Léčba elektrošoky pomáhá, říká primář psychiatrie

0
2646
lecba_elektrosoky
Místnost pro léčbu elektrošoky / Foto: Pardubická nemocnice

Pacientům s vážnou duševní poruchou dokáže pomoci mnohými zavrhovaná elektrokonvulzivní terapie, laicky řečeno léčba elektrošoky. Lékaři ji doporučují při těžkých depresích a pacientům, kteří nereagují na antidepresiva.

Při elektrokonvulzivní terapii [ECT] lékař pacientovi velmi krátkým elektrickým impulzem do mozku vyvolá kratší epileptický záchvat. Zákrok funguje rychle a jeho účinnost lékaři odhadují až na 90 procent.

„ECT probíhá v krátkodobé celkové anestezii a v myorelaxaci 3x týdně. Celkem bývá do 10 až 12 aplikací. K podstatnému zlepšení psychického stavu dochází po 3 až pěti aplikacích,“ popisuje primář psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice Jan Kolomazník.

Pacienta zdravotníci před podáním léčby elektrošoky nejprve uspí. Nic tedy necítí a nic ho nebolí. Léčbu podle Kolomazníka podstupují pacienti všech věkových kategorií, včetně dětí, seniorů a těhotných žen. Upozorňuje, že konkrétně u lidí s těžkými depresemi je elektrokonvulzivní léčba často šetrnější než užívání vyšších dávek psychofarmak.

Celkem 82 % loňských sebevražd připadá na muže

„Tato léčba je indikována především u těžkých depresí. U těch, co nereagují na léčbu antidepresivy. Používá se i u některých typů schizofrenie a u maligního neuroleptického syndromu,“ upřesňuje primář.

Nežádoucí účinky spojené s léčbou elektrošoky jsou dnes podle něj jen nezávažné. Jmenuje například mírné bolesti hlavy a mírné poruchy novopaměti.

Oboje je navíc krátkodobé. Léčbu lze aplikovat i ambulantním pacientům bez nutnosti hospitalizace,“ říká Kolomazník.

Léčba elektrošoky jen pod dohledem lékařů

Léčbu elektrošoky provádí odborníci ve speciální prostorné místnosti s rozvodem kyslíku a speciálně upraveným lůžkem [viz úvodní foto, zdroj: Pardubická nemocnice]. Elektrokonvulzivní přístroj zvládne současně i monitoring EEG a EKG. Zdravotnický výkon provádí jen proškolený personál, upozorňuje Kolomazník. O pacienta se stará tým odborníků, konkrétně psychiatr, psychiatrická sestra, anesteziolog i anesteziologická sestra.

Před samotným zákrokem pacienta ještě vyšetří internista a anesteziolog. Zhodnotí jeho výsledky EKG, zrentgenují srdce a plíce a posoudí celkový tělesný stav pacienta. Elektrošoky lékaři ordinují vždy v ranních hodinách, pacienti před zákrokem nejedí a nepijí.

Po výkonu pak odpočívají v jiné místnosti, kde se podle Kolomazníka krátce prospí a ještě v dopoledních hodinách odcházejí na oddělení. Možnost řízení auta podle lékaře závisí na psychickém stavu každého pacienta a také dávkách užívaných psychofarmak.

K této léčbě má veřejnost ještě často negativní postoje. Ten můj je naopak pozitivní, protože mám za 35 let praxe klinickou zkušenost s tím, jak dobře dokáže pomoci závažně duševně nemocným,“ říká rozhodně Kolomazník.

Psychiatři budou zkoumat využití TMS u schizofreniků

Léčba elektrošoky ale není vhodná pro každého pacienta s duševním onemocněním. Lékaři ji nepředepíší pacientům se zvýšeným nitrolebním tlakem, akutní mozkovou příhodou nebo po prodělaném infarktu myokardu v nedávné době. Kontraindikací zákroku je dále aneurysma [rozšíření] velkých cév. Rizika a přínosy terapie pro zdravotní stav pacienta pak lékaři zvažují u některých srdečních, plicních a neurologických onemocnění.

První elektrošokový přístroj se v Česku spustil roku 1942

Vůbec poprvé lékaři použili metodu ECR v Itálii v roce 1938 a výsledek nebyl prý vůbec špatný. Později se ale léčba elektrošoky podle Kolomazníka nadužívala, navíc při špatných indikacích. Konkrétně se jí léčili pacienti s poruchou osobnosti. To vedlo k velké kritice a omezení takové metody. Postupně se k ECR začali psychiatři vracet v 80. letech minulého století, ovšem už s daleko větší rozvážností.

„K této léčebné metodě se vracíme proto, že někteří pacienti na léky dostatečně nereagují nebo mají po psychofarmacích nežádoucí účinky,“ říká Kolomazník.

Léky “na štěstí” užívá 15,8 % Čechů. Hlavně ženy 65+

Připomíná konstrukci vůbec prvního elektrošokového přístroje v Česku v Pardubicích ve válečném roce 1942. A dodává, že původní účel přístrojů se odhadoval na léčbu schizofrenie. Současná medicína ale podle něj doporučuje léčbu elektrošoky hlavně u pacientů s vážnou depresivní poruchou.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here