S úpravami v pátek 18. června prošla třetím čtením ve sněmovně novela č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Novela o zdravotním pojištění mimo jiné upravuje postup při úhradách inovativních léků a léků na vzácná onemocnění.
Novela o veřejném zdravotním pojištění přináší mnoho změn. Nový úhradový mechanismus by měl podle ní zpřístupnit a zrychlit přístup k lékům, ke kterým se za stávající praxe využíval původně k výjimečným účelům určený známý paragraf 16.
Norma také dovoluje zdravotním sestrám předepisovat některé zdravotnické prostředky a praktikům rozšiřuje kompetence pro předepisování léků. Například rozšíří možnosti preskripce praktických lékařů pro pacienty s diabetem. Nově budou moci předepisovat antidekubitní matrace, podložky, fixační ortézy. Všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí či zvláštní odbornou způsobilostí budou moci předepsat inkontinenční a stomické pomůcky.
Novela mění i podmínky dohodovacích řízení, v nichž zástupci segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách pro další rok. Dotýká se i úhrad za péči o pacienty s ortodontickými vadami typu rozštěpy, vrozené a systémové vady chrupu.
Podle stávajícího znění novela přináší rozšíření úhrady očkování proti klíšťové encefalitidě pro pojištěnce nad 50 let věku a proti meningokoku pro děti do jednoho roku a adolescenty. Stejně jako úhradu vakcín proti lidskému papilomaviru, který je dle odborníků především prevencí onkologických onemocnění. Například děložního čípku, mužských pohlavních orgánů. Hrazené očkování proti chřipce by měli mít nově všichni zdravotníci i další odborníci ve zdravotnictví. Snižují se i doplatky pacientů za moderní bionické klouby.
Dispenzační taxu lékárníci neprosadili
Sněmovna rovněž upravila právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak neodhlasovala hrazení služeb porodních asistentek rodičkám v šestinedělí ani dispenzační taxu [odměnu lékárnám za výdej léku, pozn. red.].
Diskuzi v posledních týdnech vyvolal návrh upravující právní postavení pacientských organizací. Ty, které budou chtít vstupovat do jednání třeba o úhradách léčivých přípravků by musely mít formu spolku. Tento požadavek sněmovnou neprošel a poslanci odhlasovali, že veřejnost smí dle novely zastupovat i ústavy a obecně prospěšné společnosti.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví jde do 3. čtení
Ve středu 16. června prošel druhým sněmovním čtením také zákon o elektronizaci zdravotnictví. Ten vymezuje pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovateli zdravotní péče. O jejím závěrečném hlasování by mohla dolní komora parlamentu hlasovat ještě v červenci.
–RED/ČTK–
