Lék na postcovidový syndrom hledají vědci zatím marně

0
54
lek_na_postcovidovy_syndrom
Ilustrace: Pixabay.com

Stále mnoho lidí trpí dlouhodobými potížemi i po vyléčení se z covidu-19. Vědci ale varují, že najít lék na postcovidový syndrom a další problémy je zatím jako hledat jehlu v kupce sena.

I dlouho poté, kdy kontrolní test na covid-19 prokáže negativní výsledek, pacienti, kteří nemoc prodělali, potvrzují následné příznaky jako únavu, dýchavičnost a ztrátu koncentrace. Nejistota kdy a zda vůbec se jejich stav, známý jako postcovidový syndrom, zlepší, je pro mnoho z nich frustrující.

Anglická studie Imperial College přitom odhadla, že dlouhodobými následky trpí v zemi až dva miliony dospělých. Třetina lidí, u nichž byla potvrzena nákaza koronavirem, hlásí přetrvávající symptomy i po uplynutí dvanácti týdnů.

Postcovidový syndrom má přes deset procent pacientů

Problémy po úzdravě z covidu-19 potvrzují i jiné studie. Ve Francii sledovali odborníci 130 pacientů, kteří prodělali infekci covid-19, z nichž si 40 procent stěžovalo na „přetrvávající únavu“ 60 dní po prvních příznacích. 30 procent z nich uvedlo, že trpí dýchavičností. Italská studie pak sledovala 143 pacientů, kteří vykazovali tři nebo více symptomů po 60 dnech od propuštění z nemocnice.

Rozšíření infekčnější varianty delta, proti níž mohou být dosavadní vakcíny méně účinné, vyvolává obavy, že více lidí, včetně dětí, bude vystaveno nebezpečí nákazy koronavirem a tím pádem i jejími dlouhodobými následky.

Hledá se lék na postcovidový syndrom a další potíže

Evropská komise v květnu oznámila, že podpoří urychlení výzkumu léčby dlouhodobých následků nemoci. Zavázala se však pouze k tomu, že do konce letoška bude k dispozici pět různých vakcín proti covidu-19. Neupřesnila přitom, zda některou z nich bude možné využít k léčbě dlouhodobých následků.

Jak uvedl list Politico záhada dlouhodobých následků zvyšuje zájem pacientů o informace na internetu. Ti se účastní diskuzí o příznacích a vyměňují si zkušenosti, jak si ulevit od následků po onemocnění. Za léčbu označují třeba užívání vitaminů či léky proti alergii.

„A to i přesto, že zatím nebyla klinickými testy účinnost žádné léčby potvrzena,“ upozorňuje list v článku Scientists ramp up search for long COVID cure.

Odvolává se přitom na snahy vědců ve Velké Británii, jejíž vláda rozhodla uvolnit do výzkumu léčby následků covidu-19 téměř 20 milionů liber [cca 592 mil. Kč]. Jeden z jí podpořených projektů [Stimulate-ICP] porovnává efektivitu tří různých způsobů léčení. Jde o využití protilátky ribaroxaban, protizánětlivého léku colchicine a antihistaminikovou kombinaci famotidinu a loratadinu.

„Dvouletý výzkum začne na podzim a předběžné výsledky by měly být známy během šesti měsíců. Existují známky toho, že tyto tři léky by mohly pomoci,“ říká kardiolog a profesor Amitava Banerjee z Universtity College London.

Jiná studie [Heal-Covid] se také zaměřuje na léky. Soustředí se přitom na pacienty s vážnými komplikacemi, jako jsou například poškození ledvin či kardiovaskulární problémy. Studie, jejíž výsledky mají být známy do konce zimy, zkoumá hlavně dva kardiovaskulární léky – anticoagulant a atorvastatin. Ty brání zánětu krevního řečiště.

„Vychází se z toho, že krevní sraženina se vyskytuje u pacientů uzdravených z infekce,“ uvádí Mark Toshner z University of Cambridge, který na výzkum dohlíží.

Upozorňuje i na statistiky pacientů se závažnými komplikacemi po propuštění z nemocnice: „Jeden z deseti pacientů po vyléčení z nákazy koronavirem umírá do tří měsíců a dalších 30 procent se do nemocnice opět vrátí.“

Příčiny potíži po covidu-19 nejsou známy

Jsou tu ale i další snahy o to zabránit následkům nemoci covid-19. Vědci z London School of Hygiene and Tropical Medicine prověřují například účinky kořene subtropické až tropické rostliny withanie snodárné známé jako Ashwagandhu. Jedná se o populární bylinu tradiční medicíny, která se používá v Indii k léčení některých onemocnění.

Může to být slepá ulička, ale Sanjay Kinra, profesor klinické epidemiologie, který studii provádí, doufá, že se takto dostane k levnému léku, který by mohl být využíván po celém světě. Tedy i v chudých zemích.

Podle vědců pro nalezení řešení následků po covidu-19 stále chybí odpověď na tu nejzásadnější otázku. Tou je porozumět tomu, co je vlastně jejich příčinou.

„To zatím žádný výzkum na světě neodhalil,“ říká Graham Burns, lékař z Royal Victoria Infirmary v Newcastlu.

Royal Victoria Infirmary je vůbec první klinika v Británii specializovaná na léčbu dlouhodobých následků infekce. Podle Burnse platí, že zatímco „malá skupina“ covidových pacientů utrpěla poškození orgánů v důsledku infekce, dlouhodobé následky jsou „zcela něco jiného“ a nejsou zřejmě příčinou poškození těchto orgánů.

Jedna ze studií výzkumníků z univerzit v Oxfordu a Shefieldu nalezla u postcovidových pacientů jinak nezjistitelné postižení plic. Využila k tomu speciální druh zobrazování magnetickou rezonancí. Výzkumníci provádějí další studii, aby našli techniku, která dokáže zjistit poškození plic u nehospitalizovaných pacientů. To se týká pacientů, kteří si stěžují na dlouhodobou dušnost. Což je jeden z častých příznaků dlouhodobých následků covidu-19.

Již zmíněný profesor Toshner z Cambridge uvedl, že covid-19 vykazuje u uzdravujících se pacientů podobnost s jinými druhy zápalů plic. To znamená s příznaky trvajícími celé měsíce po propuštění z nemocnice. Zarážející je ale podle něj počet pacientů, kteří hlásí trvalé problémy a rozdílné příznaky po prodělání covidu-19.

Lék na postcovidový syndrom vyžaduje rozumět covidu

Do hledání léků se samozřejmě pustily i soukromé farmaceutické společnosti. I ty zjišťují příčinu příznaků dlouhodobých následků po prodělání covidu-19. V článku publikovaném v Journal of Translational Autoimmunity vědci z malé německé biotechnologické společnosti Berlin Cures uvedli, že viníkem dlouhodobých následků onemocnění jsou jisté funkční protilátky produkované organismem.

Společnost vyvíjí lék, původně určený k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, který cílí na tyto funkční protilátky. Zatím se úspěšně vyzkoušel na šesti pacientech, jak uvedl Johannes Müller, ředitel společnosti. Klinické testy by měly začít letos v říjnu.

Výsledek je však zatím nejistý, a tak lékaři využívají pro léčbu dlouhodobých následků to, co mají po ruce. Zejména kombinace fyzické terapie a psychologické podpory. Problém je, že mnozí pacienti jsou svým stavem často velmi znepokojeni. Což může vést k nespavosti a dalším zdravotním potížím.

„Zlepšením pacientovy nálady se zmírní i ostatní příznaky – únava a dušnost. Stav většiny lidí se pak zlepší a mnoho z nich se i plně uzdraví,“ říká Burns z Royal Victoria Infirmary.

Přesto dodává, že hledání viníka dlouhodobých následků po prodělání covidu-19 je důležité, protože výše uvedené zdaleka neplatí pro všechny. Naopak se ukazuje, že mnozí pacienti se zdravotními problémy po vyléčení se z covidu-19, potřebují pomoc již nyní.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here