Rakovinou vaječníků onemocní ročně asi 1,7 % žen. Některé z nich přitom mají k nádorovému bujení dědičnou predispozici. Riziko rakoviny vaječníků se u nich zvyšuje na 60 % a více. Nadějí v jejich případě ale může být nová metoda léčby, na jejímž objevení se významně podíleli čeští lékaři, ale i pacientky. 

Problém je, že u rakoviny vaječníků nefunguje vyhledávání nemocných pomocí plošného screeningu, jako je tomu například u rakoviny děložního čípku. Další potíž je, že velká část z pacientek má dědičnou dispozici k riziku rakoviny vaječníků. Jsou to ty s poruchou genu BRCA1 a BRCA2, kterým dává pouze včasná diagnóza nádoru až 90% šanci na vyléčení. To ale jen za předpokladu, že budou včas diagnostikovány i účinně léčeny.

Michal Zikán

„Jedinou v současné době využívanou prevencí tohoto typu rakoviny je odstranění vaječníků a vejcovodů pacientkám ve vysokém riziku onemocnění,“ vysvětluje přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce [NNB] Michal Zikán.

I tak ale složitá léčba nádorů vaječníků a vejcovodů v sobě kombinuje několik náročných léčebných metod. Zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, biologickou léčbu, hormonální léčbu nebo různé kombinace těchto postupů.

Riziko rakoviny vaječníků

Nadějí pro ženy s dědičnou poruchou genu BRCA1 a BRCA2 přinášejí výsledky nového vědeckého výzkumu. Do něj se zapojilo 360 žen s rakovinou vaječníků a 220 žen s dědičnou dispozicí [BRCA1/2] z několika zemí. Pacientky z ČR z nich přitom tvořily polovinu. Nejvíce jich bylo z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a NNB a Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Výzkumníci přišli se zjištěním, že u gynekologických nádorů nejde pouze o dědičnou dispozici nebo například o infekci karcinogenním virem [papilomavirem], ale že velkou roli hraje také složení bakteriálního prostředí v pochvě. Výzkum potvrdil, že ženy, které mají specifické zastoupení bakterií v pochvě, častěji onemocní rakovinou vaječníků.

 „Neovlivníme genetickou dispozici ani nedokážeme primárně vyhladit infekci, ale složení bakterií v pochvě, ve střevě nebo jiných částech organismu ovlivnit můžeme. Výsledky výzkumu se tak stávají dalším stavebním kamenem do mozaiky, která naši pozornost směřuje k výzkumu bakterií v lidském těle, protože i ony mohou riziko rakoviny významně ovlivňovat,“ vysvětluje Michal Zikán, který se na výzkumu podílel.

Dodává, že tým lékařů přišel na to, jak v rizikové skupině žen s BRCA1/2 najít právě ty, které rakovinou vaječníků onemocní. A zároveň i na to, jak snížit riziko onemocnění u těchto žen s pomocí laktobacilů.

„Účinným mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Úspěšnost této metody o změně poševního prostředí laktobacilem musí ještě potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ upřesňuje.

Dále upozorňuje, že výsledky výzkumu jsou klíčové [závěry výzkumu otiskl prestižní medicínský časopis Lancet], protože dosud se nevědělo, že zastoupení bakterií v pochvě ovlivňuje riziko vzniku nádorů. Vědělo se pouze to, že složení mikrobů ve střevě ovlivňuje riziko rakoviny tlustého střeva. I v tomto případě ale jde o novou informaci.

Jaká je současná praxe

Preventivní odstraňování orgánů žen kvůli hrozící rakovině se v ČR provádí už 20 let. Na doporučení odborníků podstupují pacientky operace na prsech, vaječnících a vejcovodech.

„Dědičné dispozice známe a víme, jak se k nim postavit. Ale stále se snažíme péči o pacientky s BRCA zlepšovat. Naději vidíme hlavně v pokroku molekulární diagnostiky a snížení jejích nákladů,“ uvádí Michal Zikán s tím, že před dvaceti lety genové vyšetření trvalo rok i déle a stálo 50 tisíc korun.

Dnes už je laboratoř ale schopna udělat vyšetření za 14 dnů a náklady jsou pod 20 tisíc korun. Oproti době před dvaceti lety navíc v laboratoři nevyšetří pouze dva geny, ale celý panel genů [až 200 najednou].

 „Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů,“ upozorňuje.

Nedostatečné kontroly

Genové vyšetření dle jeho slov v ČR ale zatím podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku. Ty zbývající ošetřující lékaři prostě neindikují. Roli přitom hraje i fakt, že v ČR není dostatek pracovišť, která by adekvátně pečovala o zdravé pacientky a obecně pak pacientky, jejichž genetické vyšetření opravdu dědičnou dispozici k rakovině prokázalo. Řešením by měla být podle odborníků specializovaná centra, jež by péči poskytovala podobně, jako je například Komplexní onkologická centra pro onkologicky nemocné.

Podle lékařů by navíc měla každá žena riziko rakoviny vaječníků podchycovat pravidelnou návštěvou gynekologa, kde absolvuje vyšetření vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá cysta nebo jiný útvar na vaječníku pak musí být pravidelně kontrolovány a podle posouzení lékaře i biopticky ověřeny k vyloučení nádoru. Zvlášť, když vyšetření v pravidelných intervalech jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here