Ředitel SZÚ Pavel Březovský rezignoval kvůli očkování
Ředitel Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Pavel Březovský kvůli protekčnímu očkování zaměstnanců ústavu a jejich příbuzných k dnešnímu dni rezignoval. Potvrdil to na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný [za ANO].
Muži: Na jaké zdravotní prohlídky a vyšetření mají v Česku nárok
Praktického lékaře pro dospělé navštěvují muži stejně jako ženy každé dva roky kvůli preventivní prohlídce, zubaře pak běžně jednou do roka. S přibývajícím věkem mají i muži nárok na další hrazenou třeba onkologickou prevenci.
Pacientským organizacím nechtějí dát peníze pojišťovny ani stát
O zavedení financování pacientských organizací [PO] se hovoří dlouhé roky. Do úvahy připadají peníze ze státního rozpočtu či od zdravotních pojišťoven. Aktuální situace ale ukazuje, že celá věc uvízla na mrtvém bodě.
Dobrou chuť: Pečeme fazole babičky Dragici
V Česku stále platí, že se u luštěnin většině vybaví čočková polévka, hrachová kaše, čočka na kyselo s něčím, jako je uzené maso, vajíčko, klobása či párek. Ale jen o tom luštěniny nejsou. Příkladem budiž fazole babičky Dragici.
Covid ustupuje. Avšak dlouhý covid přichází, píše AP
Postcovidovým syndromem trpí až deset procent lidí, kteří prodělali covid-19. A jak uvedla agentura AP, nová varianta koronaviru omikron přináší nový syndrom – dlouhý covid.
Širší vakcíny proti HPV pojišťovny hradí jen třináctiletým
Pediatři třináctileté dívky a chlapce letos proti HPV očkují vakcínami s rozšířenou ochranou bez doplatku. Podmínka je na očkování nezapomenout a do dovršení 14 let dítěte navštívit dětského lékaře.
Lymfedém se objeví až u 30 procent žen po léčbě rakoviny prsu
Otok v oblasti horní končetiny zvaný lymfedém se objevuje až u 30 procent žen po chirurgické a radiologické léčbě rakoviny prsu. Při terapii totiž dochází k zásahu do měkké tkáně a narušení odtoku lymfy, a to se dříve či později projeví otokem.
V Japonsku má 100 let přes 52 tisíc lidí. Japonci se zdravě stravují i...
Letos 100 let věku dosáhlo v Japonsku 52 310 osob. Celkem v zemi se 123 miliony obyvateli nyní žije 99 763 lidí ve věku 100 a více let.
Dospělí v Česku zapomínají na přeočkování proti tetanu
Poslední dávku očkování proti tetanu dostávají děti obvykle v 11 letech. Od té doby se proti tetanu přeočkovává každých 15 let. Lidé starší 60 let dostávají vakcínu po 10 letech. Termíny si dospělí hlídají sami. A to je problém...
Na HIV, žloutenky i syfilis se příští týden testuje zdarma
V pondělí 21. listopadu se v Česku otevřou testovací místa na HIV, žloutenku B, C a syfilis. Otestovat se může kdokoli, a to anonymně a zadarmo. V provozu bude 82 testovacích míst dostupných ve všech krajích země.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Je čas myslet na udržitelné stravování, říká Lenka Fryčová
„Současná živočišná produkce se zvrhla,” říká pro Zdravé Zprávy Lenka Fryčová ze Světového fondu na ochranu přírody. Téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin v EU jdou na výkrm zvířat, říká s tím, že je načase myslet i na udržitelné stravování.
Covid testy na Letišti V. Havla provázejí fronty a stres
„Děláme maximum pro to, aby testování na letišti bylo pro všechny naše klienty maximálně pohodlné, zázraky ale neumíme,“ říká pro ZdraveZpravy.cz Zuzana Červenková z GHC Genetics.
Pacienti si z Turecka dováží otravy botulotoxinem
Injekce na hubnutí podané v některých tureckých nemocnicích vyvolaly u desítek zdravotních turistů z EU otravu botulotoxinem známém jako klobásový jed. Někteří pacienti skončili na intenzivní péči.
Nemocnice Ostrov uspěla v anketě Nemocnice ČR 2020
Nemocnice Ostrov se v letošní celostátní anketě „Nemocnice ČR 2020“ umístila ve dvou kategoriích v kraji na prvním místě. Ostrovská nemocnice obhájila své dlouholeté prvenství v kategorii Bezpečnost a spokojenost hospitalizovaných pacientů.
Na stařecké skvrny se neumírá, zmírní je citron, řeřicha i cibule
Stařecké neboli pigmentové skvrny, odborně lentigo, jsou tmavá místa na pokožce, která většinou přicházejí s věkem a i odkazují na předešlý život. K jejich vzniku přispívá slunění, alkohol, kouření i uzeniny. Ale dají se i léčit.
I jen psí pohled léčí, vědí v ostravské fakultní nemocnici
Za pacienty do ostravské fakultní nemocnice už dochází devět terapeutů, kteří si s sebou vodí speciálně vycvičené psy.
Rakovina slinivky patří mezi nejčastější zabijáky. Dá se jí i předejít
Ročně zhoubným nádorem slinivky břišní v Česku onemocní 2 500 až 3 tisíce pacientů. Výskyt nemoci těsně provází její úmrtnost. To znamená, že většina pacientů na rakovinu slinivky umírá. Vzniku nádoru se ale dá i předcházet.
Trh sociálních služeb křiví státní dotace, říká David Pospíšil
„Trh se sociálními službami křiví dotace z veřejných rozpočtů,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel nově vzniklého Centra dlouhodobé péče, které založily tuzemské komerční pojišťovny, David Pospíšil.
Stomie není konec života, vědí stomičtí pacienti
I stomici cestují, plavou a vedou intimní život skoro jako ostatní lidé. Pravdou ale je, že první dny po zavedení vývodu bývají těžké. V mladoboleslavské nemocnici mírní jejich obavy stomický dobrovolník Filip, který s hendikepem žije 15 let.











![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)




















