V Česku žije více chudých lidí, než uvádějí statistiky

0
442
chudych
Ilustrační foto: Pixabay.com

V Česku je více chudých lidí, než uvádějí statistiky o nezaměstnanosti a chudobě. Na vážný problém upozorňuje letošní zpráva Caritas Carex Charity ČR. Podle ní chudoba sužuje více ženy než muže.

„Avšak vytvářejí falešný obraz. Sociální situace je z pohledu Charity zcela jiná,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

Podle něj v oficiálních statistikách chybějí předlužení lidé, jimž jsou splátky dluhů strhávány ze mzdy, nebo tito lidé pracují v šedé ekonomice. Dle jeho názoru ve skutečnosti až desetině našich obyvatel hrozí ztráta zaměstnání, bydlení a chudoba.

„Hlubší pohled ukazuje, že situace není tak idylická. Zhruba 700 tisíc lidí čelí exekuci, z toho kolem 400 až 500 tisíc lidí má exekucí několik,“ dodává Curylo.

Míra nezaměstnanosti se v Česku pohybuje okolo tří procent [3,6 %], ale chudoba podle něj ohrožuje zhruba stejný počet pracujících. Za jeden z největších problémů pak považuje právě předlužení domácností a exekuce. A to, že nemluví do prázdna, dokládají oficiální čísla. Jen loni vzrostl počet exekucí o 200 tisíc na celkových 4,5 milionu.

Exekucí letos v Česku oproti loňsku přibylo o 200 tisíc

I když za jejich rychlým růstem stála i loni a předloni vyhlášená moratoria na splácení úvěrů, u desetimilionové země jde o alarmující číslo. A počet exekucí na osobu loni podle Exekutorské komory ČR stoupl z předloňských 5,77 na 6,43. I když byl v 58 procentech dlužníkem v exekuci muž ve věku 45,7 let, s exekucemi v Česku bojují i tisíce penzistů.

Pandemie problém chudých lidí ještě zhoršila

Zpráva Caritas Cares mezi rodiči samoživiteli zjistila, že polovina z nich se během pandemie covidu-19 musela zadlužit v důsledku výpadku příjmů. A ženy postihla více než muže. Příčinu vidí Charita ČR v nižších mzdách žen i ve vyšším podílu žen v odvětvích, které pandemie zasáhla nejvíce.

Zpráva dále uvádí, že nezaměstnanost žen je vyšší ve všech sledovaných kategoriích. Zdůrazňuje, že Česko je jednou z nejhůře hodnocených zemí EU z hlediska rovného postavení žen a mužů na trhu práce. A ke zlepšení nepřispívá ani nedostatečná nabídka cenově dostupné péče o děti, nedostatečná nabídka zkrácených úvazků nebo flexibilnější pracovní doby.

Vláda otevře český trh práce více cizincům, řekl Jurečka v ČT

Charita poukazuje i na skutečnost, že některé skupiny zasáhla pandemie výrazněji než jiné. Nejhůře dopadla na ty, kteří měli na trhu práce nestabilní postavení, tedy brigády a smluvně neošetřenou práci. Ale ti se do statistik vůbec nedostávají.

„Mezi skupiny, které jsou vyloučeny z trhu práce, patří hlavně zdravotně postižení, příslušníci různých etnických skupin a migranti,“ upozorňuje pro ZdraveZpravy.cz manažerka pro advokační činnost Charity Jana Klusáková.

Chudoba podle ní nejvíce ohrožuje lidi s nižším vzděláním, domácnosti s dětmi a pracovníky v oblasti obchodu a služeb. Přičemž odkazuje na skokové zvýšení zájmu o potravinovou a materiální pomoc, kterou Charita poskytuje ve spolupráci se sítí potravinových bank.

Pandemie zvýší počty chudých v Česku asi o 200 tisíc lidí 

Sociálně vyloučení lidé nemají možnost najít kvalitní pomoc, zůstávají dlouhodobě nezaměstnaní nebo spadnou do šedé ekonomiky. Ale chudoba ohrožuje i ty, kteří poctivě pracují. Avšak pracují za mzdu či plat, který jim nepokryje náklady na život.

„Je jich mnohonásobně víc. Je totiž mnoho lidí, kteří balancují na hraně, stačí mimořádný výdaj, zvýšení cen energií, vysoká inflace a propadají se do chudoby,“ varuje Klusáková před důsledky zvyšující se inflace a rostoucích cen energií, které v posledních měsících dopadají na mnoho rodin.

Systém sociálních podpor nepomáhá tam, kde má

Ani vyplácené sociální dávky nezachránily lidi zasažené pandemií před pádem do vážných finančních problémů.

„Potřebujeme funkční dávkový systém. Mnoha lidem dávkový systém nebyl schopen pomoci, proto jsme jim pomáhali prostřednictvím sbírky Na vlně pomoci proti bezmoci,“ říká manažerka pro advokační činnost Charity ČR Iva Kuchyňková.

Odkazuje přitom na zkušenosti pracovníků Charity. Z nich vyplývá, že podmínky vyplácení sociálních dávek se u nás zhoršily. Minulou vládu pak kritizuje za to, že v sociální oblasti zkrátila evropské fondy o deset procent původní částky a sumu převedla na infrastrukturální potřeby. I proto Charita nyní žádá novou vládu, aby tyto peníze vložila do pomoci potřebným lidem v oblasti zaměstnanosti, rodinného života a péče.

Naopak oceňuje akci Milostivé léto, která pomohla dlužníkům za daných podmínek zaplatit jen původní dlužnou částku a zhruba 900 korun jako odměnu exekutorovi, tedy částku bez vysokých pokut a penále.

Milostivé léto dostane z dluhů až desítky tisíc lidí

„V praxi někteří dlužníci ale nedostali za tři měsíce, kdy akce fungovala, od některých exekutorů ani odpověď,“ popisuje odvrácenou tvář jinak prospěšné akce Kuchyňková.

Přesto doufá, že projekt na oddlužení stát spustí znovu na podzim. Tentokrát by se prominutí pokut a penále zřejmě netýkalo jen státních a veřejných institucí, ale i soukromých firem.

„Zájem firem je obrovský, zejména od operátorů, jimž lidé dluží,“ říká.

Základem je možnost vést důstojný život

„Snažíme se rozklíčovat faktory, které nejsou z dat vidět na první pohled. Zaměřujeme se na advokační činnost, abychom dostávali zrcadlo přímo z terénu. Víme, že mnohé problémy se neřeší,“ upozorňuje na ne přesně vypovídající oficiální statistiky ředitel Charity Curylo.

Charita ve své zprávě poukazuje, že velká skupina předlužených osob musí pracovat v šedé ekonomice kvůli systému vymáhání dluhů a insolvencí a nepružného systému sociálních dávek. I proto doporučuje novelizovat exekuční řád a insolvenční zákon tak, aby se sjednotily výše nezabavitelných částek.

Smrt není prohra, říká sekretář ČBK Stanislav Přibyl

Navrhuje mnoho opatření. Například zavedení takzvané teritoriality exekutorů. Jde o princip, kdy by si věřitel nevybíral exekutora sám, jako je tomu dosud, ale výběr exekutora by záležel na území, například bydlišti dlužníka, nebo by byl, jak navrhuje Charita, stanoven náhodným losem.

„Prosazujeme, aby dlužník, který má více exekucí, řešil všechno na jednom místě a nemusel kvůli každé exekuci jezdit na různá místa v republice,“ vysvětluje Curilo.

Podle manažerky Kuchyňkové se u nás musí vyplatit pracovat. A podstatné je, aby zaměstnanci za práci dostávali důstojnou mzdu. To znamená mzdu, která jim pokryje všechny životní potřeby.

Průměrná mzda v eurech je v SRN 101 578 Kč, v ČR 34 932 Kč

A to znamená nejen bydlení a stravu, ale i volnočasové aktivity a dovolenou. A případně jim umožní odložit si nějakou částku na horší časy. Výši důstojné mzdy pak Charita vidí ve výši 32 000 korun v mimopražských regionech a 37 000 korun v Praze. Za důstojnou minimální mzdu pak považuje 20 000 korun hrubého měsíčně. Tedy o 3 800 korun vyšší, než činí letošní minimální mzda.

Libuše Frantová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here