Velká sociální zařízení se přemění na komunitní služby

2
2879
komunitni_sluzby
Foto: Pixabay.com

Až padesátka pobytových sociálních zařízení s vyšší kapacitou se do dvou let nejspíš přemění na menší komunitní služby. Počítá s tím vládou schválený [18.10.] dokument podporující pobyty seniorů a zdravotně postižených v přirozeném, ideálně domácím prostředí.

Součástí vládou schváleného dokumentu nazvaného Akční plán k přechodu sociálních služeb k péči poskytované na komunitní bázi je postupný přechod z velkých zařízení sociálních služeb k menším takzvaně komunitním službám. Transformace je i podmínka pro čerpání peněz z evropských programů na sociální služby.

„Je třeba legislativně zakotvit zásadu, ze které vyplývá, že u seniorů a osob se zdravotním postižením má vždy přednost zajištění sociálních služeb umožňujících jejich setrvání doma v domácím prostředí. To před zajištěním služeb v pobytovém zařízení,“ řekl k Akčnímu plánu na roky 2023-2025 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Schválení plánu je i předpokladem pro splnění takzvané Základní podmínky pro oblast sociálního začleňování na programové období 2021–2027 ze strany Evropské komise.

„Na jejím plnění je navázáno čerpání finančních prostředků EU na investiční i neinvestiční projekty v oblasti sociálních služeb z programů v gesci MPSV a MMR,“ upřesnil Jurečka.

Velká zařízení nahradí komunitní služby

Přijetí plánu a jeho naplnění je podmínka pro čerpání evropských peněz určených hlavně na modernizaci sociálních služeb. Výzva k podávání žádostí o evropské peníze z IROP [Integrovaný regionální operační program] už je připravena a kraje mají projekty hotové, dodal ministr.

Podle schváleného materiálu by Česko do konce roku 2025 mohlo z IROP a z Národního plánu obnovy [NPO] využít na investice do sociálních služeb osm miliard korun. Resort práce připraví analýzy současného stavu. A podle výsledků následně zacílí investice.

Podle chystané novely zákona o sociálních službách má mít domácí nebo komunitní péče přednost před ústavy. Legislativně se má upřesnit i role a postavení pečujících. Zřejmě vznikne registr žadatelů o služby.

Sociální služby postrádají až 10 tisíc lůžek, potřeba roste

Údaje o přeměně zařízení a rušení ústavů by mělo ministerstvo sledovat a vyhodnocovat. Vytvořit by mělo monitorovací systém s ukazateli a údaji o službách.

EU na rozvoj sociálních služeb nabízí miliardy korun

Z prováděcích dokumentů k NPO a z informací z resortního webu vyplývá, že by ministerstvo práce letos dokončí návrh reformy dlouhodobé péče o seniory a lidi se zdravotním hendikepem. Do konce roku 2025 by měly vzniknout až tři stovky komunitních domovů s alespoň 5 000 lůžek. Do konce příštího roku má vzniknout 121 nových komunitních domovů. Sedm desítek zařízení mají být novostavby a pět desítek pak rekonstruované objekty. Dalších 167 objektů se dokončí do konce roku 2025, plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

„V zásadě je to materiál, který popisuje, jak v našich krajích chceme dále humanizovat sociální služby. Jak prostory zámků a klášterů chceme transformovat na zařízení komunitního charakteru, abychom dokázali zlepšit péči o lidi se zdravotním handicapem,“ říká k Akčnímu plánu ministr Jurečka.

Dokument stanovuje pět základních cílů. Mezi ně patří příprava legislativního řešení, vytvoření podmínek pro svobodnou volbu klienta o podobě péče s ohledem na jeho důstojnost. Dále k nim patří takzvaná nezávislost a začlenění. Jeho součástí je podpora změny ústavního modelu na komunitní, zajištění financí a vyšší povědomí o důležitosti přechodu na komunitní služby.

Příspěvek na péči lidem otevírá dveře do sociálních zařízení

Přeměnu služeb pro sociálně potřebné ministerstvo podle akčního plánu podporuje od roku 2007. V letech 2014 až 2020 se na deinstitucionalizaci [přechod z velkých zařízení k těm menším domácího typu, pozn. red.] využilo 1,83 miliardy korun z evropských peněz. Z dalších dvou dotačních programů EU resort rozdělil zhruba 160 milionů korun.

V souvislosti s fungováním sociálních služeb autoři dokumentu poukazují na to, že financování těchto služeb v ČR není jisté. Jejich poskytovatelé totiž každý rok žádají o dotace, které stát rozděluje prostřednictvím krajů. Na tyto dotace ale není nárok. A tak ani neví, s jakým rozpočtem mají pro následující rok pracovat.

–RED/ČTK–

2 KOMENTÁŘE

  1. Všichni si uvědomuji, že tento problém je nutné řešit. Co se změnilo je, že dříve byl pobyt na LDN pro nemocného zdarma. Nyní je podstatně zkrácen a postižený si musí poradit sám, podle svých finančních možností. Vidím, kolik lidí si nemůže nakoupit, uvařit, uklidit a vykoupat. Musí si zaplatit pomoc a na to mnozí po zaplacení bydlení už nemají. A jak žijí? Ani se neptejte. Když takový člověk zemře (a věřte že je jich hodně) tak při vyklízení takového bytu je hrůza pohledět a o stavu člověka netřeba se zmiňovat, je to k pláči. Bydlím v domě se zvláštním režimem, kde je jednopokojovych bytu cca 60,plně obsazenych. Kdo něco potřebuje, musí plně zaplatit soc. nebo charit.službě.Mnozi p pobírají příspěvky na úhradu bydlení a na nic jiného jim už nezbývá, jen na jídlo. Proč stát dává peníze na charitu, když si pak lidé stejně vše musí zaplatit. Neziskovek plno, ale co vlastně dělají za peníze, co dostávají od státu?

  2. V meším městečku,kde žiju, si nechává občas sousedka -85let-přivážet oběd,za ktery platí 74Kč.Za dovoz tohoto oběda v místě platí 70Kč.Tak nevím,zda toto je charita,kdy dotyčná si rozmýšlí tuto službu využívat.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here