Nemocnice mají o Ukrajince zájem. Obtíž je byrokracie

0
1504
Ukrajince
Oblastní nemocnice Kolín spadající pod Nemocnice Středočeského kraje / Foto: Nemocnice Kolín

Ukrajinci s vízem ke strpění mohou v Česku začít ihned pracovat. Zájem o Ukrajince projevují mnohé české nemocnice. Pro práci ve zdravotnictví ale platí přísnější pravidla, jež stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].

Příkladem budiž Oblastní nemocnice Kolín ve Středočeském kraji. Její ředitel Petr Chudomel říká, že Ukrajinky zdravotnice přivítá s otevřenou náručí. Dokonce už má vyčleněná místa pro jejich děti ve firemní školce.

Kolín je v otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny výjimečný. To proto, že v tamější automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic již pracuje 1 600 zaměstnanců s ukrajinskou národností. Automobilka teď pomohla s přijetím dalších necelých tří stovek. Přičemž většinou jde o příbuzné stávajících ukrajinských zaměstnanců.

Podle jejího mluvčího Tomáše Paroubka je mezi uprchlíky i několik zdravotníků, kteří by u nás chtěli ve své profesi co nejdříve pracovat.

„Jedna ukrajinská sestra a jeden starší lékař už se sami začali domlouvat se zdravotnickým zařízením, více informací ale zatím nemáme,“ řekl Paroubek s tím, že automobilka sama od uprchlíků zjišťuje jejich profesi.

Zaměstnávat Ukrajince není jednoduché

Podle Petra Chudomela aktuální přání zaměstnat Ukrajince uprchlíky naráží na český byrokratický systém. Ten dle jeho názoru činí pro většinu ukrajinských běženců se zdravotnickou profesí jejich zaměstnání v Čechách dost nereálné. Doufá ale, že to současná uprchlická vlna změní a ministerstvo zdravotnictví zjednoduší zaměstnávání ukrajinských zdravotníků. K tomu se kladně staví i MZ ČR:

„Chceme proces maximálně urychlit, aby u nás zdravotní sestry a lékaři z Ukrajiny mohli začít pracovat,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, aniž by už ale upřesnil, jaké konkrétní kroky – mimo slovně proklamované podpoře změny – úřad v této věci podniká.

O potřebě cizinců v ČR se hodně mluví, ale málo dělá

Zákonné podmínky pro zaměstnávání cizinců ve zdravotnických nelékařských profesích u nás přitom upravuje právě MZ ČR. V nich kromě odborných náležitostí musí zahraniční zájemce o práci v českém zdravotnictví absolvovat i zkoušky z češtiny. Právě ty vedly v minulosti k tomu, že zdravotnici ze zahraničí z Česka odjížděli, nebo se nedostávali na místa, která by jim vzhledem k jejich odbornosti náležela.

Ve zdravotnictví a sociálních službách chybějí lidé

Praktický náhled na věc vyjádřila za Klaudiánovu nemocnici v Mladé Boleslavi její mluvčí Hana Kopalová. Než se zdravotníci z Ukrajiny zapojí naplno do své profese, mohou dle ní do zdravotnického zařízení nastoupit jako pomocné síly. A současně tak projít potřebnými odbornými zkouškami. Konkrétně mladoboleslavská nemocnice podle Kopalové zaměstnává 33 sester z Ukrajiny, které nastoupily ještě v době před ruskou invazí na Ukrajinu.

Vstup pro Ukrajince na český trh práce je volný

Začít hledat práci mohou ukrajinští uprchlíci v Česku již po obdržení speciálního pobytového víza, jež orgány Ministerstva vnitra [MV ČR] vydávají za účelem strpění. Jestliže si vhodné pracovní uplatnění najdou, pak u úřadu práce žádají o povolení k zaměstnání. S tím jim většinou pomůže jejich budoucí zaměstnavatel.

V současné době vláda Petra Fialy [ODS] jedná o návrhu zákona upravující opatření týkající se právě ukrajinských uprchlíků v Česku. Normu vládě předložilo Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR]. Její součástí je například poskytování sociálních dávek těmto uprchlíkům, přístup na trh práce či podmínky pro vstup jejich dětí do vzdělávacích zařízení.

Ukrajinské děti se v Česku naočkují ve zrychleném cyklu

Mimo to legislativní norma zavádí takzvanou humanitární dávku ve výši 5 tisíc korun. Sloužit má k pokrytí základních potřeb a uprchlíci by ji pobírali opakovaně. Nejvýše pak po dobu tří měsíců, respektive do konce letošního května.

Speciální norma zavádí také státní příspěvek pro domácnosti, které ukrajinské uprchlíky ubytují. Na každou ubytovanou osobu by dle současného návrhu dostávaly jeden tisíc korun, nejvýše pak pět tisíc korun na každý měsíc.

Humanitární dávky by se měly podle navrhovaného zákona vyplácet za období do konce května, poté už by lidé mohli mít přístup k běžným dávkám v hmotné nouzi. Dobu vyplácení i výši částky by vláda mohla podle vývoje situace upravovat. Výdaje by mohly podle odhadů úřadu dosáhnout přibližně tři miliardy korun, pokud by do Česka dorazilo až 200 tisíc uprchlíků.

–VRN/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here