Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR je přesvědčen, že v systému financování zdravotní péče dochází letošním rokem ke změnám, které mohou významně ovlivnit jeho budoucí financování. Zároveň předkládá otázku, kde české zdravotnictví vezme peníze, které potřebuje, aby poskytovalo takovou zdravotní péči, kterou poskytovat chce.

Varuje před nárůstem výdajů kvůli zavádění nových úhrad u léků a léčiv, terapií nebo změn kompetencí u praktických lékařů.

„Spouštíme nějaké procesy, jejich výsledky uvidíme v roce 2020 a 2021, ale jakmile je spustíme, tak ty náklady porostou. A nikdo to už moc neovlivní,“ říká pro Zdravezpravy.cz Ladislav Friedrich.

Přitom dodává: „Vždy, když přicházejí nějaké významné změny, člověk mnohdy ani nepostřehne, kdy nastal ten moment, který je odstartoval. A mně se zdá, jak pozoruji tu společenskou a politickou diskuzi ve zdravotnictví, že se akcent aktuálně významně přesouvá od výše platů zdravotníků, které se v poslední době zlepšily, k nárokům skupin, jako jsou například pacientské organizace nebo výrobci léků a léčiv. No a tyto skupiny přicházejí s tím, že ten systém by mohl být přívětivější pro pacienta.“

Co konkrétně máte na mysli?

Léčebné konopí je toho klasickou ukázkou. Věděli jsme, že je tu malá skupina pacientů, kteří léčebné konopí považují ve své dané situaci za jedinou kompenzaci. Ale bylo to nějakým způsobem pokryto, ať už vlastní produkcí, nebo někde v šedé zóně. No a nyní se to politici rozhodli řešit systémově. Což značí, že vytvořili nárok některých pacientů na léčebné konopí, ale ten nárok samozřejmě něco stojí. Vytvořili nárok, který jsme zatím neplatili.

Máte jiný příklad?

Stejně tak užitečné opatření je urgentní příjem v nemocnicích. Tedy, že každý pacient, který přichází na urgentní příjem s nějakou diagnózou, by měl být komplexně posouzen. A mělo by být rozhodnuto, zda bude hospitalizován nebo poslán domů s nějakou indikací. Přitom to musí proběhnout rychle. To proto, aby se nestávalo, že pacient bude čekat někde v čekárně. Aby se dodatečně zjistilo, že měl čekat v čekárně jiné a na jiném oddělení. Což se v praxi může stát. I toto je velice užitečné opatření, ale i toto opatření bude něco stát.

Kolik to bude stát české zdravotnictví?

Při té nejúspornější variantě cca 60 milionů korun. Při té nejnákladnější půl miliardy. Přičemž to, kolik to bude stát, rozhodnou nastavená kritéria pro ten urgentní příjem. Jestli bude 24 hodin denně, jestli bude doplněn službou praktických lékařů. A o tom my nyní diskutujeme.

České zdravotnictví si vyžádalo už v roce 2017 cca 370 miliard korun. Je 60 milionů nebo půl miliardy tedy zas až takový problém?

Je rozdíl, jestli za něco platíte 60 nebo 500 milionů korun.

Máte pocit, že to, co zmiňujete, jsou právě ty změny, které spustí dominový efekt. Tedy změnu financování českého zdravotnictví?

Určitě v tom není okamžitá kauzální závislost. Tu změnu financování podle mého názoru spíše avizuje Ministerstvo financí. To správně upozorňuje na to, že pokud roste mandatorní výdaj na zdravotnictví ze státního rozpočtu zhruba 5% tempem ročně, tak je to do budoucna i z hlediska stárnutí populace riziko. Riziko, že stát už se nebude moci podílet v takové míře na financování celého systému. Což je podle mého názoru věc minimálně k zamyšlení.

K čemu dojdeme, když se nad tím zamyslíme?

Budeme si muset položit otázku, kde vezmeme peníze, které potřebujeme, abychom poskytovali takovou zdravotní péči, kterou poskytovat chceme. To znamená, zda budeme zvedat daňovou zátěž u plátců, anebo jestli přece jenom vytvoříme podmínky pro určitou spoluúčast na straně pacientů. A fakt je, že princip subsidiarity, který ten systém od začátku provázel, v posledních letech zanedbáváme.

Jak obecně funguje české zdravotnictví z hlediska financování teď?

V zásadě jen vytváříme tlak na plošné zajištění zdravotní péče a vytvoření plošného nároku na ni. Ale nezkoumáme, zda pojištěnec sám, nebo nějaká komunita je schopna část toho problému vyřešit svépomocí. Odůvodnit tím výši svého nároku na solidární zdroje.

Co to bude znamenat v praxi?

Půjde o to, zda najdeme dlouhodobý a stabilní zdroj růstu prostředků, které objektivně zdravotnictví potřebuje [zdravotní pojištění a intervence státu]. Anebo, zda část tohoto nárustu, těch peněz, nebudeme muset čerpat prostřednictvím přímých plateb od pacientů.

Jak by to mělo vypadat konkrétně?

Dlouhodobě se například diskutuje o tom, že by bylo možné právní předpisy upravit tak, aby nárok ze zdravotního pojištění byl opravdu jen na bazální pomůcky, bazální zdravotnické prostředky a léčebné postupy. A to, co by bylo navíc, by mohlo být zpoplatněno.

Problém je v tom, co je navíc… Proč je nutné hledat další zdroj?

Protože by bylo nešťastné, pokud bychom potlačovali schopnost českého zdravotnictví jako takového vytvářet služby a držet je na té nejvyšší úrovni. Udržet kvalitní zdravotnictví v ČR a služby, které poskytuje, je vyšší priorita, než toto zdravotnictví, extrémně drahé české zdravotnictví, financovat za každou cenu pouze z veřejného zdravotního pojištění. Můj názor tedy je – raději přidat další zdroj příjmu, příjmový titul, než devastovat české zdravotnictví.

Je podle vás tedy současný systém financování zdravotní péče do budoucna udržitelný?

Já myslím, že není, protože stárnutí populace a náklady na léčebné metody v něm vytvářejí cca 3% roční nárůst, respektive tlak na 3% nárůst výdajů. A předpokládat, že nám k tomu ekonomika ta procenta každý rok přidá, a ještě něco zbyde, jako v minulých obdobích, je nereálné. Loni jsme měli 8% nárůst. Je to sice moc pěkné, ale není to možné do budoucna.

Jak hodnotíte některé názory, že by v České republice postačila klidně i jen jedna zdravotní pojišťovna?

Jem přesvědčen, že pokud bychom tu měli jednu zdravotní pojišťovnu, tak nejsme schopni posoudit její hospodaření. A v momentě, když by ta jedna pojišťovna řekla, co všechno potřebuje, tak my všichni to budeme muset uznat za jedinou pravdu. A nebudeme mít žádné porovnání. Minimálně ta bezpečnost, určitá kreativita a soutěž v kvalitě služeb mezi více zdravotními pojišťovnami jsou benefitem pro občana.

Ing. Ladislav Friedrich, CSc je informatik, analytik a projektant informačních systémů. Od roku 1993 byl Ladislav Friedrich ředitel Odboru informatiky Oborové zdravotní pojišťovny a od roku 1997 generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR a v letech 2000 až 2004 člen Vědecké rady ministerstva zdravotnictví ČR.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here