Zájem o zdravotnické obory na českých školách roste

0
43
skolach
Foto: Pixabay.com

Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] je v posledních pěti letech na českých školách zřejmý rostoucí zájem o vzdělávání ve zdravotnických oborech. Pozornost studentů směřuje i k sociální péči.

Na celkem 1 280 středních školách u nás loni podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] studovalo téměř 433 tisíc žáků.

„Na střední odborné školy s maturitní zkouškou ve zdravotnických oborech minulý rok chodilo 15 379 žáků. To je o téměř třetinu více v porovnání se situací ve školním roce 2015/2016,“ upozornil ČSÚ.

Jde tak o v pořadí čtvrtý nejžádanější středoškolský obor a podle odborníků zájem o něj výrazně poroste i v budoucích letech. Pandemie covidu-19 totiž upozornila na jeho důležitost i to, že ve zdravotnictví stejně jako v sociální péči jde obvykle o stabilní zaměstnání, které se navíc v posledních letech těší i rostoucímu finančnímu ohodnocení.

Platy ve zdravotnictví a sociální sféře porostou o 10 %

Nejvíce žáků se u nás loni na střední škole vzdělávalo v oboru ekonomika a administrativa [bezmála 29 tisíc]. Potom v informatice [cca 15 700 studentů] a na třetím místě v přípravném odborném lyceu, kam chodilo 15 640 studentů.

„Díky populačně silným ročníkům, které postupně ukončují základní vzdělávání, se počítá s dalším nárůstem počtu středoškoláků,“ odhaduje z čísel ČSÚ.

Zdravotní a sociální péče posiluje i na vysokých školách

Z dat ČSÚ je sice zřejmé, že se v roce 2020 u nás po devíti letech zvýšil počet vysokoškoláků o zhruba 11 tisíc. Ve srovnání se stavem před deseti lety jich ale na vysokých školách studovalo především v důsledku demografie pořád ještě o čtvrtinu méně.

„Největší úbytek postihl technické obory. Nárůst naopak zaznamenala skupina oborů
v oblasti zdravotní a sociální péče,“
uvedl ČSÚ s tím, že pokles se netýká studentů z ciziny.

Naopak jejich počty dlouhodobě rostou. Například na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy studuje všeobecné lékařství v angličtině zhruba 140 izraelských studentů. Ti jsou tak nejpočetnější skupinou zahraničních studentů na fakultě.

Celkově loni studentů z ciziny v Česku přibylo o celou třetinu. Tradičně nejvíce zahraničních studentů na českých vysokých školách přichází ze Slovenska [cca 21 500], poté z Ruska [cca 7 500] a Ukrajiny [cca 4 100]. Jsou tu ale i studenti z Kazachstánu, Indie a dokonce i Německa, Číny a Itálie.

Počty studentů na středních a základních školách

Z dat ČSÚ vyplývá, že do prvních ročníků středních škol loni nastoupilo celkem 118 293 studentů, což je o 4 800 více než v předchozím školním roce. Od roku 2018 tak pokračuje mírně rostoucí trend u počtu studentů na středních školách. Celkem je tak v Česku navštěvovalo 432 906 studentů.

Nejvíce žáků se vzdělávalo na odborných školách s maturitou, na které připadalo 45 procent všech středoškoláků. Zhruba 30% podíl připadal na gymnazisty a pouhých 21 procent na žáky středních odborných učilišť.

Povinnou devítiletou školní docházku si v Česku loni plnilo, ať už distančně či prezenčně přes milion žáků. Konkrétně 962 348 jich navštěvovalo základní školy, což je pětinový nárůst oproti roku 2010. Tehdy u nás bylo v základním stupni vzdělávání vůbec nejméně dětí od vzniku samostatné České republiky. Kromě základních škol u nás loni navštěvovalo bezmála 42 tisíc dětí nižší ročníky víceletých gymnázií. Necelých pět tisíc se vzdělávalo individuálně a podle statistik u nás zájem o tento typ učení stále roste.

„Základní vzdělávání lze uskutečňovat také formou individuálního vzdělávání, což v minulém roce využilo 4 557 dětí, tedy téměř 3,5krát více než před pěti lety,“ upozornil Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Dobrá zpráva je, že loni po třech letech přibylo ve školních lavicích prvňáčků.

„Do prvních tříd základních škol bylo v září 2020 přijato 108 630 prvňáčků, o 2 tisíce více než v roce předchozím,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Čtvrtinu z nich podle něj tvořili žáci starší sedmi let, před pěti lety to byla jen pětina. Mezi dětmi s odloženou školní docházkou podle ČSÚ jednoznačně převládají chlapci.

Dětí v mateřinkách loni ubylo, možná kvůli covidu

Do mateřských škol u nás loni podle ČSÚ chodilo celkem 357 598 dětí [data k 30.9. 2020]. Oproti stejnému období v roce 2019 to bylo o 7 300 dětí méně. Výrazný pokles zapříčinila mimo demografický vývoj zřejmě také pandemie covidu-19 a nemalou roli v rozhodování rodičů o umístění dítěte k docházce do mateřské školy sehrálo i loňské zvýšení rodičovského příspěvku z původních 220 tisíc nově na 300 tisíc korun [u vícerčat na 450 tisíc, pozn. red.]. Což potvrzují i sledovaná data ČSÚ, která dokládají, že v mateřských školách loni nejvíce ubylo právě dětí mladších tří let.

V součtu u nás loni fungovalo 5 317 mateřských škol, z 96 procent šlo o veřejná zařízení. Soukromého zřizovatele mělo něco málo přes 3,5 procenta a pod správou církve jich bylo zhruba 0,6 procenta. V jedné třídě trávilo společný čas v průměru 21,6 dětí, přičemž na jednoho učitele připadalo zhruba 11 dětí.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here