USA: Mateřská úmrtnost je nejvyšší za posledních 50 let

2
2928
materska_umrtnost
Ilustrační foto: Pixabay.com

V USA letos meziročně stoupla mateřská úmrtnost o 18 procent. Je nejvyšší za posledních 50 let. Nejvíce jsou jí ohroženy matky afroamerického a hispánského původu. Dle odborníků to ukazuje na rozdíly v přístupu ke zdravotní péči.

Výše uvedená zjištění vyplývají z aktuálních dat amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC]. Ta potvrdila, že černoškám hrozí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí třikrát větší riziko úmrtí než ženám světlé pleti. Podle expertů stojí do určité míry za nárůstem úmrtnosti matek v USA pandemie covidu-19, jež narušila zdravotní péči. Například v roce 2020 v USA vzrostl o 20 procent počet domácích porodů.

23,8 úmrtí na 100 000 matek

V USA loni zemřelo v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem 861 žen. Míra mateřské úmrtnosti tak vychází na 23,8 případu na 100 000 žen. Tento údaj přitom rychle stoupá již dva roky po sobě. Je o 37 procent vyšší než například v roce 2018.

Lékaři hlásí růst předčasných porodů neočkovaných žen

Spojené státy v tomto ohledu výrazně zaostávají za ostatními vyspělými zeměmi. V České republice se mateřská úmrtnost dlouhodobě pohybuje kolem tří případů na 100 000 žen. Dlouhodobě nízká je v Česku i takzvaná perinatální úmrtnost. Ta v roce 2019 činila 4,4 procenta. Trendem je i klesající počet porodů císařským řezem.

Relativně příznivé statistiky vykazuje Česko i v případě kojenecké úmrtnosti. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Loni dosáhla kojenecká úmrtnost za první tři čtvrtletí 2,1 procenta.

Bezmála polovina dětí se v Česku rodí mimo manželství

K nárůstu mateřské úmrtnosti v posledních dvou letech v USA podle Donnay Hoyertové, která se na zprávě amerického střediska podílela, přispěla pandemie covidu-19. Nemoc podle ní však není zmíněna u 88 procent všech případů úmrtí a je tak přímo zodpovědná jen za část nárůstu úmrtnosti.

Americké CDC nicméně vydalo loni studii, podle níž těhotné ženy umíraly po nákaze koronavirem ve větší míře než jiné ženy v reprodukčním věku. Během koronavirových uzávěr se stejně jako jinde i v USA rovněž přesouvalo nebo rušilo mnoho předporodních kontrol a někde se dočasně omezovaly také služby nemocnic.

Mateřská úmrtnost ve světě a v USA

Mateřská úmrtnost začala ve světě klesat ve 20. století, a to zejména ve vyspělých státech díky pokrokům ve zdravotní péči. V USA se nicméně tento trend na přelomu tisíciletí na rozdíl od většiny dalších vyspělých zemí obrátil. Spojené státy vykazovaly podobnou míru mateřské úmrtnosti jako loni naposledy v roce 1968.

Údaje z USA přitom ukazují na značnou nerovnost žen různého etnického původu. Nejvyšší nárůst úmrtnosti v letech 2019 a 2020 nastal u hispánských žen, a to o 44 procent. U černošek byl růst 26 procent a u bělošek sedm procent. Největší nepoměr panuje mezi ženami tmavé a světlé pleti. U černošek registrovalo loni CDC mateřskou úmrtnost v míře 55,3 případu na 100 000 žen, u bělošek to bylo 19,1 na 100 000.

„Už mnohokrát bylo prokázáno, že se černošským ženám v USA nedostává stejné úrovně zdravotní péče,“ řekla agentuře AFP lékařka a expertka na nerovnosti ve zdravotnictví Ebony Hiltonová.

–ČTK/DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Není pravda, že je v ČR mateřská úmrtnost 3/100tis., je to okolo 10/100tis… Za vzrůstem mateřské mortality v USA je evidentně pandemie a vzestup domácích porodů. Mezirasové srovnání nemá smysl, je stejné i mimo USA…

  2. O 20% víc domácích porodů, o 18% větší úmrtnost – to dává smysl – nevím čemu se novinář diví… Mezirasové srovnání neukazuje na nerovnost, ale na specifický životní styl etnických menšin, který je prostě jiný než u bělochů – rodí víc dětí, častěji berou drogy, se zdravou životosprávou se příliš nezatěžují a těhotenství je u nich ve výrazně menší míře plánované a chtěné – spíš jde většinou o takové nehody. Je zajímavé, jak pokřivené myšlení mají tzv. liberální novináři a aktivisti – když se někdo ohradí proti životnímu stylu černochů či jiných menšin, tak je rasista, ale zároveň vehementně popírají vztah příčina-následek… Když má romská rodina 4-5-6dětí a celý život chodí pro „výplatu“ na sociálku, je to jejich právo, ale že se mají tím pádem nevyhnutelně mnohem hůř, než rodiny s jedním či dvěma dětmi, kde oba rodiče tvrdě pracují – to je diskriminace:):) Já naopak vnímám jako diskriminaci, že musím celý život živit sociálně slabé a na rozdíl do nich mám co dělat, abych uživil dvě děti – taky bych jich chtěl šest, ale nejsem magor, abych ze svých dětí udělal socky….

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here