44 procent pobytových sociálních služeb nemá EPS

0
375
EPS
Ilustrační foto: Pixabay.com

Polovina poskytovatelů pobytových sociálních služeb ve vícepodlažních budovách nemá evakuační výtah. A zhruba 44 procent pečovatelských zařízení s kapacitou nad 50 lůžek nemá instalovanou elektronickou požární ochranu EPS.

To přesto, že od prosince 2024 jim tuto povinnost uloží zákon. Výsledky vyplývají z analýzy, kterou zpracovala poradenská skupina Moore Advisory CZ pro Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]. Zpráva upozorňuje na nešťastný případ loni v červnu, kdy vypukl požár v Alzheimer centru v Roztokách u Prahy. Zaměřuje se i na srovnání stavu v Česku s okolními státy, například v Německu, Rakousku, Polsku, ale i na Novém Zélandě.

„V zahraniční podle našich zjištění kladou větší důraz na častější školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, a zejména pak na nácvik evakuace obdobných zařízení,“ tvrdí manažer společnosti Moore Advisory CZ Petr Štětka.

Podle zadání MPSV výzkumníci zpracovali komparativní analýzu praxe v oblasti požární ochrany a řešení krizových situací v zařízeních pobytových sociálních služeb komunitního a ústavního charakteru u bezmála 800 poskytovatelů zmíněných služeb.

Co zjistili výzkumníci

Z analýzy vyplynulo, že 49 procent poskytovatelů, kteří službu zajišťují ve vícepodlažních budovách, nemá k dispozici výtah, který by splňoval podmínky pro evakuační výtah. To znamená, že každá druhá pobytová sociální služba je bez evakuačního výtahu. Jako problém se rovněž ukázaly kontroly stavu požární ochrany ze strany hasičů a nácviky evakuace klientů ze zařízení.

„Celá pětina zařízení dokonce vůbec není obeznámena s metodikou MPSV na řešení požární ochrany. Dále jsme zjistili, že 44,2 % poskytovatelů, kterých se to bude týkat, nemá instalovanou elektronickou požární signalizaci EPS,“ vysvětluje Štětka.

Zdůrazňuje, že povinnost zavedení EPS se bude k 1. 12. 2024 týkat všech budov poskytujících pobytové sociální služby s více než 50 klienty na lůžku.

Zlepšování stavu požární ochrany v tuzemských pečovatelských domech podle něj komplikuje obtížná finanční situace daných zařízení.

„Vzhledem k tomu, že se ve velké většině jedná o příspěvkové organizace zřízené kraji a městy, ve svých rozpočtech přímo prostředky na investice nemají. Obecně pak na poskytovatele dolehla situace s cenami energií a zvyšujících se nákladů na provoz,“ tvrdí.

Situace kolem EPS si žádá komplexní přístup

Požáry v zařízeních sociálních služeb si v uplynulých letech vyžádaly několik obětí na životech. V červnu 2022 zemřely dvě osoby při požáru Alzheimer centra v Roztokách u Prahy. Osm lidí zemřelo při požáru ve Vejprtech v roce 2020. I proto došlo na analýzu skutečného stavu požární ochrany v pobytových sociálních službách.

„Cílem projektu bylo zmapování současného stavu v oblasti ochrany u poskytovatelů vybraných druhů pobytových sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením či chráněné bydlení,“ popisuje Petr Štětka.

Na základě analýzy podle něj zřejmě vznikne komplexní přístup k požární ochraně a řešení krizových situacích v pečovatelských domech. Fakt je, že se situace lepší, i když dost pomalu. Například krajská nemocnice v Krnově na Bruntálsku nyní nechala vybudovat novou protipožární ochranu v Léčebně dlouhodobě nemocných ve Městě Albrechticích. Ta je součástí zdravotnického zařízení. Podle nemocnice modernizace za téměř deset milionů korun bez daně z přidané hodnoty byla nezbytná. Systém neodpovídal platným vyhláškám.

„Většina pacientů v albrechtické léčebně dlouhodobě nemocných je imobilních, požár by byl velkým nebezpečím. Dosavadní protipožární ochrana neodpovídala nejnovějším bezpečnostním nařízením. Museli jsme vybudovat nový systém odvětrávání, protipožárních dveří, požárního schodiště, signalizace i evakuačního rozhlasu,” přiblížil ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here