Jako příčinu úmrtí devítileté dívky z jihovýchodního Londýna uvedly britské úřady znečištěné ovzduší. Dle analytiků jde o přelomové rozhodnutí. Ella Kissi-Debrah je první osoba v Británii, u které úřady uznaly jako příčinu úmrtí znečištěné ovzduší.
O přelomovém verdiktu londýnského koronera, to je státní úředník se soudní pravomocí, jenž vyšetřuje zemřelé a vydává úmrtní listy v nejednoznačných případech, informovala britská BBC. Ta dále upozornila, že Ella Kissi-Debrah žila nedaleko části okruhu centrálního Londýna South Circular Road. Právě v tomto regionu jsou běžně překračovány povolené emisní limity. Dívka trpěla těžkým astmatem s častými záchvaty.
„Znečištění ovzduší významně přispělo ke smrti Elly. Byla vystavena dlouhodobě nadměrné míře znečištění ovzduší,“ uvedl londýnský koroner Philip Barlow po několikatýdenním vyšetřování případu, jenž poutá pozornost většiny Britů.
Podle něj hladiny oxidu dusičitého [NO2] poblíž domu Elly překračovaly a překračují limity dané Světovou zdravotnickou organizací [WHO] a Evropskou unií.
„Ella samozřejmě zemřela na astma. Avšak to, že byla vystavena dlouhodobě nadměrnému znečištění ovzduší, její smrti pravděpodobně významně přispělo,“ uvedl koroner.
Matka Elly Rosamund Adoo-Kissi-Debrah již dříve řekla, že před smrtí své dcery nevěděla, jak nebezpečné úrovně znečištění ovzduší jsou v oblasti, kde s dcerou žila.
Ella měla dlouhodobé zdravotní potíže
Ella byla poprvé převezena do nemocnice v roce 2010 po záchvatu kašle. Jako šestiletá musela být po tři dny v uměle vyvolaném spánku, aby se lékařům podařilo stabilizovat její životní funkce. O dva roky později už byla vedena jako osoba se zdravotním postižením. V posledních třech letech před svou smrtí byla kvůli svým astmatickým záchvatům 27krát přijata do nemocnice.
„Když byla Ella převezena do nemocnice, často sotva dýchala. Naposledy šlo o vyloženě nouzovou situaci, byla to srdeční zástava,“ vzpomíná matka Elly na 15. únor roku 2013, kdy Ella v časných ranních hodinách zemřela po těžkém astmatickém záchvatu ve fakultní londýnské nemocnici St Thomas’ Hospital.
Na vynesení verdiktu koronera a jeho týmu reagovala pak takto: „Máme pro Ellu spravedlnost, kterou si tak zasloužila. Ale co ty další děti, které teď žijí v oblastech s vysokou úrovní znečištění ovzduší?“
Dodala, že ji šokovaly údaje ve zprávě o příčinách smrti její dcery. To proto, že byly jednoznačné ve smyslu dopadů znečištěného ovzduší na zdraví malé Elly.
Znečištěné ovzduší vadí. Jde o přelomové rozhodnutí
Profesor Gavin Shaddick, vládní poradce pro znečištění ovzduší, verdikt koronera označil za „zásadní rozhodnutí“. Případ malé Elly má přitom dlouhou historii. Již zpráva Sira Stephena Holgata z roku 2018 zjistila, že v oblasti South Circular Road dochází k překračování povolených limitů znečištění.
„Zejména v posledních měsících kvůli tomu žila Ella z hlediska její nemoci a zdraví na ostří nože,“ uvedl Sir Holgate s tím, že verdikt v případě Elly snad povede k důslednější péči o čistší vzduch v londýnských ulicích.
Dodejme, že lékaři stále častěji poukazují na znečištěné životní prostředí a jeho významný vliv na zdraví lidí a jejich předčasná úmrtí. Což platí i pro Česko. Před nedávnem u nás vznikla společně s hnutím Duha iniciativa Lékaři za zdravé srdce Evropy. Ti upozorňují na to, že kvůli znečištěnému ovzduší v ČR každoročně předčasně zemře 10 tisíc lidí.
„Náš vzduch je špinavější než v naprosté většině zemí EU. A to především kvůli těžbě a spalování uhlí – od velkých elektráren po malé domácí kotle,“ stojí na stránkách iniciativy, kterou svým podpisem podpořil například anesteziolog a olympijský vítěz Lukáš Pollert.
K bezuhlíkové Evropě i s ohledem na zdravotní rizika dnes míří také Evropská unie. Z jejích studií a studií WHO jasně vychází, že nejvíce jsou znečištěným ovzduším v Evropě postiženi ti nejchudší lidé.
–RED–
