Kvalita nemocnic v ČR a jejich hodnocení bylo hlavním tématem konference pořádané Výborem pro zdravotnictví PSP ČR. Akci zaštítila předsedkyně výboru Věra Adámková [za ANO].

V úvodu konference vystoupil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. Ten téma konference okomentoval takto: „Není možné říci, tato nemocnice je nejlepší. To zbortí celý zdravotní systém a bude to úplně kontraproduktivní. My musíme pracovat na odstraňování nedostatků, aby se celý systém sám postupně zkvalitňoval.“

Podle Věry Adámkové si mají pacienti při výběru nemocnice dát pozor na to, kdo poskytuje data o jejich hodnocení. I na to, co je srovnáváno a kdo je srovnáván.

„Není možné srovnávat například nemocnici bývalého okresního typu, kde bezesporu dobře léčí klasické pacienty a orientují se na medicínu základních odborností, s fakultní nemocnicí nebo superspecializovaným centrem. Důvod je, že tam se starají o komplikované a nejvíce nemocné pacienty. Proto v nesprávně interpretovaných číslech mohou vycházet výsledky fakultních nemocnic a specializovaných center mnohem hůř,“ vysvětlila Věra Adámková.

Na čem se kdo shodne

Podle vystupujících odborníků jsou zdravotní služby v České republice na vysoké úrovni a české zdravotnictví je kvalitní. Výsledky v mnoha oblastech zdravotní péče jako je neonatologie, kardiologie nebo onkologie se neustále zlepšují a v současnosti dosahují hodnot srovnatelných s vyspělými státy EU.

Česká republika byla například vyhlášena [na základě studií OECD] jako skokan posledního desetiletí u přežití pacientů po nádorech prsu a tlustého střeva. Ze zprávy Výboru pro zdravotnictví pak vyplývá, že pokud má české zdravotnictví nějaký problém, tak je to průchodnost systémem.

„A to zejména v situaci, kdy si různé segmenty péče pacienta musí předávat nebo péči o něj efektivně sdílet,“ stojí ve zprávě výboru.

Nejen průchodnost systému

Na konferenci se vystřídalo několik řečníků. Jedním z nich byl i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [UZIS] Ladislav Dušek. Ten uvedl, že největší problém českého zdravotnictví spočívá v nedostatečně zajištěné multidisciplinaritě.

„Zachráníme pacienta a po poskytnutí péče v nemocnici ho pustíme domů. Chybí tady následná péče a dalším nedostatkem je paliativní péče, která v českém zdravotnictví chybí.“. Dále zmínil, že podle výsledků OECD prohráváme v primární prevenci.

Ředitel FN Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík uvedl, že kvalitní zdravotnické zařízení se pozná podle kvalitního vedení… V nemocnicích pak spatřuje v současné době velký problém v komunikaci mezi personálem a pacientem. Ve vybavení nemocnic i v povinnostech při výběrových řízeních, která jsou podle jeho názoru limitující.

Upozornil i na to, že kvalitu zdravotní péče vidí každý trochu jinak.

„Česko je hrdé na nízkou novorozeneckou úmrtnost. Ale je tu mediální tlak na porodnictví, konkrétně na domácí porody nebo porody bez přítomnosti lékaře, kdy kvalita porodu očima domácí rodičky je jiná než očima lékaře,“ řekl.  

Tématu konference se přidržel prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Ten uvedl, že kvalita nemocnic v ČR je docela dobře měřitelná i jejich návštěvou.

„To znamená podívat se, jaké je její vybavení. V jakém stavu jsou čekárny, chodby a další viditelná místa. Pokud bude nemocnice čistá, moderní na první pohled, pak je dost pravděpodobné, že i kvalita poskytované zdravotní péče bude velmi slušná,“ upřesnil.

Dodal také, že kvalita nemocnic v ČR se dá zjednodušeným pohledem odhadnout i dle toho, jaké jsou v nich čekací doby a objednávací systémy.

DRG a kvalita nemocnic v ČR

Podle Věry Adámkové úroveň poskytované zdravotní péče v České republice hodnotí a ukazují různé žebříčky kvality prezentované jak v tisku, tak mezi pacienty samotnými. Podle ní ne všechny a ne vždy staví hodnocení na správně interpretovaných datech.

„Tomu by měl zabránit nově budovaný systém hodnocení kvality českých nemocnic. Vychází přitom z národních registrů. V Česku z Národního zdravotnického informačního systému. Některé jeho komponenty už jsou plně dobudovány například Systém hlášení nežádoucích událostí a další vejdou do praxe již tento rok,“ uvedla.

Odborníci si přitom slibují mnohé od systému DRG [Diagnosis Related Group], který má být zaveden i v českých nemocnicích. Jedná se o klasifikační systém, jenž umožňuje porovnávat relativní náročnost na financování akutní lůžkové péče. Zároveň slouží i jako nástroj pro řízení nemocnic, měření produkce nebo kvality v nich poskytované zdravotní péče. Na implementaci systému do praxe pracuje Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

„Pro určování kvalitní péče, která má být také kvalitně zaplacena, je potřeba mít dostatek kvalitních indikátorů kvality, tedy zejména nezávislost hodnocení založené na recenzovaných statistikách, reprezentativnost zdrojových dat, odpovědném hodnocení variability různých ukazatelů, a především srovnávání srovnatelného,“ vysvětluje ředitel UZIS Ladislav Dušek.

Kvalitní data z registrů se mají přetavit v informace, které primárně dostane poskytovatel zdravotních služeb. Následně by měly být podkladem pro pojišťovny, které podle nich nastaví platby za péči. Na tvorbě systému hodnocení kvality nemocnic spolupracuje s UZIS, Ministerstvo zdravotnictví ČR i pojišťovny.

Pacienti na závěr

Na konferenci vystoupila i Jana Petrenko z Koalice pro zdraví. Ta upozornila na nebezpečí nepravdivých informací v otevřených diskuzí. V nich reference mohou být záměrně negativní nebo pozitivní nebo i ovlivněné různými zájmy třetích stran. Zároveň souhlasí s odborníky, že zdravotní péče u nás je výborná, ale komunikace je velkým problémem.

„K mnoha stížnostem dochází následkem nedobré komunikace. Přitom by se to často dalo vyřešit u hrnku kávy. V českém zdravotnictví také platí, že pacient, který málo očekává bude překvapen a naopak pacient, který mnoho očekává bude nespokojen,“ uzavřela Jana Petrenko.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here