ČPZP zve na screeningové vyšetření 18 000 pojištěnců
Přibližně 18 000 pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny, kteří v těchto týdnech slaví narozeniny, dostane v první polovině června do schránky dopis s pozvánkou k praktickému lékaři či gynekologovi.
K nejzávažnějším úrazům na horách dochází na sjezdovce
Helma a páteřní pás lyžařům a snowboardistům na svahu nezajistí absolutní ochranu před úrazy. Musí dodržovat odstupy při předjíždění, nesmějí stát na nepřehledných místech a myslet musí i na své okolí. Rizika na horách podstupují i běžkaři a pěší turisté.
Diabetes značí i vysoké riziko onemocnění srdce a cév
Onemocnění diabetem 2. typu s sebou přináší riziko srdečně cévních onemocnění. Ačkoli na český trh přicházejí nová léčiva, která takové riziko snižují, ke zvládnutí nemoci zcela nestačí. Důležitá je i vůle pacienta změnit stávající návyky.
Životní pojištění má řešit hlavně vážnou nemoc, invaliditu a úmrtí
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že životní pojištění tu není od toho, aby lidé dostali pár tisíc korun, když utrpí drobný úraz, ale slouží k tomu, aby jím vykryli výpadek příjmů, pokud jim zdravotní potíže zabrání vydělávat peníze.
Nejhorší otravy z hub připadají na muchomůrku zelenou a pavučinec
Nejvyšší počty otrav houbami s nutností hospitalizace připadá na muchomůrku zelenou. Lidé si ji pletou s bedlou nebo žampionem.
Čína léčí bující covid v zemi tradiční čínskou medicínou
Čína se dál potýká s covidem. Čínská metropole Šanghaj oznámila tři úmrtí lidí nakažených koronavirem. Jde o první oficiálně potvrzené případy zemřelých v nynější vlně epidemie.
Pražskou záchranku posílí studenti oboru záchranář
Studenti oboru zdravotnický záchranář posílí posádky pražské záchranky. Po proškolení se stanou třetími členy výjezdové skupiny a pomohou tak záchranářům při výjezdech k pacientům i s jejich předáním do zdravotnických zařízení.
Hemodialýzu v Česku ročně podstoupí 11 tisíc pacientů
Hemodialýzu v Česku ročně podstoupí na jedenáct tisíc pacientů, sedm tisíc z nich se léčí dlouhodobě. Dostupná je u nás i takzvaná hemodiafiltrace, jež má být účinnější než klasická hemodialýza.
V Česku jsou statisíce lidí závislých na digitálních technologiích
Nadužívání digitálních technologií, které je často příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na jednotlivce i jejich okolí, se týká velké části české populace. Cílená léčba výhradně pro ně v Česku ale neexistuje.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Vouchery do lázní pokračují do března. A jsou poloviční
Slevové vouchery do lázní od státu si pochvalují lidé i lázně. Lázním pomohly i speciální slevové poukazy pro zdravotníky. Teď samoplátci mohou čerpat už jen dvoutisícové vouchery. A to jen do konce března.
Křty se vracejí do starých kolejí, ukazují data ČBK
Katolická církev loni pokřtila 17 725 osob. Ve srovnání s rokem 2021 církev pokřtila více dětí do jednoho roku věku. Jejich podíl na křtech činil 13 procent. V Čechách se oproti Moravě nechalo loni pokřtít více dospělých.
Můžeme učením jazyků přemoci demenci? Ano, můžeme…
Můj otec se začal učit francouzsky v 57 letech. Najal si učitele, navštěvoval ho dvakrát týdně a svědomitě psal domácí úkoly. Chodil nakupovat do nedaleké francouzské pekárny, kde si trénoval výslovnost. A nejspíš se tak vyhnul demenci.
O čůrání se stydí hovořit hlavně muži, ale to je chyba
Zhoubný nádor močového měchýře v Česku lékaři potvrdí 2 300 lidem každý rok. Přesto ho lidé podceňují. Stydí se totiž mluvit o čůrání.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
Téměř každý dospělý člověk v nějaké fázi života zatouží po dítěti. Ne každý už má ale možnost tuto touhu naplnit přirozenou cestou. Naštěstí existuje klinická embryologie, která dokáže s narozením dítěte pomoci a část problému vyřešit.
Přední odborníci řešili, co se [ne]ví o infekci covid-19
Univerzita Karlova v Praze uspořádala [25.5.] celodenní konferenci k tématu covid-19. Na ní vystoupily významné osobnosti z oboru virologie, epidemiologie, i klinického hodnocení. ZdraveZpravy.cz byly přitom.
Děti z ekonomicky silnějších rodin jsou zdravější
Děti, které jsou dostatečně informované o zdravém způsobu života, jsou spokojenější, zdravější a méně náchylné k rizikovému chování. Úroveň zdravotní gramotnosti se přímo promítá do zdravotního stavu dětí.
Držení malého množství HHC je přestupek s pokutou do 15 tisíc Kč
Evropská komise potvrdila zařazení látky HHC a dalších mezi zakázané látky. Vládní nařízení začne platit počátkem března. Za držení malého množství HHC hrozí pokuta do 15 tisíc Kč, držení většího množství či distribuce je trestný čin.
Jak na Covid-19: Buďme aktivní a nebojme se!
Z našeho pohodlí, pocitu relativního klidu a dostatku nás vyvedla vlna infekčního onemocnění Covid-19. Co pro sebe můžeme udělat, abychom situaci nezhoršovali sami sobě i našemu okolí? Psycholog Petr Kornacki nabízí několik psychologických rad, jak na Covid-19.
USA začnou očkovat děti nad pět let asi už příští týden
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil použití vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech pro děti od 5 do 11 let. Některé země očkovat děti nad 5 let začaly, třeba Slovensko.










![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)





![Přední odborníci řešili, co se [ne]ví o infekci covid-19](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2020/07/maxresdefault-1-218x150.jpg)















