České nemocnice nehospodaří efektivně, shoduje se na tom více než půlka jejich ředitelů. I to je výsledek  celostátního průzkumu pod názvem Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2019, který uspořádala obecně prospěšná společnost HealthCare Institute.

Jak vyplývá z průzkumu pouze necelá polovina ředitelů [46 %] se domnívá, že české nemocnice hospodaří efektivně. Naopak 38 % ředitelů nemocnic si myslí, že české nemocnice hospodaří neefektivně. 85 % ředitelů spatřuje v případě nemocnic největší rezervy v oblasti efektivity práce a optimalizace pracovních procesů. Celých 70 % ředitelů nemocnic dle průzkumu vnímá potřebu přijmout opatření, která povedou k zefektivnění chodu nemocnic.

 „Řešením je vytvořit moderní typologii nemocnic a té přizpůsobit normativy, spojit, co se spojit dá, to znamená lůžka, sály, JIPky, emergency a redukovat rozsah péče v mimo pracovní době v menších nemocnicích společně se snížením počtu lékařů ve službě,“ komentuje výsledky průzkumu člen představenstva Nemocnice Plzeňského kraje Pavel Vepřek.

Dále dodává, že je nutné, aby nemocnice nebyla prvním místem kontaktu pacientů se zdravotními službami. To povede ke zvýšení efektivity extramurální péče jak primárních, tak ambulantních specialistů. Jeho názor potvrzují i výsledky průzkumu.

České nemocnice – největší rezervy

Právě nedostatečná propojenost a spolupráce nemocnic se zástupci primární péče se dle výsledků průzkumu ukazuje jako současný systémový nedostatek ve fungování českých nemocnic. V průzkumu to jako problém uvedlo 93 % všech ředitelů českých nemocnic. Průzkum ovšem ukázal i na další rezervy ve fungování tuzemských nemocnic.

  • 91 % ředitelů nemocnic největší rezervy spatřuje ve vzájemné komunikaci zdravotního personálu.
  • 86 % ředitelů nemocnic největší rezervy spatřuje ve zkvalitnění komunikace zdravotního personálu s pacienty.
  • 85 % ředitelů nemocnic největší rezervy spatřuje ve větší efektivitě práce a optimalizace pracovních procesů v nemocnici.
  • 84 % ředitelů nemocnic největší rezervy spatřuje v elektronizace zdravotní péče jako prostředek ke zvýšení její efektivity.
  • 81 % ředitelů nemocnic největší rezervy spatřuje ve zkvalitnění komunikace zdravotního personálu s managementem nemocnice.

Za obecný problém pak ředitelé nemocnic považují podfinancování tuzemských nemocnic. Tomu odpovídá i zjištění průzkumu, podle kterého jen čtvrtina ředitelů nemocnic počítá s tím, že v letošním roce dojde v případě jejich nemocnic ke zvýšení dlouhodobých investic.

„V příštím roce 2020 očekává zvýšení těchto investic již 34 % ředitelů. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do IT technologií a infrastruktury, do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také staveb či rekonstrukce budov,“ upřesňuje zakladatel HealthCare Institute Daniel Vavřina.

České nemocnice – chybějí lidé

Průzkum dále potvrdil problém, s nímž se potýká nejen zdravotnictví. Tím je dlouhodobý nedostatek pracovních sil. Nedostatek lékařů a zdravotních sester ředitelé nemocnic intenzivně pociťují od roku 2015. Letos to jako problém uvedlo 84 % ředitelů nemocnic v případě lékařů a 81 % ředitelů nemocnic v případě zdravotních sester.

„Ještě loni nedostatek lékařů pociťovalo jako problém 64 % ředitelů nemocnic. Letos tak došlo k 20% nárůstu. Stejně tak došlo k nárůstu ředitelů nemocnic, kteří jako problém označili nedostatek zdravotních sester. V tomto případě ovšem nebyl nárůst tak dramatický. Byl pouze 3%. Důvod ovšem je, že už loni nedostatek sester uvedlo jako problém 78 % ředitelů nemocnic,“ vysvětluje Daniel Vavřina.

Za další problém pak ředitelé nemocnic uvádějí přesčasy lékařů [64 % ředitelů to vnímá negativně, loni to bylo 53 % ředitelů nemocnic]. Přesčasovou práci zdravotních sester vnímá stejně jako vloni téměř polovina ředitelů [46 % ředitelů nemocnic letos, loni to bylo 50 % ředitelů nemocnic].

Ke zvýšení vnímání problémů ze strany ředitelů dochází také u ostatních pracovníků. Například v administrativě, jejichž nedostatek letos pociťuje 29 % ředitelů nemocnic, zatímco loni jich bylo 23 %. Problémy ředitelé nemocnic uvádějí i v případě pomocného zdravotnického personálu. Loni jeho nedostatek za problém označilo 58 % ředitelů nemocnic, letos jich ovšem bylo již 63 %.

Tlak na zvýšení mezd a platů

Právě nedostatek pracovních sil v českých nemocnicích je i jedním z hlavních argumentů Asociace Českých a moravských nemocnic [AČMN] a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP ČR] za podpory Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů [LOK-SČL] pro 10% navýšení mezd v českých nemocnicích v příštím roce.

Více: Nemocnice v ČR jsou v ohrožení, tvrdí odboráři

To však odmítají jak zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví ČR, tak i místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Ta sice potvrzuje výsledky šetření, podle kterých se ředitelé nemocnic musejí potýkat s nedostatkem personálu i vysokým množství přesčasů u lékařů i zdravotních sester, ale také dodává, že problém s nedostatkem pracovních sil je patrný v celé české ekonomice.

Plošné zvyšování platů v posledních letech, jakkoli zlepšilo finanční situaci pracovníků ve zdravotnictví, uvedené problémy nevyřeší. Je potřeba provádět systémové kroky, jako například aktuální navyšování kapacit lékařských fakult, na které vláda uvolnila potřebné finance ze státního rozpočtu,“ upřesňuje.

V souvislosti s lékaři, zdravotními sestrami i pomocným zdravotnickým personálem ale nejde pouze o peníze. K nejvýrazněji vnímaným rizikům z pohledu bezpečnosti personálu patří dle ředitelů nemocnic syndrom vyhoření a agresivita pacientů a jejich příbuzných. 75 % ředitelů nemocnic považuje obě tato rizika za potenciální nebezpečí.

„Přestože panuje největší obava ze syndromu vyhoření, snahu o omezení práce přesčas a snižování administrativní zátěže pracovníků deklaruje pouze polovina ředitelů,“ upřesňuje Daniel Vavřina.

Podle něj 8% meziroční nárůst lze sledovat u rizika profesionálních nákaz, kdy v roce 2019 vnímá toto riziko 45 % ředitelů, v roce 2018 to bylo 38 % ředitelů.

Zhoršení kvality i dostupnosti péče

Letošní výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo 80 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic, ukázaly nejen na konkrétní problémy, ale i celkovou náladu v segmentu nemocniční péče. A ta není nikterak povzbudivá.

I když 91 % ředitelů nemocnic považují český zdravotnický systém v celoevropském srovnání za kvalitní, oproti loňsku vzrostly jejich obavy ze zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Zatímco zhoršení kvalitní péče uvádělo loni 67 % ředitelů nemocnic, letos jich bylo již 79 %. A zatímco loni obavy ze zhoršení dostupnosti zdravotní péče uvádělo 73 % ředitelů nemocnic, letos jich bylo již 85 %. Ještě předloni pak 70 %.

Bez zajímavosti pak není ani to, že stejně jako každý rok i letos téměř všichni ředitelé nemocnic [90 %] vidí možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v nemocnici, kterou řídí. U zlepšení dostupnosti péče je ale tento podíl již o 11 % nižší [79 %.]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here