Loni zkonzumoval každý obyvatel ČR rekordních 30 kilogramů kuřecího masa

0
85

V roce 1989 byla spotřeba drůbežího masa13 kg na osobu za rok, ale v 2015 už byla dvakrát tolik, tedy 26 kg. Loni zkonzumoval každý obyvatel České republiky bezmála 30 kg [27,3 kg] kuřecího masa. Znovu tak šlo o rekordní množství.

Celková spotřeba masa se V České republice příliš nemění. Ta je cca 80 kilogramů zkonzumovaného masa ročně na osobu. Co se ale mění je obliba jednotlivých druhů mas. A v tomto ohledu vede zejména drůbeží maso. Jeho bezmála 30kilogramová loňská spotřeba je absolutní rekord za posledních 70 let. Vůbec od počátku sledování spotřeby potravin Českým statistickým úřadem. Naopak taková konzumace vepřového masa se v roce 2017 snížila o 0,5 kg (−1,2 %) a hovězího masa o 0,1 kg (−0,5 %)

Proč jíme tolik drůbeže

Drůbeží maso je v českých domácnostech oblíbené zejména pro svou rychlou kuchyňskou úpravu, lehkou stravitelnost i své dietetické vlastnosti. Konzumace kuřecího masa je vhodná pro všechny věkové skupiny, obsahuje bílkoviny, minerální látky a má podstatně nižší energetickou hodnotu než ostatní druhy masa. Odborníky je doporučováno i pro nízký obsah cholesterolu a tuku. Nejšetrnější úpravy masa a nejenom drůbežího jsou dušení, vaření a úprava v horkém vzduchu.

Na líhnutí, chov, výkrm, zpracování, distribuci i prodej kuřat dohlíží v ČR mnoho institucí. Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa aj. Na kvalitě drůbežího masa se podílí ale i mnoho dalších faktorů. V ideální případě je pak drůbeží maso může být při správném chovu a zpracování i hojným zdrojem řady vitamínů a minerálních látek, nejčastěji fosforu, hořčíku, železa, vápníku, draslíku, vitaminu B3 [niacin], vitaminu B5 a B6.

Chlazení drůbežího masa

Důležitá je i způsob přepravy k zákazníkovi. V ČR se používá ale výhradně chlazení vzduchem nebo ojediněle chlazení vzduchem mírným mlžením. Kuřata jsou tímto způsobem vychlazena ve všech částek na požadovanou teplotu do +4 °C.

Výhoda této technologie spořívá v zabránění absorpci vody do kuřecího masa. Což se projevuje i na jejich vyšších pořizovacích nákladech.

Některé členské země EU používají levnější, ale nešetrnou technologii chlazení vodou. Mohou proto nabízet spotřebiteli drůbeží maso levnější, ale při hromadném chlazení kuřat ve vodní lázni dochází často k navázání volné vody do masa. Tuto technologii využívá i mnoho nečlenských zemí EU, které do Česka kuřecí maso dováží.

České kuře = dobré kuře

Legislativa zakazuje a příslušné orgány pravidelně kontrolují dodržování přísných norem u drůbežích chovů. Je to například zákaz používání růstových hormonů a antibiotik. Kratší doba výkrmu drůbeže je dána genetickými předpoklady [kuře brojler – typ kuřete vhodný na maso], vyváženým krmivem a vnějšími podmínkami chovu.

Podat antibiotika drůbeži smí chovatel pouze z léčebných důvodů a následně musí dodržet předepsané ochranné lhůty, během kterých jsou antibiotika vyloučena z organismu a zvíře nesmí být určeno na porážku.

Kuřecí info

  • Kuřecí svalovina (bez kůže) obsahuje pouze kolem dvou procent tuku
  • Česká produkce kuřat pokrývá zhruba 60 % tuzemského trhu, 40 % drůbežího masa je do Česka dováženo
  • Největší podíl dováženého drůbežího masa je z Polska
  • V roce 1989 byla spotřeba drůbežího masa pouze 13 kg na osobu za rok, ale v 2015 už byla dvakrát tolik, tedy 26 kg

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here