Raketový nástup a konečný úspěch výrobců mRNA vakcín proti koronaviru je dle zástupců farmaceutického průmyslu triumfem vědy a byznysu zároveň. Je otázka, zda podobný úspěch zaznamenají i vyvíjené vakcíny proti rakovině.
Zdaleka ale nejde jen o vakcíny proti covidu-19. Americká farmaceutická společnost Moderna a německá biotechnologická společnost BioNTech již ohlásily, že chtějí technologii mRNA využít pro vývoj vakcín proti rakovině. A jak říká výzkumník z Cancer Research U. K. [CRUK] Sam Godfrey, vůbec nejde o nějaký utopický záměr.
„Nyní je velmi plodná doba. Využití mRNA technologie u covidu-19 akcelerovalo vývoj mRNA vakcín proti rakovině,“ potvrzuje.
Vysvětluje, že podobně jako mRNA vakcíny působí proti koronaviru, mohou zapůsobit i proti rakovině. Nebo alespoň proti její recidivě.
„mRNA technologie vytvoří specifické protilátky proti těm, které jsou obsaženy v pacientově nádoru. Podle nejslibnějšího scénáře by mohly zabránit recidivě rakoviny,“ upřesňuje Godfrey, který dodává: „Stále je ale na jejich vývoji spousty práce.“
mRNA vakcíny proti rakovině
Podle odborníků mRNA vakcíny mohou sloužit jak k prevenci, tak k léčbě rakoviny. Argumentují přitom výsledky výzkumu mRNA technologie v oblasti léčby nemocí způsobených virem Human Papillomavirus [HPV] a virem hepatitidy typu B [HBV]. Podle bývalého zaměstnance společnosti Moderna, který nyní spolupracuje se zdravotnickou investiční firmou OrbiMed, Tala Zakse, celý výzkum ale je teprve v začátcích. Zejména, co se týče preventivního očkování proti rakovině.
„Většina rakovin je způsobena mutací, která odstartuje nekontrolovatelné dělení buněk. A my nemůžeme předvídat, jaká mutace to bude, a proto je velmi složité někoho očkovat proti rakovině,“ vysvětluje.
Přesto Zaks myšlenku o vývoji účinných vakcín proti rakovině nezavrhuje. Už kvůli tomu, jak zdůrazňuje, farma firmy vyvíjejí dva typy mRNA vakcín – obecné a personalizované. A ve svém výzkumu slaví mnohé z nich již i první dílčí úspěchy.
„Loni jak BioNTech, tak Moderna uspěly ve druhé fázi klinického hodnocení se zkouškami mRNA vakcín proti rakovině. Vakcína proti melanomu firmy CureVac se dostala do první fáze zkoušek. A obdobnou cestou se vydávají další společnosti,“ přibližuje.
Optimistická do budoucna je i spoluzakladatelka německé společnosti BioNTech Özlem Türeciová. Ta uvedla, že u personalizovaných vakcín proti rakovině, je lze pacientům podat již pár týdnů po odebrání vzorku z rakovinového nádoru. A u očkování proti rakovině obecnou vakcínou, by se celý proces příliš nelišil například od očkování proti covidu-19 či chřipce.
A s nadšením o vakcínách proti rakovině hovoří i Tal Zaks: „Největším překvapením, které nás čekalo, byla skutečnost, že účinnost těchto mRNA vakcín byla lepší, než jsme očekávali.“
Peníze, peníze a zase jen peníze
Úspěch proticovidových mRNA vakcín není náhoda. Technologie je známa již několik desítek let. Její vývoj ale akcelerovaly až miliardy amerických dolarů, které investoval celý svět do jejich technologie ve snaze zvládnout pandemii covidu-19. Zatímco ještě před rokem 2015 činila podpora vývoje mRNA vakcín 500 milionů amerických dolarů, předloni už to bylo devět miliard.
A vládami investované peníze do vakcín, které se v tu době teprve rodily v laboratořích farma firem, obecně podnítily celý výzkum mRNA technologie. Úspěch těchto vakcín proti covidu pak přivábil i soukromé investory. A to jak těch firem, které „zbohatly“ na prodeji očkovacích látek proti covidu-19, tak soukromých investorů.
Loni například francouzská společnost Sanofi koupila firmu Translate Bio s jediným účelem – účastnit se závodu ve vývoji mRNA technologie proti rakovině. Ostatně onkologická onemocnění jsou podstatně nelítostnější „zabiják“ než covid. A to dlouhodobě.
Zase tak snadné to ale není a nebude
Zatímco zástupci farma průmyslu v otázce vakcín proti rakovině neskrývají nadšení, onkologové už jsou o něco opatrnější. Mnozí z nich vážně váhají, zda mRNA vakcína dokáže skutečně generovat reakci imunitního systému. A dále se i ptají: „Dokáže generovat reakci proti správnému typu rakoviny?” A je tady i zatřetí: „Nebyly by lepší než vakcína inovativní léky, které jsou proti rakovině taktéž úspěšně vyvíjeny?”
„V žádném případě nelze o mRNA vakcínách proti rakovině hovořit jako o jasném zázraku. Na druhé straně jim ale lze již nyní docela jistě přiznat, že v případech některých pacientů mohou pomoci,“ říká Sam Godfrey.
Odvolává se přitom na skutečnost, že již nyní se ve Spojených státech i některých zemích Evropské unie využívá mRNA technologie k léčbě rakoviny. Jde například o původně proti tuberkulóze vyvinutou BCG vakcínu, kterou lékaři podávají při léčbě rakoviny močového měchýře.
Látka Imlygic firmy Amgen se podává pacientům s pokročilým melanomem a Provenge při léčbě rakoviny prostaty. Jakkoli to ale platí pouze pro USA, protože v EU firma nezískala povolení od příslušných lékových regulátorů.
Odborníci tak věří, že mRNA vakcíny proti rakovině budou úspěšné. Jedním z nich je Matti Aapro z Evropské organizace pro rakovinu [ECO]: „Je to komplexní oblast. Věřím, že se určitě dočkáme příznivých výsledků, ale nebude to jednoduché.“
Podle něj je v tuto chvíli nejvíce pravděpodobné, že mRNA vakcíny by v budoucnu mohly být doplněk tradiční léčby rakoviny.
Podobně to vidí onkolog z Centra pro rakovinu Gustava Roussyho ve Francii Fabrice André. Ten tvrdí, že hlavní problém, kterému výzkumníci nyní čelí, je rozpoznání těch správných protilátek, jež vakcíny aktivují.
„Navíc nikdo teď nemůže říci, jestli tu mRNA vakcíny proti rakovině budou za tři roky nebo za deset let, protože neexistuje zásadní a jasné potvrzení tohoto konceptu,“ uvedl.
Vakcíny proti rakovině levné nebudou
Odborníci z farmaceutického trhu upozorňují také na další aspekt celé věci. A tím je cena za vakcíny proti rakovině. Pokud se mRNA vakcínami proti covidu očkoval takřka celý svět, u rakoviny, jakkoli dnes jde o velice rozšířenou civilizační nemoc bohatého světa, tomu tak nebude. To znamená, že tyto vakcíny, budou-li, jistě nebudou laciné. A farma firmy na rakovinu již dnes vyvíjejí velice účinné léky s minimem vedlejších reakcí. A jsou tu i osvědčené postupy léčby.
„Pokud něco stojí milion liber za jednu dávku personalizované vakcíny a její účinnost není o moc větší než standardní chemoterapie, která je relativně levná, stojíme před rozhodnutím, zda se vyplatí do ní investovat,“ říká Sam Godfrey.
Vakcíny proti rakovině tak mohou být stejně nákladné jako další speciální terapie. A zde se nepohybujeme v žádné láci. Například již dnes hojně skloňovaná CAR-T buněčná technologie stojí podle listu Politico jeden milion dolarů.
Avšak ani nákladovost není problém, pokud se ukáže, že vakcíny opravdu fungují. To i přesto, že by nefungovaly na „sto procent“. Již nyní v Evropské unii rezonuje téma nových úhradových schémat, kdy se na výdajích za drahé terapie podílejí i samotné farmaceutické firmy. Není to proto, že by chtěly ulevit zdravotnickým rozpočtům, ale dělají to kvůli tomu, aby své draze vyvinuté technologie dostaly k co nejvíce pacientům.
Což dává smysl, protože, jak zmiňuje list Politico, například pacienti v Polsku, Rumunsku nebo na Slovensku neměli podle nejnovějšího průzkumu provedeného Asociací farmaceutických firem EFPIA přístup k žádné vakcíně proti rakovině schválené v roce 2019 Evropskou lékovou agenturou [EMA]. A co hůře, nikdo jim ani neřekl, že mRNA technologie nezabírá pouze na covid-19.
Moderní léčba si žádá moderní financování
I v této oblasti se ale blýská na lepší zítřky. A to v podobě unijního Plánu na boj s rakovinou, jehož základní dokument Evropská unie shodou okolností projedná v době českého předsednictví Radě EU.
Návrh unijního dokumentu, který tento plán definuje, přímo tvrdí: „mRNA technologie je připravena pro širší nasazení v boji proti rakovině.“
Ale opět – důležitou roli hrají peníze. A tak i zde platí, že aplikuje-li Evropa nejmodernější léčebné terapie, společně s tím musí provést změny ve financování zdravotních systémů. A to bez zapojení farma firem do celého procesu podle odborníků zkrátka nepůjde.
Michal Achremenko
