S plačícím miminkem se netřese, upozorňují lékaři

0
2713
s plačícím miminkem

Dětští lékaři varují před Abusive Head Trauma [AHT] u malých dětí. To znamená před poraněním následkem hrubého zacházení. K němu často dochází ve chvílích, kdy miminko neutišitelně pláče a pečující osoba s plačícím miminkem prudce zatřese, aniž by mu chtěla ublížit.

Některé děti jsou v prvních měsících života spavé, některé občas plačtivé a některé dokáží prokřičet den i noc. A to i přesto, že jsou zcela zdravé a nic jim nechybí.

„Děti v prvních měsících života projevují svůj temperament přirozeně křikem i přesto, že jsou zcela zdravé. Jde skutečně o jejich přirozený projev v době, kdy ještě neumí mluvit a ani se jinak projevit,“ upozorňuje primář Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce [NNB] Ivan Peychl.

Podle něj právě v takových okamžicích hrozí, že rodič či jiná pečující osoba situaci nezvládne a s plačícím miminkem prudce zatřese. Následkem prudkého a silného třesu pak dochází k Abusive Head Trauma [AHT] známého také jako Syndrom třeseného dítěte [Shaken Baby Syndrom/SBS]. A to je problém, protože dítě s AHT má pouze 20% šanci na normální zdravý vývoj.

K čemu dochází při třesu miminka

Malé děti mají v prvních měsících života hlavičku velmi těžkou oproti hmotnosti zbytku těla a nejsou schopny ji sami udržet. Při manipulaci s miminkem je nutné hlavičku opatrně přidržovat a obecně být ke kojenci velmi opatrný. Naopak silným, agresivním třesem může dojít k závažnému a nenávratnému poranění mozku. Jak?

„Rodič nebo jiná osoba drží dítě pevně za trup nebo paže a hlava miminka se přitom prudce pohybuje tam a zpět. A právě trhavé pohyby jsou velmi nebezpečné a způsobují poranění uvnitř hlavy,“ vysvětluje Ivan Peychl.

Dětské krční svaly jsou příliš slabé a nedokáží tlumit tlak na hlavu, která je u dětí v porovnání s tělem neúměrně velká. Při třesení tak křehká mozková tkáň naráží zevnitř do lebeční kosti a velmi snadno dojde k závažnému zhmoždění mozku. Vůbec nejhorší poranění vznikají tehdy, kdy třesení končí nárazem. Třeba vhozením dítěte do postýlky nebo kočárku.

„V mozku jsou velké cévní spojky, které propojují cévu mozku se sběrnými kanálky. Ve chvíli, kdy se mozek začne prudce pohybovat, cévy se začnou napínat. Tím může dojít k jejich poškození a i prasknutí. Následovat může krvácení do různých prostor v hlavě. Do vlastní tkáně, do oční sítnice, nitrolebeční krvácení,“ popisuje Ivan Peychl.

Následky si děti nesou po celý život

Děti, které za sebou mají AHT, si podle něj následky nesou po celý život. V 60 % případů se třesené děti potýkají s neurologickými následky, jako jsou poruchy sluchu, vidění, ale i ochrnutím. Dále pak s mentální retardací nebo epileptickými záchvaty. Každé čtvrté miminko na následky syndromu třeseného dítěte umírá.

Náchylní k prudkému zatřesení s plačícím miminkem jsou více muži. Podle odhadů až v 90 % případů způsobí poranění otec nebo často i přítel matky dítěte. Výjimečně jsou na vině ženy. Téměř nikdy pak vlastní matky dítěte. Jde spíše o ženy, které mají dítě svěřené na hlídání. Podle odborníků záleží na každém jedinci, jak je schopen se ovládat, na jeho psychice, únavě, spokojenosti, vývojové zralosti a dalších okolnostech. K utišení dítěte má přitom na výběr z několika možností.

Jak pracovat s plačícím miminkem:
  • Zkusit monotónní zvuk, pobrukování, tichý zpěv, zapnutý vysavač nebo fén
  • Nosit dítě na „tygříka“ – poloha, která uleví dítěti od bolestí bříška
  • Pocit bezpečí dodává dítěti pevné zavinutí dítěte do deky nebo usazení do autosedačky
  • Vsunout dítěti svůj malíček bříškem k patru a nechat ho sát
  • Jemně s dítětem pohupovat nebo zlehka potřásat na kolenou [to je bezpečné]
  • Rozptýlit dítě hračkou
  • Přiložit dítě na hrudník, pomalu zhluboka dýchat a jemně miminko hladit
  • Pokud k utišení nic nepomáhá, odborníci radí pečující osobě raději na chvíli opustit místnost ke krátkému oddychu

O mnoha případech se ani neví

Neexistuje typologie rodičů nebo osob, které by byli k náhlému zatřesení s plačícím miminkem náchylnější. V České republice ani nejsou k syndromu třeseného dítěte vedeny žádné ucelené statistiky. A ani nejsou zřízena specializovaná centra pro tento druh úrazu.

„Případy vznikají náhodně po celé České republice a ani sami lékaři zprvu neví, o co se jedná. Proto není možné vybudovat jedno specializované pracoviště,“ říká Ivan Peychl.

Uvádí, že za 17 let praxe v pediatrii se setkal s pěti případy poškození dítěte následkem silného třesu. Případů bude ale podle něj určitě více. Například v USA je silným třesem poraněno několik desítek tisíc dětí [ve věku do jednoho roku], ve Skotsku připadá 25 takto zraněných dětí na 100 tisíc dětí do jednoho roku věku.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here