Březí samičky netopýra rezavého žijící v Česku si poradí i s netuberkulózními mykobakteriemi, které u jiných savců zapříčiní potrat plodu. Některé tyto bakterie vyvolávají u zvířat i lidí plicní nemoci. Netopýřím samičkám ale nevadí.
Imunitní systém u březích samiček netopýra rezavého si umí dobře poradit se zvýšenou infekční zátěží vyvolanou netuberkulózními mykobakteriemi [NTM]. Zajímavé pak je, že nejvíc těchto bakterií mají netopýří samičky těsně před porodem. A ještě více pak v případě, když čekají více než jedno mládě. Zjištění přinesla studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR [ÚBO] ve spolupráci s Veterinární univerzitou Brno [VETUNI].
„Zjistili jsme, že množství a druhové složení NTM se v průběhu březosti netopýrů měnilo. Nejvyšší prevalenci jsme zaznamenali krátce po probuzení z hibernace, tedy na začátku březosti, a také těsně před porodem,“ popisuje vědkyně z Veterinární univerzity v Brně Kateřina Zukalová.
Imunitní systém netopýřích samiček v očekávání vědce zaráží navíc ještě tím, že krátce před porodem se v jejich těle více množily patogenní druhy těchto mykobakterií. To znamená ty choroboplodné, které způsobují onemocnění.
„Konkrétně šlo o Mycobacterium avium hominisuis, jenž způsobuje potraty u prasnic,“ dodává Zukalová.
Březí samičky netopýra rezavého zvládají infekční nálož
Netuberkulózní mykobakterie se hustěji vyskytují v přirozených vodních ekosystémech, rozvodech pitné vody, ale třeba i v půdě. Vědci rozlišují kolem dvou set druhů těchto mykobakterií, z nichž většina není patogenní. Přesto některé z nich vedou u zvířat i lidí k rozvoji plicních onemocnění, kožním lézím a zánětům uzlin. U březích samic prasat nebo koní vyvolají dokonce potrat plodu.
K odborné studii využili vědci netopýry rezavé [na obr. vpravo, zdroj: J. Pikula], které objevili stavaři při rekonstrukci budovy polikliniky ve Velkém Týnci nedaleko Olomouce. Z nich veterináři převzali dvaadvacet březích samiček netopýra rezavého. V pravidelných cyklech jim následně odebírali trus a zjišťovali v něm přítomnost NTM pomocí moderních PCR metod. K analýze použili rovněž přímou kultivaci, která potvrzuje přítomnost živých mykobakterií. Sběr a analýza následně potvrdily, že netopýří samice se dokáží vyrovnat s přítomností zmiňovaných cizorodých bakterií, zatímco u jiných zvířat značí tyto bakterie vážné komplikace až ztrátu plodu. A dále, že těchto mykobakterií netuberkulózního typu v těle samiček netopýra přibývá s tím, jak se blíží porod plodu. A ještě více jich mají samice s dvojčaty. Vědci tak přidávají k výsledkům studie i vysvětlení, nikoliv však jediné.
„Vysvětlením může být, že během březosti podobně jako v těhotenství u žen dochází k ‚vypínání‘ a ‚zapínání‘ imunitních procesů. Potomek je vlastně cizí entita a tělo matky by se proti němu bránilo. Proto mohou být imunitní reakce pozměněny,“ říká ředitel ÚBO AV ČR Jan Zukal, který studii vedl.
Přidává i další možné vysvětlení, proč netopýří samice těmto bakteriím úspěšně odolávají.
„Případným dalším možným vysvětlením je, že vývoj plodu je pro samici energeticky velmi náročný a imunitní systém ‚nestíhá‘,“ dodává Zukal.
O počtu mláďat rozhodují tukové zásoby
Samice většiny druhů netopýrů mají každý rok jeden vrh, ve kterém je jedno nebo dvě mláďata. V minulé studii vědci zkoumali, co rozhoduje o tom, zda samice přivede na svět mláďata dvě, či pouze jedno.
A přišli na to, že v počtu plodů u samice netopýra rezavého sehrávají roli její tukové zásoby. Když je má dostatečné, obvykle porodí dvě mláďata, v opačném případě si tělo „objedná“ jen jednoho potomka. V této studii pak vědci ještě zjistili, že samice netopýrů rezavých s dvojčaty mají vyšší zatížení mykobakteriemi než samice s jedním mládětem.
„Důvodem je, že dvojčata jsou pro matku více energeticky náročná, mládě může dosáhnout až 30 % váhy matky. Pro představu, jako by 60kilová žena porodila 18kilové dítě. Samice proto nemůže investovat tolik do imunity,“ vysvětluje Kateřina Zukalová.
Poukazuje i na to, že při měření sledovali i změny v zatížení mykobakteriemi v těle březích samic, kdy prudce rostlo a následně okamžitě klesalo. Jinými slovy, jakmile se zvýšilo infekční zatížení, imunitní systém samiček se zapnul a s infekcí si rychle poradil.
„Znamená to, že samice netopýra rezavého jsou schopny vyrovnat se s mykobakteriálním zatížením i v době energeticky náročné březosti. A ani patogenní druhy NTM jim nezpůsobí zdravotní potíže,“ poukazuje na podstatné zjištění, jak funguje imunitní systém březích samiček netopýra rezavého, Kateřina Zukalová.
Závěrem připomíná, že při objevení netopýrů jakéhokoliv druhu je ideální volbou přivolat nedalekou záchrannou stanici. Nebo se spojit se zástupci Ústavu biologie obratlovců AV ČR. I u nich se lidé dozvědí, jak přesně v takové situaci postupovat, aby nedošlo k ohrožení vzácných zvířat.
–RED–
