Pooperační nevolnosti a zvracení více trápí mladé ženy, nekuřačky

0
5086
nevolnosti_a_zvraceni
Ilustrační foto: Freepik.com

Nevolnosti a zvracení po operaci kvůli anestezii trápí až polovinu pacientů. Náchylnější k nim jsou mladé ženy, nekuřačky. Více trpí i lidé, kterým se dělá špatně [třeba] na kolotoči. Od první éterové anestezie v Česku uběhlo 177 let.

Výročí prvního podání éterové anestezie připomíná vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny [FNUSA] v Brně a LF MU Miloš Chobola.

„Z dnešního pohledu měl éter k dokonalosti daleko, hranice mezi žádoucí hloubkou narkózy a smrtí byla velmi tenká. A už z roku 1847 je popsáno první fatální použití této metody,“ říká anesteziolog.

Vůbec poprvé u nás éterickou anestezii vyzkoušel lékař Augustus Göttinger právě v dnešní brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny u pacientky Anny Dlouhé. Té s pomocí na českém území prvně podané éterické anestezie tehdy úspěšně amputoval paži [4.února 1847].

Při podání éteru docházelo k postupnému útlumu centrálního nervového systému. Při předávkování ale snadno docházelo k selhání srdce a dýchání. U pacientky Anny Dlouhé vše dobře dopadlo. Po amputaci si prý dokonce pochvalovala, že při výkonu, který trval jen pár minut, nic necítila.

„Vzhledem k nestálosti éterové anestezie byla rychlost jedinou šancí k tomu, aby pacienti přežili,“ upřesňuje Chobola.

Na nevolnosti a zvracení už mají lékaři i léky

Díky medicínskému pokroku už dnes anesteziologové k potlačení bolesti a utlumení pacienta používají podstatně bezpečnější a šetrnější léčiva, která umí při operaci upravovat. Anestezii už nepodávají jen inhalačně, jako tomu bylo u éteru. Léky pacientovi vpraví přímo do žíly, a to v různých kombinacích. Tím u pacienta zablokují na požadovaný čas bolest i zabrání nežádoucím účinkům, které se často dostavovali po operaci.

„V dnešní době máme kromě účinných látek a metod k dispozici také celou řadu monitorovacích pomůcek, které nám umožňují anestezii vybalancovat tak, aby nebyla příliš mělká a nedošlo u pacienta k nepříjemným vjemům, ale zároveň ani příliš hluboká,“ vysvětluje anesteziolog.

Předoperační interní vyšetření platí zhruba měsíc

A dnešní medicína si podle něj umí dobře poradit i s pooperačními nevolnostmi, které nejenže ještě před pár lety znamenaly nepříjemné pooperační stavy pro pacienta, ale často vedly i ke zhoršení výsledků samotné operace.

„Dnes těmto stavům umíme účinně zabránit, ať už samotnou multimodální analgezií nebo podáním preventivních léků,“ vysvětluje Chobola.

V jaké náladě pacient usnul, v té se i probudí

Přesto i dnes pociťují někteří pacienti po operačním výkonu nevolnosti a někteří i zvrací. Podle doktora Choboly jsou k těmto pooperačním stavům náchylnější mladé ženy, nekuřačky.

„Vliv na pooperační stav má dokonce také to, jestli se člověku dělá špatně například na kolotočích,“ upozorňuje na další zajímavost.

Robotické minioperace šetří lékaře i pacienty

Při vhodné péči ale i u této rizikové skupiny můžou hodiny po operaci proběhnout bez problémů. Většina pacientů si po probuzení z anestezie vlastně nic nepamatuje. Což považuje doktor Chobola za ideální.

„U většiny pacientů tento moment pohltí amnézie a jejich první vzpomínky jsou až z pooperačního pokoje. Obvykle ale platí, že v jaké náladě člověk usnul, tak se i probudí,“ říká Miloš Chobola.

Pro většinu svých pacientů tak zůstává neviditelný.

„Když si mě nepamatují, mám z toho největší radost. Je to známka dobře odvedené práce,“ uzavírá anesteziolog.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here