Korupční rizika především ve velkých zdravotnických zařízeních zvyšuje najímání externích dodavatelů služeb, například pro stravování, úklid či prádelnu, takzvaný outsourcing. Tvrdí to Boris Šťastný z Motoristů sobě.
„Ředitel nemocnice [přímo řízené nemocnice, pozn. red.] má dostat od ministerstva zdravotnictví pokyn k tomu, aby se minimalizovaly nákupy od třetích stran,“ uvedl v nedělním [4.5.] pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct šéf pražských Motoristů sobě Boris Šťastný [do roku 2013 ODS, pozn. red.].
Ten byl do roku 2013 členem ODS a v letech 2003 až 2006 působil jako poradce pro oblast zdravotnictví prezidenta Václava Klause. Při svém prvním poslaneckém mandátů ve volbách roku 2006 byl místopředsedou Výboru pro zdravotnictví. V následujícím období pak jeho předsedou.
Se slovy Borise Šťastného o tom, že korupci v ministerstvem přímo řízených nemocnicích, tedy těch fakultních, jež hospodaří s největšími rozpočty, sníží outsourcing, ne tak úplně souhlasil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. I ten byl hostem diskuzního pořadu.
„Vždycky se hledá ta nejefektivnější cesta. A někdy je to outsourcing,“ uvedl ministr.
Ne Kabátek z VZP ČR, ale Kostka ze ZP MV ČR bral loni nejvíc
Velké státní nemocnice typu FN v Motole nebo FN Brno podle něj můžou přímo zaměstnat uklízečky, kuchařky a další jiný personál.
„Ale výrazně to zdražuje fungování té nemocnice,“ dodal zároveň.
Externí firmy zvyšují riziko korupce, míní Boris Šťastný
Zdůraznil, že jde o velká zařízení s obrovským objemem péče a s tím souvisejících služeb. A všechno se nedá zajistit takzvaně in-house. To znamená výhradně vlastními zaměstnanci a vlastním zázemím.
„Takhle to funguje v kterékoli jiné firmě jako v nemocnici,“ uvedl.
Podle Borise Šťastného je ale chybou, že se v těchto nemocnicích nejprve investují prostředky do výstavby zázemí například pro zmiňované prádelny, kuchyně a další. A pak se služby najímají a dodávají zvenku, tedy od externích dodavatelů. Což mimo jiné zvyšuje korupční prostředí v nich. Narážel tím na korupční kauzu v motolské nemocnici, kdy policie odhalila mimo jiné i roky trvající vybírání úplatků, takzvaného „výpalného“, vedením nemocnice za uzavírání smluv s externími dodavateli právě například na úklidové služby či provoz bistra.
Směrem k ministru zdravotnictví Válkovi pak uvedl, že by měl nést za roky trvající korupci ve FN v Motole, kterou MZd ČR zřizuje, politickou odpovědnost.
Ministr Válek oponoval, že korupční praktiky se v Motole děly minimálně od roku 2017. Od té doby policie odposlouchávala vedení nemocnice.
„Navíc korupční jednání neodhalíte pomocí auditů a kontrol,“ dodal.
Kontroly v Motole podle něj prováděl jeho resort stejně jako ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministr Válek plánuje změny zákonů do dalšího období
Pro snížení korupčních rizik v ministerstvem řízených nemocnicích chce ministr Válek prosadit tři věci. Po jejich ředitelích bude požadovat prověrky na úrovni „D“, tedy důvěrné. Dále chce posílit správní a dozorčí rady těchto nemocnic. A dále, jak už i dříve několikrát uvedl, chce zavést postavení univerzitních nemocnic.
„Univerzitní nemocnice jsou nejlepší nástroj, jak zabránit takovým věcem,“ slibuje si od takového kroku ministr Válek.
Válek: Prověrky korupci v nemocnicích nezabrání, chce to změnu systému
V univerzitních nemocnicích by se na řízení podílely správní rady složené ze zástupců nemocnice, univerzity a kraje, případně jiných institucí. Tím by se zvýšila kontrola nad vedením nemocnice, míní zastánci tohoto systému.
„Ten dohled je tam pak daleko lepší,“ vysvětlil již dříve s odvoláním na dobré zkušenosti ze západních zemí Válek.
K legislativnímu ukotvení univerzitních nemocnic ale bude muset podle něj obhájit stávající vládní čtyřkoalice svůj výkonný mandát v letošních sněmovních volbách na podzim na další čtyři roky. Do konce současného mandátu tuto změnu prosadit nestihne. Pokud uskupení Spolu ve volbách uspěje a složí vládu, pak to bude, jak řek ministr Válek, jeden z prvních zákonů, o kterém se chystá debatovat.
Veronika Táchová
