Nemocnice v ČR zastírají svou špatnou ekonomickou situaci. Alespoň to tvrdí zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky [OSZSP ČR]. Ti trvají na požadavku navýšit příští rok úhrady a platy v nemocnicích o 25 miliard korun. Argumentují tím, že situace v městských a krajských nemocnicích je už nyní kritická. A nižší než požadované navýšení, situaci ještě zhorší.

 „Nemocnice v ČR tu svou ekonomickou situaci zastírá. Zpožďuje platby faktur, neinvestuje, neudrží si zdravotnický personál. S pravdou o kritické finanční situaci jdou ven jen ty nemocnice, které už nevědí, kudy dál,“ říká předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková.

Zmiňuje i problémy s nedostatkem lůžek pro pacienty. Říká, že zdravotní pojišťovny tlačí nemocnice v ČR do provozu takzvaných sdílených oddělení. To je, když v nemocnicích k sobě dávají pacienty s rozdílným typem léčby i onemocněním. Jsou to ale i méně kvalitní léky, které nakupují nemocnice pro své pacienty, aby ušetřily. Příkladů omezeného přístupu ke kvalitní péči je prý nespočet.

„Volají mi nešťastní pracovníci ze záchranné služby, že vozí pacienty i několik hodin, než je nějaká nemocnice vezme. Buď je odmítnou, nebo nemají místo. Aktuální příklad z posledního víkendu je, když vozili pacienta šest hodin, než se pro něj našlo místo,“ tvrdí.

Jako na perském trhu

Její kolega z OSZSP ČR pak dodává, že požadavky na navýšení peněz od zdravotních pojišťoven o 12 % oproti letošku vychází z reality. Že se tu nehraje žádná licitační hra.

„Ten náš požadavek nevznikl jako na perském trhu. Přistoupili jsme k tomu racionálně.  my jsme si řekli o to minimum. A těch 25 miliard korun považujeme za minimum. Tak jsme si vykalkulovali ten vnitřní dluh, jaký mají nemocnice v ČR,“ vysvětluje.

Na otázku od Zdravezpravy.cz, zda to, když nemocnice v ČR dostanou v příštím roce požadovaných 25 miliard korun navíc, zamezí, aby zdravotnická služba vozila pacienta po českých nemocnicích šest hodin, odpověděl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů [LOK-SČL] Martin Engel, že se jedná o demagogickou otázku. Přesto ale odpoví: „Pokud nemocnice oněch 25 miliard nedostanou, tak zdravotnická záchranná služba nebude jezdit s pacientem po českých nemocnicích šest hodin, ale bude s ním jezdit po českých nemocnicích osm hodin.“ 

Dagmar Žitníková souhlasí. I podle ní se, pokud zdravotní pojišťovny neuvolní více peněz do nemocnic, vše zhorší. A vítězi pak budou jen zdravotní pojišťovny, které ušetří. Zmiňuje i to, že nemocnicím v tuto chvíli zdravotní pojišťovny v rámci takzvaných regulací hradí za každého pacienta, který je nad sjednané dohody, pouze 40 % celkových nákladů na jeho péči.

Větší ingerence státu

Peníze pro nemocnice na příští rok ale nejsou podle Dagmar Žitníkové jediným problémem.

„Chceme, aby se systémem českých nemocnic začal někdo zabývat a tím někdo byl stát. Požadujeme ingerenci státu, protože tu není možné mít 14 systémů pro provozování nemocnic, z nichž většina se potýká s finančními problémy,“ říká.

Podle ní by stát měl fungování nemocnic upravit zákonem. A síť nemocnic by měl nastavit tak, aby spolu spolupracovala. Ne si konkurovala, zdůrazňuje. Nefunkčnost české nemocniční sítě spolu s podfinancovaným celým zdravotnictvím dnes dle jejích slov přerůstá v sociální problém. Ten se navíc jen prohlubuje, místo, aby byl řešen.

„Městské nemocnice jsou na hranici svých možností, krajské nemocnice jedou také na doraz. Fakultní nemocnice řízené ministerstvem mají dluhy ve výši dvou miliard korun,“ tvrdí.

Nemocnic v ČR  a jejich požadavky

Letošní dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, které z největší části zastupuje Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN] sdružující 119 nemocnic v České republice, skončilo nedohodou.

Zástupci nemocnic odmítli návrhy zdravotních pojišťoven, jejichž podstatou bylo zvýšení úhrad akutní péče v roce 2020 o 5,5 % a o 5 % u následné péče. Nemocnice naopak požadují dorovnání inflace [zvýšení 2,5 %], 6,5 % zvýšení úhrad a nejméně 3 % na minimální opravy a údržbu vybavení. Celkem tedy pro rok 2020 zvýšení úhrad nejméně o 12 % oproti roku 2019.

Dalším požadavkem je 10% zvýšení mezd. To AČMN považuje za nezbytné k zabránění dalšího rozšiřování personální krize. Hlavní boj o peníze se přitom vede o 10% navýšení mezd v nemocnicích, na které již nyní nemocnice dávají většinu svých rozpočtů.

„Pokud chceme, aby se nemocnice rozvíjely, tak už není možné veškeré příjmy, které získají v rámci úhrad, dávat pouze do platů. Nevylučujeme, že se některá nemocnice může rozhodnout, že prostě navýší platy výrazněji, ale zatím předpokládáme, že to bude kolem dvou tří procent jako u ostatních státních zaměstnanců,“ vyjádřil se k požadavkům nemocnic v rozhovoru pro Lidové noviny [11. 7.] ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Požadavek nemocnic na zvýšení mezd není legitimní ani podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha. V rozhovoru pro Zdravezpravy.cz uvedl: „V současné situaci by však již další plošné 10% navýšení mezd situaci ve zdravotnictví nezlepšilo, ale zhoršilo. Nárůst platů byl dosud nutný, ale podobné mimořádné nárůsty nelze držet dlouhodobě. Nyní také musíme financovat nákladné moderní terapie a kvalitu primární péče.“ [Ladislav Friedrich]

Jak ministerstvo, tak zdravotní pojišťovny přitom argumentují tím, že příjmy lékařů, sester a zdravotnického personálu byly intenzivně navyšovány v minulých letech. „Platy ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky. Lékaři a sestry již nejsou žádné popelky, ale patří zaslouženě mezi nejlépe placené profese v ČR,“ tvrdí například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Více peněz do systému

Ovšem i to odboráři odmítají. Argumentují například tím, že speciální přídavek sestrám ve výši 5 000 korun dostaly pouze sestry ve fakultních nemocnicích.

„Sestry mimo fakultní nemocnice dostaly pouze 1 200 korun. Že jsou platy lékařů vysoké? Ovšem za cenu obrovských přesčasů. A to už vůbec nemluvíme o mladých lékařích, kteří zdaleka nedosahují příjmů, jako dosahují lékaři v Německu, jak to říká ministr zdravotnictví,“ uvádí Žitníková.

Přístup Ministerstva zdravotnictví ČR, které nyní rozhodne o navýšení úhrad a mezd v českých nemocnicích v příští roce, označují za arogantní.

„My bychom chtěli, aby ten systém fungoval. A fungoval hlavně pro pacienty, ale i pro lékaře a zdravotníky. Frustrace zaměstnanců je obrovská. A pak je výsměchem, když ministr řekne, že zdravotníkům nic nepřidá,“ říká Dagmar Žitníková.

Dodává, že není pravda, že by nemocnice neměly řešení současných problémů.

„To řešení je pustit do nemocnic více peněz. Uvolnit z účtů zdravotních pojišťoven 25 miliard korun alespoň pro ty nejvíce podfinancované nemocnice. A systémově řešit síť nemocnic, to znamená dostupnost zdravotní péče. Do systému musí navíc vstoupit stát, protože představa, že si budou nemocnice konkurovat, je mylná,“ vysvětluje.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here