Na pokročilém PET/CT přístroji Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze vyšetřují lékaři převážně odhalené nádory. Metoda PET ale zachytí i změny mozku v důsledku Alzheimerovy choroby.
Většinou se medicínskou technologií PET/CT vyšetřují onkologická onemocnění. A to již po odhalení nádoru, kdy specialisté pomocí přístroje stanoví rozsah a vlastnosti nálezu i jeho stadium vývoje. Metodou lékaři zhodnotí i účinky nastavené léčby nebo jí kontrolují, zda se nádor v těle opět neobjevil.
„Nejčastěji se na PET/CT vyšetřují nádory plic, melanom a většina typů lymfomů, nádorů převážně postihujících mízní uzliny,“ říká k rozsahu vyšetření metodou PET/CT primář Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze Václav Ptáčník.
V posledních letech se metoda stále více uplatňuje také v diagnostice karcinomu prostaty a vzácných takzvaných neuroendokrinních nádorů.
„Důležitou roli může PET hrát i v diagnostice Alzheimerovy choroby, u které lze zobrazovat změny mozku, které jsou s ní spojeny,“ doplňuje škálu diagnostikovaných nemocí přednosta Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN David Zogala.
Medicínská technologie PET/CT se dnes považuje za nejmodernější metodu v diagnostice nádorových onemocnění. Spojuje vyšetření pozitronovou emisní tomografií [PET] a výpočetní tomografií známou jako CT.
Nové PET/CT pracuje rychleji a šetrněji
Podle zástupců Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN přibývá pacientů vyšetřovaných metodou PET/CT. Proto je hlavně pro ně dobrou zprávou, že kapacity Ústavu od letošního prosince navýšil nový a modernější přístroj [model GE MI 5 DR], který nemocnice zakoupila společně se dvěma gamakamerami za 154 milionů korun. Ale kratší doba vyšetření, tedy i vyšší kapacita, není jedinou výhodou PET/CT nové řady.
„Umožňuje při vhodném nastavení procesů vyšetřit více nemocných, s lepší kvalitou obrazu, a tedy i s vyšší diagnostickou přesností, zároveň snížit míru jejich ozáření. Z pohledu pacienta může být vítané, že vlastní obrazové snímání trvá kratší dobu,“ vyjmenovává výhody nové technologie [na obr. vpravo, zdroj: VFN] přednosta Zogala.
Nově by mohlo podle něj vyšetřením PET/CT v Ústavu projít v pracovní den až 19 pacientů. Předchozí přístroj ročně odbavil přibližně 3,5 tisíce pacientů. Nový přístroj by díky kratší době vyšetření mohl ročně vyšetřit až 4 tisíce pacientů.
Pokročilé PET/CT dokáže podle přednosty i kompenzovat chyby obrazu, ke kterým dochází v důsledku dýchacích pohybů. Ve srovnání s jeho předchůdcem i přesně plánuje radioterapie, to podle informací získaných nejen klasicky z CT, ale právě z PET. Přístroj operuje pokročilejší technologií pro podání kontrastní látky pro CT a vybavený je pokročilejším softwarem, který lékařům pomáhá vyhodnocovat nálezy.
„Jaká onemocnění diagnostikujeme, to určuje použitá vyšetřovací látka, takzvané radiofarmakum. V ČR se nejčastěji používá speciální varianta glukózy [značený cukr], označovaná jako FDG,“ říká k metodě vyšetření přednosta.
V ÚJV Řež kontroluje kvalitu radiofarmak nová mikrolaboratoř
Látka FDG zobrazuje metabolický obrat. Ten totiž, jak říká přednosta, bývá zvýšený u většiny nádorů. Radiofarmakum FDG odhalí i některé záněty, například záněty srdce a cév.
Výsledky dostane pacient po vyšetření
Dříve než dojde k vyšetření metodou PET/CT, dostane pacient radiofarmakum, které se různí podle toho, co chce lékař přesně zobrazit. Látku dostává pacient zavedenou nitrožilní kanylou a nějaký čas pak pobyde ve speciální kabině. Od podání radiofarmaka totiž z těla pacienta vychází radiace, proto musí být v izolaci. Doba, kterou ve speciální kabině stráví, se odvíjí od druhu podaného radiofarmaka. Poté už se pacient položí na lůžko k přístroji. Výkon obvykle začíná snímáním výpočetní tomografie [CT], které zabere desítky sekund.
Metoda PET už je o něco delší, nicméně obrazové snímání netrvá déle než 20 minut.
„PET/CT je takzvaná hybridní vyšetřovací metoda a k jejímu správnému hodnocení je třeba účasti lékařů obou specializací, tedy radiologie a nukleární medicíny,“ říká David Zogala.
Výsledky zpracuje lékař ihned po obrazovém snímání. Pokud se u pacienta nezjistí akutní závažné nálezy a neukáže se ani alergická reakce na podané radiofarmakum, pak po vyšetření odchází domů. Celkově je třeba ale počítat zhruba se třemi hodinami strávených na oddělení.
„Často se bohužel nevyhneme čekání pacientů, provoz někdy vyžaduje neplánované změny v pořadí vyšetření. Objevují se zdravotní komplikace, poruchy, eventuálně je třeba doplnit určitá snímání navíc,“ vysvětluje důvody delší doby strávené na CT/PET primář Ptáčník.
Dále upozorňuje na nově pořízené gamakamery, které slouží k zobrazování vnitřních orgánů a jejich funkcí pomocí radioaktivně značených léčivých přípravků, radiofarmak. Tyto gamakamery vyhledají metastázy v těle, vyšetří plíce, ledviny, trávicí trakt a některé žlázy s vnitřní sekrecí. Dokonce odhalí některé neurologické poruchy a diagnostikují ischemické choroby srdeční.
Stejně jako nový pokročilý PET/CT přístroj jsou i tyto gamakamery citlivější a rychlejší. Pro vytvoření snímku lékaři pacientovi podávají menší množství radiofarmak, i to je jedna z výhod technologicky vyspělejší řady diagnostických přístrojů nukleární medicíny.
–RED–
