Zdraví a peníze, to nejvíce chybí českým seniorům. A co dělají čeští senioři? Podle šetření provedeného v 36 Senior Pointech po celé ČR sledují televizi, čtou [včetně internetu] a pečují o vnoučata. Setkávají se ale i se svými vrstevníky. A to minimálně dvakrát týdně. V pravidelném kontaktu bývají i se svou rodinou.

Střední délka života v Česku se prodlužuje. Od roku 1990 o více než 5 let a 8 měsíců. Muži narození po roce 2010 se v průměru dožívají téměř 76 let, ženy pak téměř 82 let. Podle Jakuba Cardy, ředitele obecně prospěšné společnosti Společně, která provozuje síť kontaktních míst pro seniory Senior Point, jsou senioři ohroženi sociálním vyloučením více než mladší lidé.

Chtěli jsme se dozvědět o lidech, kteří do Senior Pointů docházejí, něco více, a proto jsme jim rozdali dotazníky se 13 otázkami směřujícími na jejich pocit spokojenosti a potřeby,“ vysvětluje důvody pro realizaci aktuálního průzkumu mezi seniory.

Zdraví a peníze

Více než polovina seniorů v dotaznících uvedla, že jim v životě nejčastěji chybí zdraví.

„Fyzická zdatnost s věkem klesá, přibývají chronické nemoci a mnoho starších lidí si hodně rozmýšlí, zda vyrazit ven. Stojí je to hodně sil. Zůstávají tak izolováni v bytě, přestože dříve byli společenští. Samotu zhoršuje smrt partnera, se kterým prožili většinu života. Takový kontakt jim bohužel nenahradí ani jejich děti,“ říká MUDr. Norbert Král.

Druhý problém mnoha seniorů jsou peníze, které jim, jak vyplynulo z dotazníků, scházejí hned za zdravím. To potvrzují i statistiky Českého statistického úřadu, které mezi skupiny nejvíce ohrožené chudobou řadí spolu s matkami samoživitelkami hlavně seniory. Konkrétně pak seniorky, které žijí bez partnerů.

Podle výsledků šetření tak vyplynulo, že s vrstevníky se mezi seniory pravidelně nestýká jen 13,5 % z dotázaných. A to především kvůli špatnému zdravotnímu stavu [36,7 %].

Vztah k mladé generaci

Nejenom zdraví a peníze je to, co trápí české seniory. Šetření mezi nimi se zabývalo i jejich vztahem k mladé generaci. Přesně 37,4 % dotázaných uvedlo, že mladá generace je horší než ta jejich. 30,8 % ji označilo za stejnou a zbytek si nebyl jist.

Výzkum tak potvrdil zjištění odborníků, podle kterých předsudky hrají v mezigeneračních vztazích stále nezanedbatelnou roli. Podle odborníků mají senioři sklon svoje zkušenosti absolutizovat a odpírají tak mladším generacím právo na samostatné tvoření životní cesty a samostatné myšlení. To ale není nic nového. Stejně tak mladí mívají sklony své zkušenosti a jejich originalitu zveličovat. Na obou stranách tak dochází k nepochopení.

„Setkávám se často s postojem, který vylučuje, aby se mluvilo o stáří a o tom, co obnáší. Jedním z hlavních důvodů, proč si k sobě generace těžko hledají cestu, je právě tabuizace stáří a starých lidí obecně,“ říká například vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová.

Ta zkoumala u 645 žáků základních a středních škol, jaký je jejich náhled na stáří a seniory obecně. Z jejího šetření vyplynulo, že 50 % středoškoláků seniorům vytýká, že pracují. 44 % z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců. Třetina malých školáků se nebaví s rodiči o svých prarodičích. Více než 48 % žáků a studentů ví, že důchody se vyplácejí z daní.

Podle přednostky Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno Hany Matějovské Kubešové, jsou ke změně postojů na obou stranách zapotřebí emoce.

My například při osvětě mezi mladými lékaři využíváme modely, které jim pomohou zažít běžné situace v kůži staršího člověka. Ve speciálním obleku, který simuluje jednotlivé degenerativní obtíže u seniorů, lépe pochopí bariéry a nástrahy, které jim komplikují život,“ říká.

O Senior Pointech

Největší počet Senior Pointů je v Moravskoslezském kraji [13] a podle náměstka hejtmana Jiřího Navrátila v blízké době otevřou další dva.

„Náš kraj stárne, v blízké době bude v seniorském věku třetina zdejší populace. Senioři jeví velký zájem o společné akce, Senior Pointy jsou plné. Pobavila mě pracovnice Senior Pointu z Kopřivnice. Na dotaz, kolik dnes přišlo seniorů, odpověděla, že nic moc, jen 35,“ říká s nadsázkou Jiří Navrátil.

Stárnutí populace jsou si vědomi i na Příbramsku, kde nyní žije téměř 5 000 lidí v seniorském věku.

„Každý projekt, každá aktivita, každá snaha prováděná ve prospěch seniorů je vítána. Senioři mají v našem Senior Pointu největší zájem o přednášky, kurzy, výjezdy na zajímavá místa. Rádi se potkávají a sdílejí společné trampoty – řeší náklady na život, dostupnost lékařské péče, vztah se svými potomky,“ uzavírá starosta Příbrami Jan Konvalinka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here