Zdravotní pojišťovny ze Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] spočítaly, že do zdravotního systému přibude příští rok o cca 19 miliard korun navíc. Důvod je, že jak rostou mzdy [spolu s minimální mzdou], rostou i povinné odvody na zdravotním pojištění. Což bude platit jak pro letošek, tak pro rok 2020.

„Většina z navýšených 19 miliard korun půjde napříč zdravotními segmenty. Tedy asi 13 miliard korun. Ale už méně plošně než dřív. Zbylých šest miliard půjde na nové terapie. Například genovou léčbu, centrové léky či na psychiatrickou reformu a další změny v systému,“ vysvětluje prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

S odkazem na předběžné propočty ale i upozorňuje, že již v příštím roce může dojít k nekontrolovatelnému nárůstu výdajů na zdravotní péči. A to z důvodu nově stanovených či rozšířených úhrad i ochlazení ekonomiky.

Tvrdí, že zatímco letos vzrostou příjmy ze zdravotního pojištění nejméně o 8 %, v roce 2020 už to může být jen okolo 6 %. A to za situace, kdy celkové náklady na zdravotnictví dlouhodobě rostou rychleji než příjmy ze zdravotního pojištění spolu s ekonomikou.

„Zatímco ještě před osmi roky byly celkové výdaje za zdravotnictví 216 miliard korun, v příštím roce budou cca 344 miliard korun. To, že minulé roky byly z hlediska výkonu ekonomiky rekordní, zejména pak rok 2018, neznamená, že stejně rekordní budou i další roky,“ vysvětluje. [Více v rozhovoru: Raději další zdroj příjmu než devastovat české zdravotnictví]

Ochlazení konjunktury

Odkazuje na aktuální zprávu o inflaci. Ta jenom za leden a únor stoupla o 0,7 % [leden 0,2 %, únor 0,5 %] a dostala se tak na 2,7% průměrnou roční míru.

 „Růst příjmů ze zdravotního pojištění o zmíněných šest procent ročně v příštím roce tak sice může vypadat příjemně. Když ale půlku vezme očekáváná inflace ve výši tří procent. K tomu přidáme postupné stárnutí populace, úhradu nákladnějších terapií, nemusí být ani těch šest procent z dlouhodobého hlediska dost,“ uvádí.

Problém přitom nastane v okamžiku, kdy příjem ze zdravotního pojištění zakolísá nebo se i vinou hospodářské recese či krize změní v pokles.

„My bychom přitom potřebovali, abychom zvládli ufinancovat všechno to, co už financujeme a financovat chceme, stabilní čistý růst příjmů okolo tří až čtyř procent ročně,“ tvrdí.

Poukazuje i na situaci v bilanci zdravotních pojišťoven, kde rozdíl mezi příjmy a výdaji má být letos již jen čtyři miliardy. [Důvod je zejména navýšení platů ve zdravotnictví prostřednictvím zvýšených úhrad ze zdravotních pojišťoven za výkony.]

Hlavní příjemce peněz

Navyšování výdajů směřujících do ústavní péče označuje Ladislav Friedrich za vůbec jeden ze současných nejhlavnějších problémů. Tvrdí, že před dvaceti lety byl podíl ústavní péče na celkových výdajích do zdravotnictví kolem 45 %. Dnes ale už tvoří více než 55 % a stále roste.

Velice silný důraz Ladislav Friedrich pak v tomto ohled klade na současný nárůst nákladů na léčiva ve specializovaných centrech. Tam dle jeho slov náklady rostou velice rychle, nejrychleji ze všech segmentů. Situaci přitom komentuje takto: „Právní úprava přiznává úhradu pacientovi prakticky čehokoli, pokud odborníci dojdou k názoru, že je to účinné pro pacienta. Tato právní úprava je ale trochu obtížná pro zdravotní pojišťovny.“ 

Úspory přitom podle něj nelze ale hledat ani obecně u léků. A to už kvůli tomu, že jejich podíl na výdajích klesl za posledních 20 let z 25 % na 15 %. Což se dle jeho názoru ale i dalších odborníků podaří v dohledné době jen stěží zopakovat hned z několika důvodů.

  • Výrobci na trh aktuálně uvádějí nové léky a léčiva, u kterých ještě nebyl zaplacen jejich vývoj. Jsou tedy drahé.
  • Náklady za nové léky pro jednoho pacienta například se vzácným onemocněním mohou být i v řádu milionů korun ročně.
  • Stejně jako jsou nové léky drahé, jsou i účinné. To znamená, že pacientům prodlouží život, ale za podmínky, že pacienti budou tyto léky dlouhodobě užívat. Zdravotní pojišťovny dlouhodobě platit.
  • Jsou tu ale i výdaje za léky pro civilizační choroby. U nich třeba i jen častější preskripce nebo nepatrné zvýšení ceny představuje při obrovských počtech pacientů i obrovský nárůst celkových výdajů. Například jen cukrovkou u nás trpí přes milion lidí.]

Co s 19 miliardami Kč

Jak konkrétně zdravotní pojišťovny naloží v příštím roce s navýšeným příjmem ve výši 19ti miliard korun?

„I nadále budeme muset více zohledňovat nemocnice s akutní lůžkovou péčí. A také dávat finanční bonusy v regionech s menším pokrytím. Na mimořádné změny plánujeme asi šest miliard korun. Z nich zhruba 2,5 miliardy půjde na léky a léčiva. 780 milionů korun na drahé terapie, například genovou. Což souvisí i s aplikací § 16,“ tvrdí Ladislav Friedrich.

Vypichuje i miliardové požadavky na vyšší náklady související s dopravními výkony ve zdravotnictví. Například dopravní a záchrannou službou.

Výsledky zdravotních pojišťoven

Z údajů Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že finanční situace tuzemských zdravotních pojišťoven není tak špatná. Pojišťovny proto nemusejí hledět do budoucnosti s takovými obavami, jaké prezentují prostřednictvím svého Svazu.

„K 31. prosinci 2018 zůstatek za celý systém veřejného zdravotního pojištění činil 45 miliard korun. Zdravotní pojišťovny jenom loni hospodařily s přebytkem 14,5 miliardy korun,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle něj mezi nejdůležitější parametry ovlivňující příjmovou stránku hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2018 byla příznivá ekonomické situace. A právě ta jim dle jeho názoru umožní tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize.

Dále dodal, že zdravotně pojistné plány na rok 2018 počítaly s inkasem pojistného ve výši 294 miliard korun. Skutečný příjem pojistného však dle čtvrtletních hlášení zdravotních pojišťoven činil více než 306 miliard korun.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here