Zapomínání je přirozené. Může ale značit i nástup demence

0
1005
demence
Spíše než opakování abecedy pomůže ochabující paměti změna životního stylu. K rozvoji demence přispívá kouření, nadváha a obezita, nedostatek spánku a stres. / Ilustrační foto: Pixabay.com

Je přirozené, že se paměť s věkem zhoršuje. Obavy ze ztráty paměti nejsou neoprávněné. Asi 5,8 milionu Američanů žije s demencí, která znamená podstatný výpadek kognitivních funkcí. A hlavní příčinou demence bývá vliv stárnutí.

Odborníci tvrdí, že občasné výpadky paměti jsou normální funkcí mozku, píše v článku Phone. Keys. Wallet … Brain? americký list The New York Times [NYT].

„Byla jsem v supermarketu,“ píše autorka článku, „když se ke mně přiblížila nějaká žena.“ „Jancee,“ zvolala. „Jak se máš?“

Usmála jsem se. Zdála se mi povědomá, ale jak se sakra jmenuje? A jak švitořila, v duchu jsem odříkávala abecedu a doufala, že mi její jméno naskočí. Jen ať to není Zoe, myslela jsem si, nemohla jsem přece tak dlouho předstírat, že ji poznávám.

Demence je kvůli stárnutí mozku nevyhnutelná, říká vědec

Některé výpadky paměti spojené s vyšším věkem ale nemusí být důvodem k obavám. Mluvila jsem se čtyřmi odborníky o změnách stavu paměti a o tom, jak si věci lépe zapamatovat a kdy se s výpadky paměti už svěřit doktorům.

Zapomínání vs. demence: Co říkají doktoři

Autorka článku se obrátila na Marria Mendeze, ředitele behaviorální neurologie na David Geffen School of Medicine při kalifornské univerzitě. Ptala se ho na výpadky paměti v souvislosti se stárnutím. Doktor Mendeze jí ale opravil.

„Nazval bych to změnou paměti. A to nemusí být nutně problém,“ řekl.

Odkázal ji na průzkum provedený mezi téměř 50 000 lidmi. Ten zjistil, že krátkodobá paměť dosahuje svého vrcholu ve věku kolem 25 let. Ale na počátku padesátky, jak uvedl, se stává oblast mozku odpovědná za vyvolávání vzpomínek už méně výkonnou.

Demence trápí každého třináctého člověka nad 65 let

„Méně výkonný je něco jiného než zhoršení,“ řekl a dodal: „Takže když se snažíte vzpomenout na to, kdo hrál v tom filmu, vzpomínka v mozku je, ale trvá déle, než si ji vybavíte. Než se dostane na povrch. A pak, kupodivu, po pěti minutách si vzpomenete.“

Autorku článku v NYT uklidnil i lékař Ronald Davis: „Zapomenout si klíč nebo něčí jméno se přičítá špatnému fungování mozku. Ale není to tak.“ 

Podle něj jsou lidé denně zahlceni mnoha informacemi. Mozek se s nimi vypořádává i tak, že je prostě vyhodnotí jako nedůležité a „vymaže je“ z paměti.

„Zapomínání je jedna z přirozených funkcí mozku,“ uvedl.

I mozek vyžaduje cvičení. Stejně jako svaly

Skládačku autorky NYT doplnil neurolog a psychiatr Arman Fesharaki-Zadeh.

„I když jsou změny paměti normální, neznamená to, že bychom si ji neměli cvičit,“ řekl jí.

Podle něj ale platí, že místo všelijakých triků, jako je odříkávání abecedy, spíše pomůže změna životního stylu. Poradil omezení multitaskingu, to znamená řešení několika problémů najednou.

„Říkám svým pacientům, aby řešili jeden problém po druhém,“ vysvětlil s tím, že jak stárneme, tak schopnost řešit několik problémů naráz se snižuje.

Další vyzkoušený recept na zlepšování kognitivních schopností s přibývajícím věkem je vyvarování se stresu. Ten mozek ovlivňuje přímo. A jsou tu i další aspekty. Špatná paměť se podle mnoha studií spojuje s nedostatkem spánku. Paměť ovlivňuje i skladba jídelníčku. Docela jistě jí pak neprospívá nadváha a obezita.

K rozvoji demence a deprese přispívá kouření cigaret

„Doktor Fesharaki-Zadeh mi závěrem doporučil denní půlhodinové cvičení. To může podpořit vznik nových neuronů v hippokampální části mozku, která je odpovědná za stav paměti,“ uvádí autorka NYT.

Demence? Když už to dál nejde, pomůže lékař

Avšak i podle Zadeha existují okolnosti, kdy je dobré navštívit lékaře. Například tehdy, když blízcí zjistí, že mentální schopnosti pacienta upadají. Například, když stále dokola pokládá stejnou otázku, nebo si nevzpomíná na jména svých nejbližších. Pak už je to vážné.

„Pokud cítíte, že zapomínání ohrožuje váš každodenní život, určitě navštivte lékaře,“ radí profesor neurologie na Kolumbijské univerzitě Scott Small.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

Autor knihy “Zapomínání: Co dobrého přináší nepamatovat si“ upřesňuje, že lékař zjistí příčinu problémů s pamětí. Zváží, zda jde o nemoc, nebo přirozené stárnutí. Případně, zda za problémy stojí jiné příčiny, jako je třeba užívání léků proti bolesti a nespavost.

„Po rozhovoru s odborníky jsem se uklidnila. A moje přítelkyně, jak se ukázalo, se jmenuje Erika. Vzpomněla jsem si na její jméno včas,“ uzavírá autorka článku amerického listu.

Ten ale přesto cituje americkou Alzheimer´s Association. Podle ní k počátečním příznakům demence patří ztráta schopnosti vybavit si různé postupy, odhadovat vzdálenosti a stále větší závislost na pomocnících paměti. Jako jsou lístky s úkoly, upozorňování pomocí mobilního telefonu. Prostě všechno to, co nám dává jistotu tam, kde jsme se dříve mohli spolehnout na svoji paměť.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here