Závěrečné fáze dohodovacího řízení o výši úhrad pro příští rok skončila. Se zdravotními pojišťovnami se dohodli zástupci všech segmentů zdravotní péče až na dvě výjimky. Nedohodou skončila jednání mezi pojišťovnami a zástupci akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče. Výši úhrad tak v jejich případě stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Spor bude muset nyní rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví ČR. To určí, jak budou úhrady nastaveny. A to v situaci, kdy se představy obou stran rozcházejí v řádu desítek miliard korun.

O výši úhrad

Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] nedohody o výši úhrad vysvětlili takto: Jedná se čistě o nevstřícnost pojišťoven, které nyní na svých účtech disponují částkou 55 miliard korun. Rozhodně ale AČMN odmítá tvrzení, že si chtěla nárokovat další zatížení systému financování zdravotní péče.“

AČMN požadovala v akutní péči dorovnání inflace [2,5 %], zdroje na nejméně 10% zvýšení mezd [6,5 % zvýšení úhrad] a nejméně 3 % na minimální opravy a údržbu vybavení. Celkem tedy pro rok 2020 zvýšení úhrad nejméně o 12 % oproti roku 2019.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz ale hodnotí takový požadavek za zcela nereálný.

Podíl poskytovatelů lůžkové péče na celkových nákladech byl již v roce 2018 vyšší než 54% a dlouhodobě se zvyšuje. Rozdíl v nákladech mezi navýšením o 5 % a o 12 % by byl určitě přes 10 miliard korun,“ uvedl.

Podle jeho slov pojišťovnami navrhované navýšení okolo 5% pokrývá inflaci i další vlivy a je plně v souladu s odhadem navýšení výběru pojistného.

„Požadavek navýšení o 12 % je jasně mimo realitu a pouze dokresluje, že se nejedná o reálný návrh odpovídající stavu systému, ale snahu vytvořit zdání krize a usilovat o mimořádné zdroje,“ upřesnil.

Podle vyjádření zástupců AČMN návrh pojišťoven na cca 5% navýšení nestačí.

„Při očekávané nejméně 2,5% inflaci by šlo o reálné zvýšení jen o 2,5 % resp. 3 %,“ uvádějí ve svém prohlášení.

Zvýšení mezd o 10 %

Nedohoda panuje i u požadovaného 10% navýšení mezd, které AČMN označila za nezbytné. A to proto, aby bylo zabráněno dalšímu rozšiřování personální krize, která podle zástupců AČMN postupně zasahuje všechny regionální nemocnice.

Ladislav Friedrich to ale odmítá. Říká, že v současné situaci by dle jeho názoru již další plošné 10% navýšení mezd situaci ve zdravotnictví nezlepšilo, ale naopak zhoršilo.

„Nárůst platů byl dosud nutný, ale podobné mimořádné nárůsty nelze držet dlouhodobě. Nyní také musíme financovat nákladné moderní terapie a kvalitu primární péče,“ upřesňuje.

Následná péče

Obdobné rozpory lze vidět i u podoby úhrad v segmentu následné péče, která po zdravotních pojišťovnách požaduje zvýšení úhrad o 1 000 Kč za jeden ošetřovací den.

„Požadavek vzešel z rozsáhlé analýzy nákladových dat z 61 zařízení s téměř 9 000 lůžek. Ta ukázala, že zdravotní pojišťovny platí za jeden ošetřovací den cca o 1 000 Kč méně, než jsou nezbytné náklady zařízení následné péče,“ stojí v prohlášení AČMN.

I tento požadavek ovšem zdravotní pojišťovny odmítají.

„V ČR je celkově skoro 29 000 lůžek následné péče, většinou plně využitých, s poměrně dlouhou hospitalizací průměrného pacienta. Většina těchto zařízení hospodaří fakticky vyrovnaně, ať už jen z příjmů od pojišťoven nebo i s využitím příspěvků místní správy a krajů. A to i za současných cen. V objektivitu a nezávislost citovaného průzkumu příliš nevěřím. Musel by se provést objektivní audit,“ tvrdí Ladislav Friedrich.

Podle něj jsou argumenty AČMN jednoznačně účelovou kampaní, která má za cíl výrazně zkreslit skutečnost a pomoci nátlaku na Ministerstvo zdravotnictví ČR získat oproti ostatním poskytovatelům zdravotnických služeb výhodnější úhrady.

Nátlak na ministerstvo?

Jeho slova „svým způsobem“ potvrzuje i samotné vyjádření AČMN: „Pokud bude úhradová vyhláška zpracovaná bez přihlédnutí k návrhům AČMN, nastanou v regionálních zdravotnických zařízeních značné problémy. Odpovědnost za ně ponese Ministerstvo zdravotnictví ČR.“

Zástupci AČMN ale i zdůrazňují, že opakovaným rozhodnutím vlády ČR došlo k navýšení tarifních platů a nepřímo tak i mezd. Tento růst však dle jejich slov nikdy nebyl díky pochybení ministerstva zdravotnictví krytý růstem úhrad, a to i přesto, že to bylo přislíbeno.

„Reálně tedy řadu nemocnic musí dotovat zřizovatelé z jiných veřejných rozpočtů, a to mimo systém zdravotního pojištění, které paradoxně kumuluje výše uvedené prostředky, aktuálně ve výši 55 miliard korun. Toto má pak zcela nesmyslně za důsledek, že dochází k vnitřnímu zadlužení sytému zdravotnictví, a to i nyní v době ekonomické prosperity,“ stojí v jejich prohlášení. Více zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here