Vědci zkoumají geny ovlivňující délku ženské plodnosti

0
69
plodnosti
Ilustrace: Pixabay.com

Otázka plodnosti žen je ve vyspělých zemích velké téma. Ženy se narodí se zásobou vajíček, jež během dospělosti postupně zrají a odcházejí z těla ovulací. Vědci zkoumali stárnutí ženských vajíček a došli k překvapivým zjištěním.

Časopis Nature publikoval studii, která identifikovala 290 genů, po jejichž poškození předčasně stárnou vajíčka, a tedy předčasně nastupuje menopauza a končí doba plodnosti. Vědci u myší [viz obrázek níže] dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny.

Genetická celistvost lidských ženských vajíček klesá se vzrůstajícím věkem. Přirozená období plodnosti žen ustává přibližně deset let před nástupem menopauzy,“ popisuje příčiny neplodnosti ve vztahu k věku Lucie Knoblochová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky [ÚŽFG] Akademie věd ČR [AV ČR].

Průměrný věk prvorodiček v Česku je 28 let

Zatímco za posledních 150 let se délka života lidí zdvojnásobila, doba nástupu menopauzy u žen zůstává stále stejná. Obvykle přichází okolo 50 let věku ženy. Plánované oddalování rodičovství proto může být, a často i je, hra s časem. Jsou tu ale i další faktory.

Poškozená DNA ovlivňuje délku ženské plodnosti

Výsledky studie přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale také zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo na 180 vědeckých institucí z celého světa. Včetně vědců z již zmíněného ÚŽFG AV ČR.

Mechanismů, které v důsledku vedou k neplodnosti, je mnoho. Tato studie prokázala, že většina popsaných genů souvisí s buněčnými procesy při zjištění poškození DNA a při jejich následné opravě,“ vysvětluje Lucie Knoblochová, která se na studii podílí.

„Poškození DNA je vcelku běžný jev a v buňkách existují enzymy. To jsou takzvaní hlídači, kteří poškození odhalí. A to se následně opraví. Neopravené poškození DNA ale může vést k vývojovým poruchám. Nebo k zániku oplodněných vajíček, tedy embryí, a k neplodnosti,“ dodává vědkyně.

Vědcům ve výzkumu pomáhají nové technologie

Do studie se zapojila i univerzita v Exeteru a v Cambridge [Velká Británie], Barceloně [Španělsko] a v Kodani [Dánsko].

„Dlouhodobě komunikujeme s kolegy ze zahraničí, kteří také studují geny související s neplodností. Zjistili jsme, že naše práce se dohromady skvěle doplňuje,“ popisuje zapojení českých vědců do mezinárodní studie Knoblochová.

Lékaři zkoumají psychiku neplodných párů

Významnému výzkumu v Liběchově pomáhá také nově získaná špičková mikroskopická technologie SPIM [Single Plane Illumination Microscopy] upravená pro pozorování vývoje savčích vajíček a embryí s násobně větší přesností a po delší dobu, než umožňuje klasický konfokální mikroskop.

Problematiku neplodnosti studujeme z různých úhlů pohledu. Do této práce jsme přispěli právě studiem role CHK1, jak po jeho vyřazení dochází k neplodnosti u myšího modelu. Věříme, že naše poznatky v budoucnu půjde přenést i do praxe v centrech pro lidskou reprodukci,“ uzavírá Dávid Drutovič z ÚŽFG AV ČR.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here