„Není možné přijít a říci, chci sedm miliard navíc,” říká ministr Adam Vojtěch

23. ledna začalo dohodovací řízení o výši úhrad za zdravotní péči v roce 2020. Dohodovací řízení přitom nabírá na obrátkách. To potvrzuje v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Z kterých segmentů zdravotní péče cítíte největší tlak na navýšení úhrad?

Tlak vnímám ze všech segmentů. Každý chce více, to je jasné.

Jaká je v tomto ohledu vaše politika?

Držím stejnou politiku, jako jsem měl v minulém roce. Totiž, že my jako ministerstvo primárně vyžadujeme dohody. Nikdo nemůže čekat, že pokud se účelově nedohodne, získá lepší podmínky. U dohodovacího řízení nelze tolerovat, aby ten, kdo se dohodne, na tom byl znatelně hůř než ten, který se nedohodne.

Jak se vám daří tato politika v prostředí, kde většina „jen“ účelově hájí své zájmy?

Snažím se v jejím duchu motivovat pojišťovny i poskytovatele zdravotní péče. Tlak na navýšení peněz ale samozřejmě vnímáme ze všech segmentů.

Dohodovací řízení 2020

Které segmenty mají podle vás letos největší šanci uspět?

Jsou to, řekněme, segmenty terénní péče. Jako je třeba domácí péče. Tam vnímáme silný tlak a potřebu. Myslím, že poměrně dobrou dohodu, dobré plány, máme s praktickými lékaři. V jejich případě nečekám žádný problém. Tam to máme už nastaveno v rámci reformy primární péče. Dobře nastavené to máme, myslím, i s ambulantními specialisty. Tlak ale bude určitě i ze strany nemocnic.

Dá se vyhovět všem?

Dá za podmínky, že ty nárůsty úhrad budou víceméně obdobné u všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Že to bude cca tak jedno procento u všech. Určitě to ale nemůže být tak, jako to bylo například v minulosti, kdy jeden segment vzal vše. A to na úkor všech ostatních.

Například?

Že veškerý nárůst šel do nemocnic. A na zbytek nic nezbylo. To je něco, co já určitě nechci.

Nedávno se nechali slyšet zástupci následné péče, kteří požadují navýšení peněz za takzvané hotelové služby.  Mimo jiné si stěžují i na to, že jim z nemocnic posílají nedoléčené pacienty, které musejí buď do nemocnic vrátit, anebo je doléčit. V obou případech jim to zvyšuje náklady. Dál si stěžují na to, že pacienti, kteří by měli opustit lůžka následné péče, zase často nemají kam jít. Jak to hodnotíte?

Jejich vyjádření jsem samozřejmě zaregistroval. A musím říci, že mne trošku překvapila. Totiž právě následná lůžková péče byla ta, u níž došlo k navýšení financí již v loňském roce. A tehdy se její zástupci zdáli spokojení. Tedy byli spokojení s nárůstem prostředků pro letošní rok. A teď z ničeho nic přišli s tím, že chtějí dalších sedm miliard korun. Nevím… Určitě se na to podíváme, ale mám-li být upřímný, spíše to beru tak, že si stejně jako další segmenty zdravotní péče vytvářejí pozici, protože běží dohodovací řízení, respektive před ním.

Zůstáváte tedy imunní i vůči jejich tlaku?

Já znovu opakuji, teď je to o tom, aby si všichni sedli ke stolu a dohodli se na tom, jak to bude v příštím roce. Docela jistě to není o tiskových konferencích. To není něco, co by na mne platilo. Naopak je to o hledání řešení, které třeba skutečně může vést k nějakému navýšení úhrad, ale to jen za předpokladu, že za to ti poskytovatelé péče také něco nabídnou.

Co třeba?

Třeba to, že se budou starat o náročnější pacienty. A teprve za toho nákladnějšího pacienta dostanou nějakou bonifikaci. Ale není možné přijít a říci – chci sedm miliard korun navíc. Tak to nemá, nemůže fungovat. Poskytovatelé péče by spolu s požadavkem na peníze měli i říci, co jsou za ně schopni nabídnout, zlepšit, zajistit a podobně.

Dohodovací řízení 2020

Náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík ve Zdravotnickém deníku uvedl: „Posouváme se z výkonového systému ke zvýšení hodnoty úhrad.” Tak teď jen, je to pochvala, nebo kritika v tom smyslu, že zvýšení úhrad není řešení, ale jen „lepení“ problémů? Jak to vidíte vy?

Určitě to není „lepení děr“. Už v minulém roce se pojišťovny zaměřovaly na podporu vyšší dostupnosti zdravotní péče. To znamená, že bonifikovaly například lékaře s delší ordinační dobou. Tedy bonifikovaly ty poskytovatele zdravotní péče, kteří jsou ochotni více pracovat pro pacienty. Což je něco, co určitě musíme podporovat.

Nemělo by to být ale samozřejmostí?

No jistě, že ano. My ale už nemůžeme platit poskytovatelům zdravotní péče jen za to, že provádějí nějakou péči. Že vykazují výkon. My potřebujeme, aby v té ordinaci ten lékař skutečně byl. Aby v ní byl dostupný pro pacienta a prováděl kvalitní péči. Tedy my se musíme už konečně po těch více než 20 letech posunout k systému moderního zdravotního pojištění.

Co to znamená v praxi?

Znamená to odklon od plateb za kvantitu, kdy se vykazuje hlavně počet výkonů, produkce, a znamená to příklon k platbám, úhradám, které jednoznačně zohledňují kvalitu. Nebude to hned. Je to postupný proces. Ale jdeme správným směrem. Míříme a zohledňujeme každého pacienta. Chceme, aby měl přístup ke kvalitní péči. Ne, že na něm bude provedeno několik vyšetření bez jakéhokoli efektu.

Jak by se měl tento váš důraz na kvalitu projevovat v praxi?

Řeknu vám na příkladu nefrologie. [Pozn. redakce: Zabývá se diagnostikou a léčbou onemocněním ledvin, komplikovanými infekcemi močového traktu, sekundární hypertenzí a poruchami vnitřního prostředí.]. V jejím případě bude fungovat nefrologický registr, v němž budou data o kvalitě poskytované péče. Na základě těchto dat budou bonifikováni ti poskytovatelé, kteří provádějí například hemodialýzu a podobně. A my chceme, aby to takto fungovalo nejenom u nefrologie, ale i dalších odborností. Například v péči o diabetiky, kde bude řádně sledováno, jak vypadá péče o ně. Zda chodí správně na vyšetření a tak podobně.

Velkým hitem posledních let je biologická léčba, konkrétně genové terapie. Již jednou zmíněný náměstek David Šmehlík uvedl, že v případě drahé genové terapie dostanou u VZP „šanci“ v příštím roce hlavně děti. A to ještě ne všechny. Znamená to, že genová terapie se v Česku „týká“ pouze dětí?

Genová terapie samozřejmě není otázka jen dětí. Je to otázka i dospělých. Příkladem budiž hemofilici, pacienti trpící poruchami srážlivosti krve. V jejich případě přináší genová terapie velice zajímavé výsledky.

Může si ji ovšem náš zdravotní systém dovolit, když zástupce VZP zmiňuje hlavně děti?

Já ji vnímám jako určitou výzvu pro náš systém. Aby i tuto novou péči hradil.

Dočkají se jí tedy spolu s dalšími i hemofilici?

Řekněme rovnou, že i u nich jde o velmi drahou péči. Že ani ty léky nejsou dnes zastropované. Platí se v zásadě výkonově. Ale pokud by genová terapie přinesla tu přidanou hodnotu, že by pacienta prakticky vyléčila, tak z hlediska té efektivity je velice zajímavá do budoucna. A to kvůli tomu, že u chronického nemocného ta léčba ve finále bude dražší než u pacienta, kterého vyléčí sice drahá, ale za to účinná genová terapie. Případně mu významně zlepší stav. I když tedy genová terapie může znamenat skokové a jednorázové navýšení nákladů, tak může přinést velice zajímavé dlouhodobé efekty. Takže můj názor je ten, že i my musíme najít mechanismy, abychom ji uměli hradit.

Dohodovací řízení 2020

Velkým tématem, kterého jsme se již dotkli, jsou náklady na takzvané sociálně zdravotní pomezí. Dá se očekávat v této věci nějaký posun?

Teď to řešíme s Ministerstvem práce a sociálních věcí. To je věc, která se v Česku řeší 20 let, a zatím se nevyřešila. Počet pacientů v dlouhodobé péči narůstá. A ti pacienti potřebují jak sociální, tak zdravotní péči. A někdy se to nedá dobře rozlišit. Co je ale jasné, je to, že ten pacient je jen jeden.

Co si z toho má takový pacient vybrat?

Zatím to nevypadá, že by v těchto případech bylo možné náklady na tohoto pacienta připsat jen na vrub zdravotního či jen sociálního pojištění. Což značí, že my musíme ten systém nastavit jako vícezdrojový. To znamená jednu platbu ze zdravotního pojištění, kde uvažujeme o určitém přesunu u vykazované péče v odbornosti 913, která je řekněme nějaký ambulantní kód, k nějaké paušální platbě za epizodu u toho pacienta. V tom daném zařízení. Tedy ne za vykazování té odbornosti v kódu 913.

Bude to stačit?

Do úvahy přichází i určitá změna plateb pojišťoven. A samozřejmě, že by se na to měl podílet i příspěvek na péči. A možná i nějaká spoluúčast pacientů na úhradě hotelových služeb v zařízeních dlouhodobé péče. Zkrátka to financování musí být vícezdrojové, protože není možné si myslet, že vše v tomto případě jde pokrýt ze zdravotního pojištění. To je samozřejmě neufinancovatelné.

Dohodovací řízení v kostce

Dohodovací řízení pro rok 2020 bylo zahájeno 23. 1. 2019 za předsednictví segmentu ambulantních specialistů. Dokumenty a informace jsou zveřejňovány na www.sasp.cz/dr-2020.

• V roce 2020 se na základě lednové predikce Ministerstva financí ČR očekává meziroční zvýšení příjmů systému o 6 % [tedy o cca 19,5 mld. Kč] na celkovou částku 347,5 mld. Kč.

• Navýšení by mohlo být využito především k financování předpokládaného nárůstu objemu zdravotních výkonů z důvodů dlouhodobě stárnoucí populace v ČR. Tedy k pokrytí financování nových léčebných metod a ke zvyšování efektivity a kvality zdravotní péče.

• Dohodovací řízení je institut pro stanovení hodnot bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů. A to podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

• Ministerstvo zdravotnictví ČR hraje roli aktivního moderátora jednání. Stanovení úhrad je plně ponecháno na účastnících dohodovacího řízení bez zásahů ministerstva. [Loňské řízení skončilo poprvé v historii uzavřením všech 14 dohod.]

• V letošním roce budou také k dispozici první výstupy projektu DRG Restart, které by mohly být alespoň částečně zahrnuty v úhradách u některých poskytovatelů lůžkové péče.

• V předchozím roce byl předsednictvím DŘ pro rok 2019 pověřen zástupce zdravotních pojišťoven; navržena byla OZP a předsedajícím její generální ředitel Ing. Radovan Kouřil.

• Dohodovací řízení pro rok 2018 probíhalo za předsednictví skupiny poskytovatelů akutní lůžkové péče a dalších zdravotních služeb poskytovaných v nemocnicích. Dohodovacímu řízení pro rok 2017 předsedala Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.