Pacientů s hepatitidou v Česku loni výrazně ubylo

0
58
pacientu_s
Foto: Pixabay.com

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu hepatitidy neboli žloutenky v Česku loni klesly. Souvisí to i s úbytkem léčených pacientů kvůli pandemii covidu-19. Zástupci pojišťoven hlásí i menší zájem o příspěvky na očkování z fondů prevence.

Podle vyjádření Státního zdravotního ústavu [SZÚ] v Česku připadá nejvíce nákaz na virovou hepatitidu C [HCV]. Ročně se jí nakazí kolem tisícovky osob. Loni se nákaza ale potvrdila „jen“ u 771 pacientů. U hepatitidy A [HAV] se počet hlášených nákaz v posledních letech pohyboval v průměru ve stovkách. Loni šlo o 183 nakažených. Hepatitidou B [HBV] se u nás obvykle nakazí desítky pacientů ročně v případě akutní HBV [loni 27 případů] a stovky případů onemocní chronickou HBV, kterou loni lékaři diagnostikovali u 142 pacientů.

„Závažnost průběhu onemocnění se liší jednak dle typu hepatitidy a jednak dle podmínek ze strany pacienta – věku, fyzické kondice a zdravotního stavu. Virovým hepatitidám A a B lze předcházet očkováním, vakcíny jsou dostupné všem,“ říká ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Žloutenku typu C má tisíce lidí. Mnozí o tom ale neví

Připomíná, že očkování proti hepatitidě B je ze zdravotního pojištění plně hrazeno dětem v prvním roce života. A dále i pojištěncům ve zvýšeném riziku nákazy. Například pracovníkům ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Pandemický rok srazil počty pacientů i náklady na léčbu

Loňská pandemie covidu-19, lockdowny, omezení společenského života a zvýšení hygienických opatření se odrazily i na počtu nově potvrzených nákaz některou z hepatitid. Kupříkladu HAV se loni potvrdila u 183 pacientů, o rok dříve to bylo o 57 případů více. V případě nejrozšířenější hepatitidy typu C je snížení počtu nových nákaz v loňském roce ještě znatelnější. Zatímco v roce 2020 se nákaza potvrdila u 771 pacientů, o rok dříve u 1 138, v roce 2018 pak u 1 050 osob. Hepatitidu B u nás loni lékaři diagnostikovali u 27 pacientů, v roce předešlém u 41 pacientů a v roce 2018 dokonce u 54 pacientů.

Výskyt virových hepatitid v ČR leden až prosinec 2011 – 2020

hepatitida

[Zdroj: SZÚ]

Méně pacientů s hepatitidou potvrzují i pojišťovny

Stejně jako nově diagnostikovaní loni ubyly také počty léčených pacientů s onemocněním žloutenky. Což ostatně potvrzují i některé z tuzemských zdravotních pojišťoven.

„S touto diagnózou se v roce 2019 léčilo 1 678 pojištěnců ČPZP, loni to bylo 1 393 hlášených pojištěnců. Pravděpodobně většímu výskytu tohoto infekčního onemocnění jater mohla zabránit epidemie koronaviru, během níž došlo k utlumení společenských kontaktů,“ říká mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] Elenka Mazurová.

Dodává, že žloutenku v šíření brzdilo i zvýšení hygienických požadavků na mytí a dezinfekci. A také větší odpovědnost občanů při mytí a dezinfikování si rukou.

Méně pacientů i nižší náklady v roce 2020

Na léčbu virové hepatitidy podle ní ČPZP vynaložila v uplynulém roce celkem 170,7 milionu korun. Částka je téměř o 37 milionů nižší, než v roce 2019, kdy si léčba vyžádala téměř 207 milionů Kč. Přičemž částka uvádí náklady vynaložené na léčbu žloutenky typu A, B a C.

„Nejvíce prostředků z veřejného zdravotního pojištění bylo uhrazeno na léčbu žloutenky typu C. Zde jsou hrazeny ´nové´ nákladné léky. Jsou to přímo působící antivirové léky,“ upřesňuje mluvčí ČPZP.

Podotýká, že u těchto léků je vysoká pravděpodobnost úplného vyléčení. V ČPZP se na celkových nákladech podílela asi 161 miliony korun proti 198 milionům o rok dříve. Přičemž počet podchycených pacientů trpících žloutenkou typu C poklesl o 18 procent na 991.

Dnes bych nepřežil ani den, říká vyléčený narkoman

Méně léčených pacientů s hepatitidou v pandemickém roce 2020 potvrzují i zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR]. Zatímco v roce 2019 se u ní s některým typem hepatitidy léčilo na 12 771 pacientů, loni jich bylo 11 562. Pacientů v léčbě přitom ubylo u všech typů žloutenky. Kupříkladu s HAV se u pojišťovny v roce 2019 léčilo 912 pacientů, v roce 2020 jich bylo jen 508. Obdobný úbytek je i u HCV, kdy se s ní v roce 2019 léčilo 257 nakažených, loni jen 220. Úměrně tomu pak klesaly náklady spojené s léčbou těchto pacientů. V roce 2019 dosahovaly bezmála 929 milionů korun, loni šlo o zhruba 846 milionů korun.

Stejně jako pokles nově nakažených osob některým typem žloutenky a pokles léčených pacientů stojí koronavirus i za menším zájmem pojištěnců o příspěvek na očkování proti hepatitidě A a B. Na vakcíny přitom tuzemské zdravotní pojišťovny přispívají ze svých preventivních programů.

„V roce 2019 příspěvek využilo 7 212 našich pojištěnců, ale o rok později už jen 5 000 pojištěnců. Celková výše příspěvků vyplacených ČPZP na toto preventivní očkování meziročně klesla z necelých 6,8 milionu na 4,6 milionu Kč v roce 2020,“ potvrzuje mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

28. červenec je Světový den hepatitidy

Některá z hepatitid ročně usmrtí kolem 1,45 milionu lidí po celém světě. Lékaři rozlišují pět hlavních virů vyvolávajících hepatitidu – A, B, C, D a E. Právě na 28. červenec připadá Světový den hepatitidy vyhlášený na počest narození profesora Barucha Samuela Blumberga [28. července 1925, Brooklyn – New York, 5. dubna 2011, Mountain View, Kalifornie]. Ten obdržel za objevení viru hepatitidy B Nobelovu cenu. Svou vědeckou činností ale významně přispěl i k vývoji diagnostických testů a očkovacích látek.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here