 1. prosince 1947 pod názvem „Státní ústav doléčovací“ s kapacitou 160 lůžek. Nejdříve kladrubský ústav sloužil jen pro doléčování invalidů. Postupně se v něm začali léčit i pacienti s poruchami pohybového ústrojí po operacích a úrazech.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here