Letošní dohodovací řízení lékárníků zatím troskotá na výši signálního výkonu. Ta je teď 16 korun. A zatímco pojišťovny nově nabízejí zase 16 korun, lékárníci chtějí 22. Jak ale říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs, stále žije naděje, že k dohodě nakonec přeci jen dojde.
Předminulý týden zástupci lékárníků podepsali zápis, v němž uvedli, že v dohodovacím řízení pro letošní rok k dohodě se zdravotními pojišťovnami nedospěli.
„My bychom chtěli, aby byl navýšen signální výkon. Pojišťovny ale chtějí zachovat současný stav. To jak z hlediska signálního výkonu, tak dalších věcí, které se letošního dohodovacího řízení týkají,“ vysvětluje v podcastu pro ZdraveZpravy.cz prezident ČLnK Aleš Krebs.
Pro navýšení signálního výkonu za výdej léků na předpis argumentuje tím, že zatímco u jiných segmentů zdravotní péče úhrady rostou, u lékárníků příjmy z výdejů léků trvale klesají. Protože ale dohodovací řízení stále běží, nechce říci, jaká konkrétní výše u signálního výkonu by lékárníky přiměla k uzavření dohody. Věří však tomu, že segment lékárnické péče se zdravotními pojišťovnami nakonec dohodu najde. Zároveň dodává, byť ne v přímé souvislosti s navýšením signálního výkonu, že ČLnK jednoznačně podporuje navýšení platby za státní pojištěnce, o němž se nyní jedná.
Boj o dispenzační taxu i nejvyšší cenu léků
Aleš Krebs se vyjadřuje k pozměňovacím návrhům [PN], které ve sněmovně koncem letošního března načetl člen zdravotnického výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL]. A to do sněmovnou aktuálně projednávaného zákona o veřejném zdravotním pojištění [zákon č. 48/1997 Sb.]. Prvním PN je výborem doporučené zavedení dispenzační taxy pro lékárníky. Tedy pevného poplatku, který by inkasovali za každý výdej léku na recept.
„Bylo by mnohem lepší, pokud by se tu systémovou změnu, o kterou se nyní snažíme v poslanecké sněmovně, podařilo prosadit již teď. Zavedení dispenzační taxy je podmínka, abychom vůbec mohli začít jednat o tom, jak komplexně změnit systém odměňování lékárenské péče,“ vysvětluje prezident ČLnK.
Podle něj není déle udržitelné, aby práce lékárníka byla hodnocena podle toho, jak drahé léky vydá. A právě to by měla změnit dispenzační taxa, která by v budoucnu, jak vyplývá z návrhu poslance Kaňkovského, měla umožnit nahradit právě signální výkon. Její výši by přitom stanovilo prováděcím právním předpisem Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To proto, aby mohla být podle potřeby valorizována bez nutnosti novelizace zákona.
Podle Aleše Krebse dispenzační taxa přitom vůbec nemusí začít platit hned od příštího roku.
„Je ale důležité mít tento institut již v zákoně. To kvůli tomu, abychom v dalším období neztráceli čas. Naším cílem je, aby dispenzační taxa už byla připravena k jednání o komplexní změně financování lékárenské péče,“ vysvětluje.
Vykazování cen léků dle nejvyšší možné ceny
Naději, že poslanci najdou pochopení pro lékárníky, vyjadřuje i u dalšího PN poslance Kaňkovského. Ten řeší povinnost lékáren vykazovat úhrady léčivých přípravků ve výši DNC [dohody o nejvyšší ceně]. DNC přitom vychází z dohody pojišťoven s výrobci léků. V praxi pak dochází k převedení odpovědnosti zdravotní pojišťovny a výrobce za plnění smlouvy na třetí subjekt, tedy lékárny.
Problém podle prezidenta Krebse přitom nastává pokaždé, když výrobce nedokáže ve sjednané době zajistit dodávky za dohodnuté snížené ceny. Anebo pokud se na trhu stále vyskytují již dodané zásoby léčivých přípravků za původní nesnížené ceny. Krebs říká, že neví, jak se tato věc do zákona dostala, ale rozhodně je nutné ji dle jeho názoru změnit.
„Problém dělá mnoha lékárníkům v momentě, kdy už mají léky nakoupeny. Stává se pak, že musejí doplácet rozdíly v cenách. Takto by to fungovat nemělo v žádném odvětví,“ říká.
Svár se Svazem zdravotních pojišťoven zažehnán
V podcastu pro ZdraveZpravy.cz prezident ČLnK komentuje také nedávnou “poštovní přestřelku“, kterou měl s prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Prezident svazu Ladislav Friedrich upozornil, že vyplácení plošných odměn pro zdravotníky, které prosadilo ministerstvo zdravotnictví, je v rozporu s účelem veřejného zdravotní pojištění. A zdůraznil, že je i v rozporu s dobrou finanční kondicí zdravotních pojišťoven. A jako příklad těch, kteří by odměny rozhodně dostat neměli, označil právě lékárníky.
„S panem prezidentem jsme si věc vyříkali… Odměny jsou lékárníkům vypláceny. I když i zde jsou problémy, které pramení z dat, která se předávají. Jedná se o vykazování úvazků, OSVČ a podobně. […] Na adresu zdravotních pojišťoven ale musím říci, že ty se snaží dostát svému slovu,“ upřesnil.
Na otázku, co si myslí o tom, co všechno se dnes kvůli pandemii covidu-19 platí ze zdravotního pojištění, pak odpověděl: „Byl bych rád, aby z něj byla hlavně řádně hrazena běžná zdravotní péče. To kvůli tomu, že byla kvůli krizi covid-19 zanedbána.”
Důležité to je dle jeho slov nejen z hlediska zdraví veřejnosti, ale budoucích nákladů, které každé zanedbání kvalitní zdravotní péče přináší. V souvislosti s pandemií covidu-19 taktéž pobídl veřejnost. A to k tomu, aby u testů na koronavirus, respirátorů i dalších ochranných pomůcek upřednostňovala kvalitu a české výrobce než nekvalitu a asijské výrobce.
Jsme dospělí lidé, říká na adresu staronového ministra
Na konci rozhovoru se prezident ČLnK vyjádřil ke znovujmenování Adama Vojtěcha [za ANO] ministrem zdravotnictví. Byli to totiž hlavně lékárníci z ČLnK, kteří Vojtěcha v minulých měsících ostře kritizovali. A to zejména za legislativní přílepek, jenž měl zavést online výdej léků na předpis. Zásilkový výdej léků na předpis sněmovnou ale neprošel.
„Já jsem velice rád, že tento nesmysl neprošel. To byl velice riskantní návrh,“ říká.
Pokud by totiž návrh současného ministra zdravotnictví prošel, proměnil by podle něj nynější lékárenskou síť v Česku v jeden “tvrdý lékárnický e-shop“. Na druhé straně dodává, že návrat Adama Vojtěcha na MZ ČR není věcí, kterou by nedokázal unést.
„Ať chceme, nebo nechceme, stále jsme dospělí lidé. A i když jsme se neshodli, tak bychom měli stále dokázat i nadále řešit důležité věci,“ vysvětlil.
Konec angažmá v Radě poskytovatelů zdravotní péče
Ve výše uvedené souvislosti za ZdraveZpravy.cz dodejme, že jedním z prvních personálních kroků, které Adam Vojtěch jako staronový ministr, provedl, bylo, že Aleše Krebse [spolu s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem] zbavil členství ve své Radě poskytovatelů zdravotní péče. Podle mluvčí MZ ČR Gabriely Štěpanyové má však toto rozhodnutí své řádné opodstatnění.
„Rada poskytovatelů je platforma z podstaty určená pro setkávání poskytovatelů péče. ČLnK je profesní komora, nikoliv poskytovatel. Navíc lékárníci jsou v Radě již dostatečně zastoupeni, a to řadou zástupců ze strany poskytovatelů,“ vysvětlila pro ZdraveZpravy.cz.
„Stejná změna se týká ČLK. Lékařský stav je v Radě zastoupen jednotlivými segmenty péče,“ upřesnila.
Fakt je, že v podobném duchu se vyjadřují i někteří nezávislí experti z rezortu zdravotnictví. Další skutečnost ale je, že například prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler v radě nadále zůstává.
Daniel Tácha
