Za celoživotní přínos vědě získal uznávaný český psychiatr profesor Cyril Höschl Cenu Neuron 2024. „Snažil jsem se lidem říct, že psychiatričtí pacienti – až na výjimky – nekoušou a nevraždí,“ říká ke své celoživotní práci prof. Höschl.
Cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě získal Cyril Höschl u příležitosti Světového dne duševního zdraví. Ocenění spolu s finanční odměnou mu osobně předali předseda Vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka a ředitelka Nadace Monika Vondráková.
„Nejen já, ale celá nadace a celá česká vědecká komunita si Tě vážíme a máme Tě rádi..,“ řekl při předávání ceny Cyrilu Höschlovi Jan Konvalinka.
Připomněl, že jde o nejvýznamnější cenu, kterou může vědec v ČR dostat. Ocenění uděluje vědecká rada Nadace Neuron jednou ročně jednomu významnému vědci nebo vědkyni.
„Já vidím tu cenu jako symbol ocenění toho napravování pohledu na psychiatrii jako součást neurověd, jako součást medicíny, a jako ocenění našeho pokusu vyplnit ten mezibuněčný prostor mezi obory a trochu je propojit,“ řekl k ocenění prof. Höschl.
Ve svých slovech podtrhl, že věda, ač se to nemusí vždycky tak zdát, kultivuje celou atmosféru. Ať jde o studenty, vzdělávací instituce nebo dopady samotného výzkumu.
„Kdo zkoumá ten nezlobí,“ shrnul závěrem prof. Höschl.
Psychiatrie na prof. Höschla tak trochu zbyla
Profesní dráha Cyrila Höschla nebyla na svém počátku zcela jednoznačná. Jak v minulosti několikrát řekl, psychiatrie na něj tak trochu zbyla. Po promoci nemohl najít uplatnění a své místo našel až ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích. A v oboru nakonec zůstal celý život. Po pádu komunismu v Československu se stal prvním prezidentem Evropské psychiatrické asociace ze středo- a východoevropských zemí.
„Dal jsem si za cíl otevřít dveře všem zemím, na které se koukalo, že tam včera slezli ze stromů. Ano, na západě měli mnohem víc možností, robustnější výzkum a byli metodologicky daleko před námi. Ale tady se zase mnohem víc četlo, v mnohém jsme byli vzdělanější,“ vzpomíná na dobu po převratu prof. Höschl.
Díky jeho práci se rovněž podařilo úspěšně reformovat 3. LF UK a vybudovat z ní respektovanou instituci. Jeho zásluhou dnes funguje i na mezinárodní úrovní Národní ústav duševního zdraví [NUDZ] v Klecanech. I když jak říká, ne všichni byli k jeho založení a fungování zpočátku otevření.
„V roce 2013 tam byla louka a na podzim 2014 už stála budova. Vzniklo to v neuvěřitelném tempu, zázrak,“ vzpomíná prof. Höschl.
NUDZ dnes spojuje výzkum, vzdělávání a léčbu v oboru psychiatrie. Ve své práci využívá nejmodernější technologie – a ve střední a východní Evropě se jedná o naprostý unikát.
„Profesora Höschla nenominujeme za vynález nového antidepresiva, ale za jeho systematickou celoživotní práci na tom, aby psychiatrická onemocnění ztratila stigma, aby se lidé nebáli vyhledat pomoc odborníků, pokud pociťují psychické problémy,“ říká Jan Konvalinka.
Ve svých výzkumných aktivitách se profesor Höschl věnoval biologické psychiatrii, psychofarmakologii, neuroendokrinologii a neurovědám.
prof. Cyril Höschl: Psychiatričtí pacienti nekoušou
Jako mladý vědec s kolegy vypracovával metodu, jak využívat endokrinologických procesů k diagnostice. Je také autorem zásadní české učebnice pro pre- a postgraduální studenty psychiatrie a dalších odborných publikací.
Stojí za založením časopisu Psychiatrie a je členem redakčních rad prestižních světových oborových časopisů. Má za sebou nespočet přednášek, populárně-naučných textů v médiích a další akce vysvětlující psychiatrii a její koncepty široké veřejnosti.
„Snažil jsem se lidem říct, že psychiatričtí pacienti – až na výjimky – nekoušou a nevraždí. Do určité míry se to snad povedlo, ale pořád do toho musíte foukat,“ říká ke své celoživotní práci profesor Höschl.
Závěrem dodejme, že nadace Neuron podporuje české vědecké prostředí, oceňuje excelentní vědkyně a vědce Cenami Neuron, hledá nové vědecké talenty a realizuje studentské stáže na zahraničních univerzitách. Díky podpoře se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré prostředky na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů,
Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, udělil 120 Cen Neuron a podpořil dvanáct vědeckých expedic za 5,5 milionu korun.
–VRN–
