Znečištěné ovzduší a polétavý prach se nejvíce podílí na úmrtnosti v Itálii, Česku a Polsku. Uvádí to srovnávací studie, kterou vydal barcelonský Ústav globálního zdraví [ISG]. Nejnižší znečištění ovzduší mají severské země Evropy.
Zlepšení kvality ovzduší by podle zmiňované studie mohlo v Evropě vést k poklesu úmrtí až několika desítek tisíc ročně. V případě, že by se kvalita ovzduší zlepšila na úroveň, kterou má desítka měst s nejčistším vzduchem, klesla by předčasná úmrtí ročně o 125 000 v případě prachu PM2,5 a o 79 000 v případě NO2.
Znečištěné ovzduší: Co zjistila studie
Studie srovnala údaje o kvalitě ovzduší a úmrtnosti z roku 2015 ve zhruba tisícovce měst v 31 zemích Evropy. Zaměřila se na výskyt jemného polétavého prachu PM2,5 a na koncentraci oxidu dusičitého [NO2]. V italské Brescii, která podle studie vykazuje nejhorší výsledky, má znečištěné ovzduší až 15% podíl na tamní úmrtnosti.
„Pozorovali jsme velký rozptyl ve výsledcích analyzovaných měst,” upozornila Saša Chomenková z barcelonského Ústavu globálního zdraví.
Dodala, že co se týče prachu PM2,5, města s jeho největším podílem na úmrtnosti se nachází v italské Pádské nížině, v jižním Polsku a východní části České republiky. Tomu odpovídá i to, že v desítce měst s nejhoršími výsledky figurují na třetím místě Karviná, na šestém pak Ostrava a na desátém Havířov.
V případě oxidu dusičitého vykazují nejvyšší podíl na úmrtnosti města ve Španělsku, Itálii, Francii a Belgii. Nejhorší situace panuje podle studie v autonomní oblasti Madridu, kde má koncentrace NO2 sedmiprocentní podíl na úmrtnosti, dále pak v belgických Antverpách a italském Turínu.
Nejlépe jsou na tom severské země
Nejlepších výsledků ve srovnávací studii dosahují města v severských zemích. Nejnižší vliv na úmrtnost má přítomnost jemného polétavého prachu v islandském hlavním městě Reykjavíku, v norském Tromsö a švédském městě Umea. V případě oxidu dusičitého dosahují nejlepších výsledků Tromsö, Umea a finské Oulu.
Podle vědeckých výpočtů by zlepšení ovzduší vedlo k poklesu počtu úmrtí, pokud by se kvalita ovzduší dostala na úroveň, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. V evropských zemích by ubylo ročně až 51 000 předčasných úmrtí souvisejících s polétavým prachem a 900 předčasných úmrtí souvisejících s vysokou koncentrací NO2.
V Česku na zdravotní problematiku znečištěného ovzduší upozorňují lékaři, nově i iniciativa Lékaři za zdravé srdce Evropy. Ta spolupracuje s hnutím Duha na prosazení rychlého ukončení těžby uhlí. Její tváří je olympionik a kardioanesteziolog Lukáš Pollert.
–ČTK/RED–
