Počet smrtelných pracovních úrazů v prvním pololetí 2019 v Česku klesl o třetinu na 40 případů. To je nejnižší počet za posledních dvanáct let. Klesl i počet celkových pracovních úrazů u zaměstnanců. Meziročně o 3,5 procenta na 23 218 případů. Vyplývá to z nejnovějších statistik Českého statistického úřadu [ČSÚ].

Za počty pracovních smrtelných úrazů stojí výhradně mužské profese. Je to dáno tím, že muži pracují v nejrizikovějších oborech. Například v těžbě, zpracovatelském průmyslu nebo stavebnictví. Právě stavebnictví patří k nejrizikovějším oborům. Smrtelné úrazy u žen jsou méně časté a jejich výskyt od roku 2015 stagnuje na dvou až třech případech za pololetí.

Podle školitele bezpečnosti práce ze společnosti Bureau Veritas Petra Kaňky se každý druhý smrtelný pracovní úraz stává mužům při práci ve výškách. Nejrizikovější jsou dle jeho slov nováčci v prvních 30 měsících u nového zaměstnavatele.

„Těm se stane půlka všech vážných pracovních úrazů. Druhá polovina připadne na všechny ostatní pracovní úrazy, statisticky významné zvýšení úrazovosti je u zkušených rutinérů, mužů kolem 54 let věku,“ upřesňuje.

Rizikem jsou nemoci, ne úrazy

V prvním pololetí loňského roku denně chybělo na pracovišti 73 000 lidí kvůli pracovní neschopnosti způsobené úrazem. Přitom platí, že dvě třetiny všech pracovních úrazů připadnou na muže a třetina na ženy. Ženy a muži ale tráví v pracovní neschopnosti stále více času nikoli kvůli úrazům, ale kvůli nemocem.

„Například u žen počet prostonaných dní od roku 2012 narostl o více než dvě pětiny a výrazně přesáhl dvanáct milionů dní,“ podotýká Petr Kaňka.

Při připočtení zaměstnanců na neschopence kvůli nemoci se tak toto číslo loni zvýšilo na 229 712 lidí. Jde o nejvyšší průměrný denní stav práce neschopných zaměstnanců v České republice od prvního pololetí 2008.

Z výše uvedeného plyne, že i přes vážnost úrazů, jsou z hlediska pracovní neschopnosti klíčové nemoci. A z hlediska pojištění, tedy ochrany příjmu domácnosti, pak hlavně vážná onemocnění, případně ty zdravotní komplikace, které vedou k trvalé invaliditě.

Chyby v pojistných smlouvách

Podle odborníků na komerční pojištění si tento fakt v Česku ale stále uvědomuje jen velmi málo lidí. A tak mají pojistné smlouvy nastaveny na vysoká krytí rizika úrazů, ale už třeba ne na krytí rizika invalidity či závažné nemoci.

„Problém dnešních pojistek je zahrnování drobných rizik, jako je například denní odškodné při úrazu od osmého dne, které stojí spoustu peněz, a dává se do smluv na úkor rizik, jako je invalidita,“ vysvětluje ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.

Podle něj sice vypadá lákavě, dostat pár tisíc korun při vymknutém kotníku, ale ve chvíli, kdy člověk skončí na vozíku, jsou potřeba k zajištění kvalitního života spíše stovky tisíc korun a miliony korun. Související problém dále je, že lidé si spíše představí, že si vymknou kotník než, že třeba onemocní rakovinou. A podle toho pak vypadají i jejich pojistné smlouvy.

„Ale bohužel lidé stále chtějí z pojištění raději dostat pár tisícovek při prkotinách, než pořádný balík v případě těžkého úrazu nebo nemoci. A když už je někdo přesvědčí, že tato rizika fakt nejsou potřeba, tak při prvním vymknutém kotníku tu smlouvu zruší, protože je podle klienta na nic, neboť nic nedostal,“ upřesňuje Martin Švec.

Klíčové je riziko úmrtí, invalidity i závažné nemoci

Výše uvedený přístpu je podle Martina Švece chyba. Pojištění je tu od toho, aby krylo vážná rizika a ne „prkotiny“, které se významně nedotknou příjmu domácnosti. Prkotinami myslí zejména pojištění drobných úrazů. Jako vážná rizika uvádí naopak úmrtí, invaliditu a také onemocnění závažnou nemocí. V tomto ohledu zmiňuje i praxi, kdy právě pojištění drobných úrazů významně prodraží pojistku a pojištěnci už nezbývá tolik peněz, aby si zaplatil krytí vážných rizik v odpovídající výši. Jako příklad uvádí právě riziko invalidity.

„Zajistit se na 100% dorovnání příjmů při invaliditě je nákladné. Pokud se to rozmělní ještě drobnými riziky, tak pak ty pojistné částky na invaliditu jsou nedostačující. Bohužel, to zjistí pouze pár klientů, kterým se to přihodí,“ upřesňuje.

Dodává, že za svou dosavadní kariéru takových případu zažil hned několik. A dle jeho slov je rozdíl, když například totálně ochrnutému člověku, jehož rodina splácí hypotéku, pojišťovna pošle pojistné plnění ve výši 300 tisíc korun a druhému, který má dobře ošetřenou smlouvu, jedenáct miliónů korun. Dodává, že v tomto ohledu je třeba mít i na paměti, že zatímco z příčiny úrazu ročně zemře několik desítek lidí, z důvodu nemoci jich ročně zemře a stane se invalidními několik desítek tisíc.

Zlepšující se bezpečnost práce

K zamyšlení nad tím, jak přistupovat k pojištění úrazů v pojistných smlouvách, nabádají i současné statistiky a trendy.

„Za úbytkem smrtelných úrazů stojí více faktorů. Patří mezi ně i sílící tlak velkých firem na prevenci úrazovosti a rostoucí ochota do dalších investic,“ tvrdí Ondřej Švadlenka z Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik na pracovišti.

Podle něj je současný třetinový pokles úrazů významný. Za posledních dvanáct let jde o nejlepší výsledek z hlediska prevence pracovní úrazovosti ve firmách.

„I přes tyto snahy je ale třeba počítat s konstantními riziky. Například u žen dochází ke smrtelným úrazům nejčastěji v dopravě a skladování, rizikový je rovněž zpracovatelský průmysl,“ vysvětluje.

Přesto i on dodává, že lidé by se měli spíše než úrazů obávat závažných onemocnění a z nich plynoucí invalidity.

–ČTK/DNA–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here