Pacienti s dlouhodobou depresí mají reálnou naději na účinnější léčbu. V boji s depresí by jim mohla pomoci halucinogenní látka obsažená v houbách lysohlávkách – psilocybin. Antidepresivní účinky tohoto halucinogenu již zkoumají vědci z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ].

V léčbě dlouhotrvající deprese by mohly podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví pomoci látky, které vyvolávají dočasný stav změněného vnímání a prožívání. Jde o látky způsobující takzvané psychedelické prožitky neboli zkušenosti, které odborníci z NUDZ popisují následovně.

„Psychedelický prožitek je typicky provázen zrakovými vjemy – vidinami při zavřených očích, iluzemi až halucinacemi při otevřených očích. Dále změněným vnímáním reality včetně vnímání sebe sama, často s intenzivním emočním doprovodem. Jako jsou euforie, pocity lásky, jednoty, prožitky bezbřehosti, ale také úzkost, smutek a narušením poznávacích funkcí, tedy pozornosti, koncentrace a paměti,“ uvádějí.

Do skupiny psychedelických látek patří například LSD, ayahuaska, anebo právě v lysohlávkách obsažený psilocybin.

Psilocybin vs. ketamin

Nejnovější vědecké poznatky ukázaly, že po odeznění výše popsaných akutních účinků psychedelických látek, došlo u pacientů k okamžitému zlepšení nálady. A právě tento efekt může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů. Nutno zmínit, že účinky psychedelik byly zkoumány pouze v rámci kontrolovaných sezení nebo asistované terapie.

„Nejnovější nálezy ukazují, že tyto látky vyvolají takzvané neuroplastické změny v mozku. Jinými slovy vedou k přestavění našich mozkových sítí. A to je s největší pravděpodobností podkladem jejich antidepresivních účinků,“ uvádí NUDZ ve své zprávě.

První látkou, kterou začali tímto způsobem vědci v NUDZ využívat, bylo anestetikum ketamin. Ten má také v nižších, subanestetických dávkách, psychedelické účinky. O ketaminu je dnes dobře známo, že má významné antidepresivní účinky. Dokonce je na léčbu deprese již i registrovaným lékem. Ketamin má však oproti zmiňovanému psilocybinu podstatně kratší dobu účinku. Proto se vědci začali ve svých studiích zabývat halucinogenní látkou psilocybin. Dosavadní klinické studie ve světě i v českém NUDZ prokázaly, že psilocybin je ve výzkumném i terapeutickém kontextu bezpečnou látkou pro podání lidem.

Vědci vstupují do II. fáze hodnocení psilocybinu

Kromě studie psilocybinu na zdravých dobrovolnících a účasti výzkumného týmu NUDZ v mezinárodní studii firmy Compass Pathway, která se zabývá účinky psilocybinu u pacientů s rezistentní depresí, mohou vědci dále pokračovat v další, druhé, fázi klinického hodnocení.

„Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař neví, kdo jakou látku dostane,“ vysvětluje Tomáš Páleníček z NUDZ.

Vědci pracují i z kontrolní psychoaktivní látkou, která nemá antidepresivní účinky, ale zabraňuje takzvanému odslepení z důvodu rozpoznání psychedelického prožitku. Všechny látky budou podávat perorálně, tedy ve formě kapslí. Pacientům lékaři při pobytu na oddělení podají jednu dávku studovaných léků a v průběhu několika týdnů, kdy budou pracovat také s integrací prožitku, budou sledovat, co to udělalo s jejich náladou.

„Naší hypotézou je, že obě látky budou mít rychlý nástup antidepresivního účinku, za 24 hodin po podání, ale že psilocybin bude mít delší trvání účinku. Protože dosavadní nálezy s psilocybinem ukazují, že jeho účinky mohou trvat měsíce, budeme pacienty dále sledovat po dobu tří měsíců od sezení s látkou. Následně pak v rámci takzvaného follow-up je budeme kontaktovat i po šesti a dvanácti měsících,“ popisuje Tomáš Páleníček.

Podle něj by tato forma léčby mohla být nadějí pro některé z těch, na které stávající formy léčby nezabírají. Zmiňuje také, že vědci chtějí podrobněji prozkoumat samotný mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod EEG a funkční magnetické rezonance [fMRI].

Psilocybin lékaři otestují na 60 pacientech

Na rozdíl od studie Compass Pathways, která je ambulantní, provedou lékaři II. fázi klinického hodnocení psilocybinu za hospitalizace na oddělení. Do studie mají v plánu zařadit 60 dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou náhodně rozděleni do tří skupin po dvaceti, kdy jedna skupina dostane psilocybin, druhá ketamin a třetí kontrolní látku.

„Všichni pak projdou sezením s látkou, kdy lze předpokládat, že prožijí různě intenzivní psychedelickou zkušenost. Každému bude následně poskytnuto stejné množství následné terapeutické péče. Kritérií, která musí pacienti pro zařazení splňovat, je hodně a jsou poměrně přísná,“ upozorňuje.

Pacientům musí vydat doporučení k účasti ve výzkumu jejich ambulantní psychiatr. Ze studie jsou vyloučeny těhotné a kojící ženy, pacienti s psychotickou poruchu [schizofrenií] a lidé závislí na drogách a alkoholu.

„Pokud půjde vše podle plánu, doufáme, že prvního pacienta budeme moci zařadit na podzim letošního roku,“ říká Tomáš Páleníček.

Depresivních pacientů je dost a přibývá jich

Deprese různé intenzity a v různé frekvenci zužuje stále více lidí. V Česku jí může trpět kolem půl milionu lidí. Na světě deprese trápí podle odhadů Světové zdravotnické organizace [WHO] až 300 miliónů lidí a zřejmě jde o čtvrtou hlavní příčinu zdravotních obtíží u lidí.

Léčbu deprese i antidepresiva zvolí spíše ženy než muži

A i když je především pak v západních zemích dostupná antidepresivní léčba, která je tolerována, tak její účinnost je často omezená. Přibližně 20 až 30 procent pacientů s depresí odolává předepsané medikaci i psychoterapii. Pacienti navíc při léčbě bojují i s nežádoucími účinky některých antidepresiv, proto je vysazují a dostávají se do potíží.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here