Kvalita zdravotní péče znepokojuje rok od roku více Čechů. Zatímco před pěti lety ji jako riziko vnímalo 43 procent lidí, letos už dělá starost 60 procentům populace. Už několik let po sobě se Češi nejvíce obávají toho, kdo jim pomůže ve stáří.
Strach lidí z toho, že se o sebe ve stáří sami nepostarají a nebude kdo by jim pomohl třeba s nákupy, úklidem nebo hygienou, roste v české populaci nepřetržitě v posledních pěti letech. V již tradičním průzkumu České asociace pojišťoven [ČAP] vychází obava ze zvládnutí osobní sebeobslužnosti ve stáří na prvním místě žebříčku největších zdravotních a sociálních rizik.
„Česká populace stárne a sektor sociálních služeb tomuto tempu zdaleka nestačí. Dlouhodobě je přitom nejen nedostatek pracovníků. Zejména těch terénních, ale i samotných lůžek v pečovatelských domech a domovech seniorů,“ komentuje výsledky letošního šetření výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Do sociálních zařízení míří hlavně lidé s demencí. A stále jich přibývá
Nejen podle jeho názoru, ale i mnoha dotazování dalších odborných institucí je zřejmé, že v Česku táhnou péči o lidi se zdravotním omezením, především seniory, jejich blízcí, nejčastěji rodinní příslušníci. Což ale není vždy, jak podotýká i Jan Matoušek, pro fungování domácností, ale i státu ideální.
„Trpí tím rodiny i ekonomika, která takto za pár let může přijít až o 3 % práceschopného obyvatelstva,“ upozorňuje na důsledky tohoto trendu.
O své blízké se doma stará asi 800 000 lidí, a stále jich přibývá
U obavy z osobní nesoběstačnosti ve stáří se letos oproti loňsku příliš nezměnilo. Stejně jako loni i letos jde o riziko, z něhož mají lidé v Česku vůbec největší strach, obavu. Letos se jí stejně jako loni obává 72 % Čechů. Tato obava sílí v české populaci nepřetržitě od roku 2021, kdy ji v šetření jako obavu označilo 59 procent respondentů.
—
Průzkum pro ČAP realizovala výzkumná agentura SC&C letos v dubnu formou online dotazníkového šetření na 1 508 respondentech ve věku 18–80 let. Do šetření se zapojili zástupci všech zmíněných věkových kategorií, pohlaví, vzdělání, ekonomické aktivity, krajů a obcí podle velikosti.
Obavy českých lidí souvisejí hlavně se zdravím
A k nejistotě o zajištění pomoci ve stáří posilují u lidí rok od roku také starosti o dostupnou kvalitní zdravotní péči. Za posledních pět let vzrostla tato obava o 16 procentních bodů. Za riziko ji v roce 2025 považuje 59 % Čechů oproti 43 procentům v roce 2021.
„Podle šetření, které jsme provedli v loňském roce, se Češi obávají, že stát do budoucna nebude mít na zdravotnictví peníze. Nedostatek prostředků přitom vnímají už dnes,“ říká Jan Matoušek s tím, že na pomyslném žebříčku toto riziko letos obsadilo čtvrté místo.
Za zdravotní péči si v Česku připlácí už skoro polovina lidí
Už nyní lidé při kontaktu s veřejným zdravotnictvím stále častěji řeší dlouhé čekací lhůty, nedostupnost zdravotních služeb nebo omezení péče.
„Výsledkem je zpoplatňování zdravotnictví, které vnímá 65 % dotázaných. Platbám se přitom nebrání, pokud by nebyly povinné. A přinesly by možnost zvolit si komfortnější vyšetřovací metodu nebo léčbu,“ doplňuje Matoušek.
V Singapuru jsou i staří lidé zdraví, dodržují totiž pravidla
Výsledky průzkumu mimo jiné upozornily i na rostoucí obavu ze zdravotních komplikací a jejich řešení na dovolené v cizině. Těch se obává podle letošního šetření více než polovina [52 %] Čechů, to je o 15 % více než před pěti lety.
„Důvodem růstu je odeznění koronavirové pandemie a návrat k cestování, které vidíme i třeba na datech cestovního pojištění,“ vysvětluje Petr Koblížek z ČAP.
Dodává, že od roku 2021 data Asociace ukazují na zhruba 25% nárůst vyřízených pojistných událostí. Na druhém místě v pořadí obav se letos umístil úraz bez trvalých následků, který je rizikem pro 65 % respondentů. Shodný podíl populace se bojí i toho, že způsobí dopravní nehodu.
Lidé cítí nejistoty u zdravotní péče, majetek upozaďují
Zajímavé pak je, že v průzkumu vyšlo, že mezi nejméně obávaná rizika patří u české populace poškození nebo zničení domu a krádež auta. Zatímco ale u aut vnímání rizikovosti klesá, u nemovitosti jsou lidé o něco opatrnější.
„I vlivem přírodních katastrof, jakými bylo tornádo v roce 2021 či loňské povodně, si začínáme víc uvědomovat rizika, která hrozí,“ říká gestorka neživotního pojištění Asociace Lenka Slabejová.
Výdaje státu na příspěvky na bydlení loni překročily 20 mld. Kč
Jako prevenci podpojištění, to je nedostatečného pojistného krytí nemovitosti k bydlení, doporučuje smlouvu aktualizovat co dva tři roky. Dále je třeba, jak říká, pojistnou částku navýšit po rekonstrukci nebo jakékoli investici do nemovitosti. Každoroční úpravu pojistných částek pak podle ní zajistí indexace. Ta hodnotu nemovitosti upraví podle růstu spotřebitelských cen v daném roce.
–VRN–
