Pacientovi s nádorem chtěli ulevit, přitom ho vyzdravili

3
35453
pacientovi
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] zaznamenali nečekaný obrat v léčbě metastazujícího melanomu. Ten nastal ve chvíli, kdy už chtěli pacientovi pouze ulevit od bolesti.

To se stalo ve chvíli, kdy už selhaly všechny možné léčebné terapie, a lékaři chtěli pacientovi ulevit od bolesti běžným postupem v paliativní péči. A to zjednodušeně řečeno tak, že mu na zádech seřízli a zmrazili centrum zhoubného nádoru. K překvapení lékařů i pacienta se po měsíci ukázalo, že začal metastazující melanom ustupovat.

Pozoruhodný je případ tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu ke zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo spolu s předtím nasazenými léky k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Navíc jde vůbec o prvně doložený unikátní abskopální efekt po užití kryoterapie v klinické praxi.

Kryoterapie: Organismus se na velmi krátkou dobu vystaví extrémně nízkým teplotám, které mohou klesnout až k -150 °C. Terapie může být buď lokální, nebo bývá aplikována na celý tělesný povrch člověka ve speciálně upravených kryokomorách nebo kryosaunách.

Abskopální efekt: Jde o extrémně vzácný jev v radiologii, který spočívá v regresi vzdálených metastatických ložisek po lokálním ozáření primárního nádoru.

Pacientovi pomohl běžný paliativní zákrok

„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy. Jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, takzvaný checkpoint inhibitor ipilimumab, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila,“ popisuje léčbu pacienta lékař Ondřej Kodet z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK VFN.

Navzdory všem pokusům o vyléčení ale u pacienta dle jeho slov došlo k významné progresi nádoru. Včetně metastatického postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách.

Lékaři v tu chvíli neměli z hlediska léčby pacientovi již co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě -196 °C.

Jedná se o takzvanou kryoterapii. Ta se běžně používá u širokého spektra benigních kožních nádorů a prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi alespoň ulevit od obtíží při paliativní léčbě.

„Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, aby byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ vysvětluje kolega Ondřeje Kodeta lékař Lukáš Lacina.

Dodává, že po zákroku bylo obrovské překvapení, když zhruba měsíc po zmrazení nádoru většina jeho neošetřených projevů na pacientových zádech začala „sama“ mizet.

Lékaři proto zmrazili nádor ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech a podpažních uzlinách.

Abskopální efekt u pacienta zafungoval

Podle Ondřeje Kodeta se u pacienta dostavil takzvaný abskopální efekt. Při něm po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce.

„Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby,“ vysvětluje.

Zdůrazňuje, že zatímco u radioterapie je tento jev již zdokumentován, u kryoterapie jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi. Systémová reakce se zřejmě dostavila díky kombinaci léků a zmrazování nádoru.

„Bohužel u celé řady pacientů imunitní systém nedokáže rozpoznat nádor jako cizorodou tkáň, imunita je zblokována a nereaguje. Proto podáváme imunoterapeutické léky, v tomto případě ipilimumab, s cílem regulační mechanismy vyrušit a imunitu probudit. U tohoto pacienta se ale kýžený systémový efekt dostavil až ve spojení s kryoterapií,“ upřesňuje.

Zda lze úspěch zopakovat, se neví

Zatím podle lékařů nikdo neví, jaké by mělo být načasování aplikace imunoterapeutického léku před kryoterapií. Checkpoint inhibitor musí být nasazen v optimálním předstihu. Lékaři považují za štěstí, že se jim něco takového podařilo. Zmapovaný případ sice naznačuje určité možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní.

„Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, takzvané biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví,“ říká Lukáš Lacina

Podle něj by proto bylo až příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů. Avšak u některých by benefit mohl být opravdu velký.

„Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie,“ říká závěrem.

–DNA–

3 KOMENTÁŘE

  1. Firma Speciální Medicínská Technologie vyráběla Kryokauter, kterým se nádory pomocí tekutého dusíku mrazily na až -196 stupňů celsia. Nádorové buňky zmrzly a následně při rozmrzání popraskaly. Na rozdíl od chirurgického odstraňování nádoru nevznikaly metastázy, ale nádor byl udolán. Tento kryokauter byl vyvinut
    ještě za socíku, vyrobilo se jich několik set kusů, ale výroba je již zastavena! Ve světě takovéto přístroje nebyli schopni vyrábět a tak rozhlásili, že tato metoda je již zastaralá!!! Takže se tento typ přístroje již nevyrábí!
    Škoda, byl to špičkový přístroj, jen neměl dostatečnou propagaci této metody, takže obchodní výsledky nedosáhly té výše, jakou by si zasluhoval.

  2. Konečně zase jednou pozitivní zpráva. Více takových! Pánovi přeji hodně zdraví a pokud opravdu existuje takový přístroj, jako je uvedeno v komentáři výše, prosím všechny, kdo mají tu možnost a moc, aby se výroba a testy znovu obnovily! Jistě to nebude univerzálně všespásné a pro všechny vhodné, ale každé navrácené zdraví či jen omezení bolestí apod. má obrovskou hodnotu.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here