Otok v oblasti horní končetiny zvaný lymfedém se objevuje až u 30 procent žen po chirurgické a radiologické léčbě rakoviny prsu. Při terapii totiž dochází k zásahu do měkké tkáně a narušení odtoku lymfy, a to se dříve či později projeví otokem.
Na rizika spojená s neléčeným lymfedémem jako důsledku nefungujícího lymfatického systému upozorňují zástupci České lymfologické společnosti ČLS JEP. Činí tak k 10. výročí Světového dne lymfedému [World Lymphedema Day, WLD] připadajícího na 6. března. Podle nich obvykle nikterak bolestivý, ale nebezpečný otok – lymfedém – často ohrožuje ženy po chirurgické a radiologické léčbě karcinomu prsu.
„V České republice lymfedém postihuje 15 procent žen léčených pro karcinom prsu, ale je to spíše až 30 procent,“ přiblížil na tiskové konferenci k WLD předseda ČLS ČLS JEP doc. Martin Wald, Ph.D. z I. Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN v Motole v Praze.
Ročně u nás lékaři rakovinu prsu nově diagnostikují asi u osmi tisíc žen. To znamená, že s poruchou toku lymfy v důsledku léčby zhoubného onemocnění prsu se může potýkat kolem 2 400 pacientek.
„Lymfedém je ale až konec toho problému,“ upozorňuje doc. Wald s tím, že pacientky i lékaři mají na vyšší riziko narušení lymfatického systému myslet dříve, než se otok objeví.
Lymfedém vzniká i velmi krátce po resekci nebo ještě v době probíhající radiační léčby. Stejně tak ale i rok či déle od ukončení terapie. To dokonce častěji, protože zásah do lymfy nevyvolá okamžitou, ale postupnou reakci vlivem snižování odtoku tekutiny po delší dobu.
Základní prevencí vzniku lymfedému především u žen po léčbě rakoviny prsu je vyhýbat se fyzické zátěži směřované na ruce. Umírnit domácí práce, úklid, nenosit na zasažené ruce šperky, hodinky. Riziko jeho vzniku zvyšuje i nadměrné používání dráždivé kosmetiky, nadměrné masáže nebo i takové výkony, jako jsou odběry krve ze zatížené ruky, podávání injekcí či jenom měření krevního tlaku. Vyhnout by se tyto ženy měly také náročnému sportu a zátěžové rehabilitaci.
Lymfedém se objeví kdekoli na těle
Lymfatický systém se svým fungováním docela podobá žilnímu systému. Tvoří ho povrchové cévy. Ty odvádí lymfu [čirá tekutina vznikající mezi buňkami, pozn. red.] z kůže a podkoží, ale i z hlubokých cév, které ji odvádí ze svalů a kostí.
„Lymfatický systém v těle je hlavní čistící systém. Hlídá obranu, imunitu a zdraví lidí,“ říká René Vlasák, člen výboru ČLS ČLS JEP a lékař Centra preventivní medicíny – Prevence 2000.
Ženám po rakovině prsu chybí rehabilitace, ta mírní následky nemoci
Celý systém je provázaný, propojený, a i na jeho fungování závisí obranyschopnost organismu. Proto by se mu měla dostávat jak v prevenci, tak léčbě pozornost laické i odborné veřejnosti.
„Lymfa necirkuluje, lymfa teče a má tři základní funkce, drenážní, transportní a obrannou. A to se promítá do hlavní funkce, a tou je homeostáza,“ vysvětluje doktor Vlasák.
V posledních letech podle něj přibývá i pacientů s lymfedémy mezi seniory. Proto chtějí specialisté na léčbu poruch lymfatického systému – lymfologové – spojit své síly také s gerontology.
„I tam se musíme teď poradit,“ dodává lékař.
Na poruchu lymfy upozorní napětí a bolesti v končetinách
Podle docenta Walda je již vzniklý otok, lymfedém, konečné onemocnění, jež si žádalo léčbu před jeho vznikem. Nicméně na druhou stranu je pro pacientky i pacienty velmi těžké narušení lymfy objevit jinak než až v době vzniku otoku. Proto pacientkám po rakovině prsu, ale obecně i všem pacientům po nádorovém onemocnění doporučuje se více sledovat.
„Lymfedém může postihnout kteroukoli část těla,“ říká doc. Wald.
Na narušený lymfatický systém před vznikem lymfedému, otoku, často upozorní neurčité bolesti a pocit napětí v oblasti kolem léčeného místa. Anebo v jedné z končetin, kdy druhá zůstává nápadně bez bolesti a napětí v ní.
Křečové žíly samy od sebe nezmizí, pomohou punčochy a operace
Na již pokročilejší onemocnění pak upozorní stupňující se bolesti a otoky objevující se ve večerních hodinách, kdy do rána ustoupí. Někteří pacienti však nechávají zajít onemocnění do takového extrému, kdy už se kvůli vzniklým otokům špatně pohybují. A v důsledku „ucpaných“ lymfatických toků u nich došlo k tvrdým a trvalým otokům v dolních i horních končetinách a u mnohých v obličejové části, a dokonce i oblasti genitálu.
Více než léky na lymfedém zabírají lymfodrenáže
V léčbě lymfedému přistupují specialisté častěji než k lékům k manuální a přístrojové terapii takzvaným lymfodrenážím. Ta patří mezi konzervativní způsoby léčby. Speciálně proškolení lymfoterapeuti učí pacientky pracovat s bandážemi, obinadly a dalšími kompresivními pomůckami. I ty jsou v léčbě důležité. A jak upozorňuje Naděžda Vojáčková, členka výboru odborné společnosti a primářka Medicínského centra Anděl v Praze, úspěch v léčbě závisí jak na přístupu samotného pacienta, tak odbornosti daného terapeuta.
„Manuální lymfodrenáže zahrnují sestavy hmatů, které by měl vždy provádět proškolený lymfoterapeut,“ upozorňuje primářka.
K jejich nastavení musí zdravotník znát velmi dobře anatomii lymfatického systému i lymfu. To stejné platí pro terapii pomocí komprese, obinadel.
„Ta lymfodrenáž se provádí pod malým tlakem, pak je to ale velmi účinné,“ dodává s tím, že přístrojově pomocí speciálních návleků, ale i manuálně dokáží lymfoterapeuti ošetřit kteroukoli část těla.
Cílem léčby lymfedému je podle primářky Vojáčkové zmenšení objemu otoku a trvalé udržení zaléčeného stavu.
„I pacient ale musí být aktivní a spolupracovat. Jinak léčba nemůže být úspěšná,“ říká.
Zmiňovaný lymfoterapeut či lymfoterapeutka je proškolený zdravotník, například zdravotní sestra či fyzioterapeut, s absolvovaným speciálním kurzem zakončeným odbornou zkouškou. V Česku pak funguje 58 lymfologických center s garancí kvality, kde zdravotní péči zajišťují lymfologové spolu s proškolenými lymfoterapeuty.
Veronika Táchová
