Žádosti o zařazení do pobytového sociálního zařízení eviduje na Vysočině systém elektronicky, aby se předešlo duplicitám. Nyní je v evidenci přes 3 700 žádostí, lůžek v kraji je ale jen 3 363. A ta jsou obsazená.
Na umístění v domově důchodců či se zvláštním režimem na Vysočině aktuálně čeká přes 3 700 osob a žádostí do pořadníku stále přibývají. A jak upozorňují zástupci kraje, při umístnění nesehrává jedinou roli pořadí podání takové žádosti, ale naléhavost situace každého konkrétního žadatele. I k takovému posouzení slouží elektronický systém evidence žádostí.
„Žádosti do systému zadávají samotní poskytovatelé služeb po přijetí žádosti. Díky této evidenci se podařilo odstranit stovky duplicit, které vznikaly podáváním žádostí do více zařízení,“ říká Jiří Horký [ANO], krajský radní pro sociální oblast.
V přijetí do některého ze zařízení podle něj sehrává zásadní roli aktuální zdravotní stav žadatele i jeho sociální situace. To je domácí zázemí a možnosti poskytnutí potřebné zdravotní a podpůrné péče.
„Systém nám umožňuje řídit a vyhodnocovat aktuální potřeby a kapacity v celém kraji. A tak nám pomáhá plánovat další kapacity pobytových služeb,“ dodává radní Horký.
Do sociálních zařízení míří hlavně lidé s demencí. A stále jich přibývá
Upozorňuje, že je třeba, aby žádosti o zajištění pobytové služby v domově podávali jen lidé, kteří to potřebují a v případě uvolnění se místa do zařízení i nastoupili. Tím naráží na přístup některých seniorů a jejich rodin, kteří si podávají žádosti o pobytové lůžko „pro jistotu dopředu“, aniž by o něj ale měli skutečně zájem. Poté, co je úřad kontaktuje, že se místo uvolnilo, tak jej odmítnou. Tím prodlužují vyřízení žádosti pro žadatele, kteří lůžko skutečně potřebují a bez nepřetržitého zajištění péče a pomoci se jen těžko obejdou.
Krizová lůžka pro lidi, kteří už na ně nemůžou čekat
Na Vysočině nyní dokonce testují takzvaná krizová lůžka, která slouží pro poskytnutí pobytové služby do několika málo dnů. Může jít například o nesoběstačné osoby, které náhle přišly o domácího pečovatele nebo ty, které se nemají kam vrátit například po pobytu ve zdravotnickém zařízení. I obsazení krizového lůžka v sociálním zařízení se řídí jasnými pravidly, kdy se posuzuje osobní situace konkrétního pacienta.
„Jde o dočasné řešení mimořádné situace, zpravidla na předem stanovenou dobu, které má za cíl překlenout akutní krizi, než se najde dlouhodobější forma péče,“ vysvětluje radní.
Na místo v domově se zvláštním režimem lidé čekají i déle než rok
V Kraji Vysočina funguje 3 363 lůžek v pobytových službách, to je od roku 2018 nárůst zhruba o sedm set lůžek. Takové tempo růstu lůžkových kapacit zdaleka ale nestačí pokrývat poptávku po nich.
„Aktuálně evidujeme 3 724 osob, které mají zájem o umístění do pobytových sociálních služeb,“ říká Horký.
Do zmíněných 3 363 lůžek v kraji už je navíc zahrnuto 250 lůžek, která zatím ale nejsou zprovozněna, tedy obsazena. Zařízení se dostavují nebo stavebně upravují.
Na Vysočině přibyde 350 lůžek v sociálních službách
Nicméně ani budoucí plány kraje na posílení kapacit v sociálních zařízeních poptávku po nich zřejmě neuspokojí. Zatím vedení kraje hovoří o tom, že za několik let přibyde asi 350 lůžek pro seniory. O tom, že jde o běh na dlouhou trať svědčí to, že kraj zatím zpracovává stavební záměry pro tento plán. To například na rozšíření kapacity Sociálního centra Kraje Vysočina v regionech Jihlava a Ždírec u Polné. A dále Domova pro seniory Třebíč, Koutkova-Kubešova [lokalita Třebíč – Kubešova].
„Podle předpokládaného harmonogramu by už letos mohly začít práce na projektové dokumentaci. A v průběhu příštího roku by Kraj Vysočina vybíral zhotovitele stavebních prací,“ informuje kraj o postupu na svém webu.
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory
Na konci roku 2023 bylo v Česku podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] zhruba 34 tisíc lůžek v domovech pro seniory a 23,6 tisíce lůžek v domovech se zvláštním režimem. Dalších přibližně 11 tisíc lůžek připadalo na pobytová zařízení pro osoby se zdravotním postižením.
Na Vysočině, která má zhruba 517 tisíc obyvatel, bylo loni podle kraje pětadvacet domovů pro seniory a dalších pětadvacet domovů se zvláštním režimem. V nich žijí většinou senioři s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi. Tato zařízení provozují vedle krajů i obce, města, církve a soukromé instituce.
–VRN–
Ano, chápeme závažnost této situace. Znova je důležité zdůraznit, že lidé mohou o své těžce postižené rodiče pečovat v rodině, tedy v přirozeném prostředí. Zvýšil se příspěvek na péči a ošetřovné se rozšířilo i mezi osoby OSVČ. Je tedy zvláštní, že všichni chtějí umisťovat, přirozené přece je pečovat doma. V domovech seinorů a obdobných zařízeních nejsou zavedeny majetkové testy a mnohdy na dotovaných lůžcích (70 000,- Kčú měsíc/ leží klient, který ma za sebou mnohamilionové majetky /domy,byty,chyty,zahrady…./ Na druhé straně jsou tady soukromé zařízení, cena 65 000-70 000,- Kč/měsíc, to platí rodina, jsou umísťováni na základě nájemních smluv. Mnéhdy v soukromých zařízeních leéží lidé s nižšími důchody, neboť státní nemůžou dělat komerční platby, tedy doplatky rodin. Opět chci poukázat na depozitní účty, přesto, že stát extrémně pomáhá rodinám co umísťují, vykutálené rodinysi příjmou vybrat depozitní účty. Stat by tomu měl zabránit, aspoň ve státních zařízeních, by lidé fměli odevzdat celý důchod a ne co se děje teď, nemravné. To že se musí doladit financování domovů důchodců, a to že asi všechny soukromé domovy důchodců se nedají vzít do sítě podprovaných, to víme. Proto prosím, zavedtě majetkové testy do domovů důchodců, majetkové testy máme jižv superdávce, neformální pečující, tedy ti co jsou systémem nejvíc bičováni, jsou majetkově testováni, proč proboha nezavedete majetkové testy do státních domovů důchodců ???????Být solidární v ústavní péči, tedy v té nejdražší péči, s milionáři ???? Vždyť ty rodiny můžou pečovat doma, když nechtějí prodávat majetky po rodičních, přece mají na výběr, proč pořád tento zastaralý systém???? V Evropě jsme jediní kdo majetkově netestuje při umísťování do ústavů!!!!! Proč ?????