Tužme se! Sokol v Dobřichovicích naplňuje Tyršovo heslo nejen v yachtingu

0
71

Sokol je v historii české a slovenské tělovýchovy není úspěšnější tělovýchovná organizace. Ve svých počátcích se inspiroval německými tělovýchovnýcmi turnerskými spolky. Ukažme si na příběhu jedné z tělovýchovných jednot, jak to u nás se Sokolem bylo i je.

Počátky dobřichovického sokolského spolku [TJ Sokol Dobřichovice] sahají hluboko do historie. Většina výletů pražských sokolů na Karlštejn totiž směřovaly právě přes Dobřichovice [Obec ležící v údolí Berounky na západ od Prahy].  Není proto divu, když byl roku 1899 na místo povolán učitel Jan Fon z Radotína, aby se stal rozhodným zakladatelem vlastního spolku. Výsledkem bylo jednomyslné založení dobřichovického Sokola.

„Podle náčelnické zprávy za měsíc září cvičilo se šestnáckrát o průměrném počtu dvanácti borců. Veřejného cvičení v Berouně pak účastnilo se 24 členů ve dvou družstvech,“ uvádí v kronice Jan Fon.

Za členy přihlásilo se 33 bratří a to 2 zakládající, 15 přispívajících a 16 činných. Zakládajícími byli poštmistr a starosta spolu s učitelem. Přispívajícími byli řídicí učitel, ale už i rolník, obuvník, hostinský, šafář, pleták, obchodní příručí, listonoš a samozřejmě, že i praktický lékař. Nejvíce bylo rolníku, ale i tak v Sokole se potkával kovářský dělník s mlynářským synkem, učitel s obchodníkem apod.

[Až o jedenáct let později byla 17. září pořádaná schůze dívek za účelem založení ženského odboru Sokola. Ihned se také počalo se cvičením. Pravidelně cvičilo 10 až 12 dívek, právě tolik co mužů.]

Poplatky za členství a vůbec finance

V případě dobřichovického spolku byly příspěvky stanoveny pro členy na 10 zlatých jednou provždy. Pro přispívající 2 zlaté ročně. Pro činné 10 korun měsíčně. Protože na koupi nářadí v ceně 150 zl. nebylo v pokladně dosti peněz [hotovost činila 69 zlatých a 72 korun], půjčili bratří Kecek, Procházka, Novák a Fon, aby se mohlo koupit.

První kus sportovního nářadí – hrazdovou žerď – daroval starý sokol Kudrna,“ vzpomíná v sokolské kronice bratr Fon a přidává i popis sokola Kudrny: „Nosil vous po vzoru Tyršově a měl svůj kroj dávno před založením naší jednoty. A zúčastnil se v něm všech výletů pořádaných pražskými jednotami do našeho okolí.“

Stavba sokolovny

Časem ovšem už příjem jednoty [1900] byl 496 korun. Nářadí oceněno na 358 korun. Sokolové jednají i společném stavebním fondu, aby uběhlo několik let, aby v roce 1932 padlo rozhodnutí o vybudování vlastní sokolovny a zejména pak cvičišť. Základní kámen byl vyhledán poblíž Malé Svaté u Zdic, kde se před lety seznámili zakladatelé Sokola Tyrš a Fügner.

„Položen byl 8. května 1932 a ve stejný den byla zahájena i stavba, která rychle postupovala a 17. září 1932 večer, v den 100. narozenin Miroslava Tyrše, byla budova poprvé osvětlena a začalo se v ní cvičit,“ vzpomíná v kronice Jan Fon jr.

Kromě cvičení se v sokolovně pořádaly ale i taneční zábavy, akademie, koncerty. Hrálo se v ní divadlo.

Druhá světová válka

Sokolská jednota pak během své historie v nové budově zažila období bouřlivá i klidná. Činnost výrazně oživila příprava a nácviky na X. všesokolský slet v roce 1938. V atmosféře ohrožení republiky. Nový zápal i zvýšení úrovně cvičení přinesli noví členové. Tedy ti, kteří museli opustit pohraničí po záboru Německem. Po vypuknutí války byla byla sokolská organizace rozpuštěna a zakázána [18. 10. 1941].

Po válce jednota obnovila činnost 26. 5. 1945 valnou hromadou s volbou výboru. Začaly cvičit všechny složky. 25. 8. 1945 byla v Dobřichovicích slavnost vyzvednutí praporů Československé obce sokolské, které jí věnovali prezidenti Masaryk a Beneš. Ovšem už v roce 1946 bylo znárodněno kino jednoty, což jí výrazně zasáhlo do příjmů. Přesto fungovala. Před londýnskou olympiádou v roce 1948 bylo v sokolovně krátké soustředění reprezentačního družstva gymnastů.

A sovětský model

Po únorových událostech 1948 byl do jednoty dosazen komunistický tříčlenný akční výbor. Některé členky a členové byli vyloučeni a několik činovníků výboru nahrazeno novými. Také byl zřízen Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport a v jeho čele 25. 4. 1950 stanul generál L. Svoboda. V průběhu dalších let v čele tzv. „sjednocené tělovýchovy“ vystupovaly různé osoby i různé sportovní svazy, kluby a jednoty.Tělocvičná jednota Dobřichovice si přes některé těžkosti mohla ponechat název Sokol jako jednota venkovská. Symbol – sokol s rozpjatými křídly – musel však být z terasy nad vchodem odstraněn.

Po roce 1989

Polistopadové změny se promítly i do života dobřichovické jednoty. Jednotě bylo znovu umožněno registrovat se u ministerstva vnitra a získat tak samostatnou právní subjektivitu s vlastními stanovami a názvem TJ Sokol Dobřichovice, k čemuž došlo 23. května 1990. Valná hromada 18. 4. 1993 schválila vstup jednoty do České obce sokolské.

„Počátek 90. let je ve znamení změn zažitých stereotypů, a to jak v rovině osobních životů, tak i ve spolcích. Téměř vše se odvíjí od dostatku, resp. nedostatku peněz. Pravidelné dotace na provoz a činnost jednoty přestávají být přidělovány a jednota si musí začít zvykat na ekonomickou samostatnost,“ stojí v kronice tělovýchovné jednoty.

I tak se ale jednotě daří, když se jí podaří uzavřít smlouvu o pronájmu svého ubytovacího střediska s Ministerstvem vnitra České republiky. Slušný příjem z tohoto nájmu jí umožnil investovat další peníze do rozsáhlejší údržby a oprav sportovního areálu. A jeho následném pronájmu soukromé společnosti na dobu 15 let.

Na vlastní nohy

To se ovšem nestalo, protože firma přestala platit nájem. Názorový střet vyvrcholil na mimořádné valné hromadě 22. listopadu 1998, kdy na základě zprávy oponentní komise došlo k odvolání stávajícího výboru a na přechodnou dobu do konání řádné valné hromady byl zvolen výbor nový.

Po hořké zkušenosti s pronájmem areálu se nové vedení rozhodlo, že se pokusí spravovat a provozovat sportovní areál vlastními silami [1.3. 1999].

„Od té doby je celý náš osud beze zbytku v našich rukou. Nezbývá nám tedy než si přát, abychom do třetího tisíciletí a druhého století naší existence vstoupili s neutuchajícím optimismem,“ zní zápis v kronice jednoty z té doby.

V současné době se v rámci tamějšího sokola odehrává veškeré dobřichovické sportovní dění. Areál TJ Sokol Dobřichovice tedy žije svým pestrým životem a zdá se, že i do budoucna bude jen a jen vzkvétat. [Aktuálně dobřichovická sokolské jednota nabízí: Badminton, fotbal, ftusal, jachting, kočíkovou, lukostřelbu, tenis, volejbal, nohejbal, florbal.]

Sokolové z klubu jachtingu TJ Sokol Dobřichovice při účasti na mezinárodní soutěži.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here