Imunita chlapců je při narození slabší, tvrdí vědci

0
732
imunita
Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN ve své laboratoři, kde se svým týmem zkoumá imunitní zralost novorozených chlapců a dívek. / Foto: 1. LF UK

Imunita u novorozených chlapců je obecně slabší než u dívek. Chlapecký imunitní mechanismus totiž dozrává později. To je i příčina častějších alergií u chlapců v době před pubertou. Posílit imunitu by u nich mohla probiotika podaná po porodu.

Na rozdílnost výskytu alergií u chlapců a dívek se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze. Sledovali buňky, jež vznikají v době vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Konkrétně pak ty buňky, které hrají klíčovou roli v toleranci vůči alergenům.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý. A to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ popisuje Viktor Černý z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN výsledky studie, které publikoval časopis Biomedicines.

Zmiňované buňky u novorozenců vědci sledovali z pupečníkové krve. Získat ji totiž není nijak složité a nezatíží tím ani krevní oběh malého dítěte.

„Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem,“ dodává Černý.

Slabší imunita a probiotické vakcíny pro chlapce

A právě vzorky z pupečníkové krve podle něj ukázaly, že chlapci mají buněk ovlivňujících imunitní systém při narození méně než dívky. Takové zjištění by podle vědců mohlo v budoucnu přispět k možnostem screeningu a prevence alergií. A to tak, že počet a funkčnost imunitních buněk by představovaly jakýsi ukazatel rizika rozvoje alergií.

„Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme,“ mírní nadšení Viktor Černý.

V tuto chvíli se jeho vědecký tým snaží pochopit mechanismy rozvoje alergií v návaznosti na imunitní systém novorozených chlapců a dívek. V budoucnu by podle něj ale mohly výsledky výzkumu významně přispět ke zlepšení léčebných postupů.

„Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako takzvaná „probiotická vakcína“ do 48 hodin od narození,“ říká vědec.

Pylová sezóna začala. Roli hraje klima, ale i doba covidu

Po podání takového preparátu sledované děti vykazovaly méně opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Takto využívaných mikroorganismů je ale daleko větší množství.

„My zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému,“ říká Černý.

Imunitu v těle hlídají regulační T lymfocyty

Ve studii se autoři při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T lymfocyty. Právě ty jsou zcela zásadní pro udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. A pokud se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, obvykle vzniká alergie [potravinová, respirační, aj.].

Léčba astmatu je důležitá. I když ji mnozí podceňují

Regulační T lymfocyty se rozdělují na přirozené a získané neboli indukované. Ty vznikají po kontaktu s vnějším prostředí. Zpočátku má nenarozené dítě získaných T lymfocytů podstatně méně než těch přirozených. Důvod je jasný. Před narozením dochází jen k malému, nikoli však žádnému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod nejsou 100% sterilní, a zmiňované regulační buňky vznikají již v době vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídá o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů, které jak ukazují výsledky studie českých vědců, bývají nedozrálé u chlapecké populace.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here