V Polsku se potvrdila cholera u jedné ze starších pacientek. Šestadvacet lidí z jejího okolí je v karanténě. Podle hlavního hygienika Pawela Grzesiowskiho nepobývala pacientka v zahraničí. Po zdroji nákazy úřady stále pátrají.
O nákaze cholerou informoval polskou veřejnost v neděli 20. července hlavní hygienik Pawel Grzesiowski v televizi Polsat. Podle polských médií jde o starší ženu původně hospitalizovanou na interním oddělení nemocnice v Stargardu, asi 40 kilometrů od Štětína.
„Výsledky potvrdily dvě nezávislé laboratoře. Je to pro nás překvapivé, protože takové případy jsme v Polsku v posledních letech nezaznamenali,“ řekl televizi Grzesiowski.
„Zkoumáme, kde se pacientka mohla nakazit, protože necestovala do zahraničí. To je teď náš hlavní problém,“ dodal s tím, že další informace zveřejní, jakmile dostane výsledky dalších laboratorních vyšetření.
Poté, kdy se u pacientky nákaza potvrdila, ji převezli do nemocnice ve Štětíně na severozápadě Polska. Na původním oddělení platí zákaz návštěv a pětidenní karanténa pro šestadvacet lidí v rizikovém kontaktu s pacientkou. Příznaky cholery se projevují do pěti dnů od nákazy.
Cholera v Polsku a obavy veřejnosti z jejího šíření
Hygienici nyní dále trasují kontakty pacientky a místa, kde se pohybovala, aby zjistili zdroj nákazy a zamezili rozšíření nemoci, jak pro polský server Interia.pl uvedl náměstek ministra zdravotnictví Wojciech Konieczny.
„Hlavní hygienik se chová tak trochu jako policie. Má hledat to nejhorší a tím směrem postupovat,“ řekl Konieczny.
Cholera se šíří a způsobuje komunitní umírání, ale nemusela by
V případu podezření na výskyt cholery hlavní hygienik podle něj podniká preventivní kroky, které mají zabránit rozšíření případné epidemie. Hygienici situaci stále monitorují, dodal.
„Stává se to jednou za několik let, stává se to i v jiných evropských zemí,“ mírnil obavy polské veřejnosti Konieczny.
Zároveň uvedl, že existují různé typy bakterií. A zatímco jedny vyvolávají nemoc, tak jsou ale i takové, které ji nevyvolávají.
„V tuto chvílí pokračuje jejich určování v konkrétním případu. Dosud se nepotvrdila přítomnost toxinu,“ dodal.
Cholera o sobě dá vědět do několika hodin
Cholera obvykle probíhá s mírnými příznaky, lidé pociťují nevolnosti, mají průjem a zvrací. Někteří nakažení nemocí projdou dokonce bez příznaků. Potíž ale je, že i tito bezpříznakoví pacienti nemoc dál rozšiřují do svého okolí. Zhruba u 20 procent nemocných s příznaky bývá průběh nákazy naopak velmi závažný, doprovází ji vodnaté průjmy, dehydratace a oslabení organismu.
„V případě, že onemocnění není zaléčeno, může vést k úmrtí [až do 50 % případů]. V případě včasné léčby založené především na rehydrataci je smrtnost nižší než jedno procento“ uvádí k onemocnění cholerou český Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Jižní Afrikou se šíří cholera, Mauricius řeší loď s nemocnými lidmi
Nemoc o sobě dá vědět jen několik hodin od nákazy, nanejvýš do pěti dnů. Onemocnění vyvolávají toxiny produkované bakterií Vibrio cholerae. Nemoc se přenáší nejčastěji fekálně kontaminovanou vodou a potravinami. Mezilidský přenos fekálně-orální cestou je častý v místech se špatnou hygienou.
Epidemie cholery v Polsku nehrozí
Potvrzení cholery v Polsku vyvolalo obavy z šíření nákazy u tamní veřejnosti. Polské zdravotní úřady a lékaři ji ale uklidňují, že vypuknutí epidemie cholery v zemí nehrozí.
„Pokud je podezření na choleru, provádíme test ze stolice. Při pozitivním výsledku je důležité, zda se objevují typické příznaky, jako je akutní průjem. Poté je třeba potvrdit, zda se jedná o daný sérotyp a zda produkuje enterotoxin. Pokud ano, poté hovoříme o potvrzeném případu cholery,“ uvedla pro polský server Interia vedoucí lékařka oddělení infekčních nemocí a pediatrie v krakovské nemocnici Lidia Stopyraová.
Reakce na nákazu podle ní závisí na imunitě každého pacienta. Mírné příznaky mívají lidé s plnou imunitou na rozdíl od pacientů s chronickými nemocemi nebo ve vyšším věku. Zároveň vyvrací spekulace o tom, že výskyt cholery ve střední Evropě souvisí s globálním oteplováním. Říká, že jde více o záležitost dodržování základní hygieny, protože bakterií se lidé často nakazí z kontaminované vody, neomytých potravin a špatně umytých rukou.
„V Africe sice hrozí vypuknutí epidemie, ale v Evropě s plným přístupem k čisté vodě a základními hygienickými pravidly toto riziko prakticky neexistuje,“ uvedla doktorka Stopyraová.
–VRN–
