Hustotu klíšťat v přírodě dokáží až o tři čtvrtiny snižovat velcí kopytníci, jako jsou divoké koně či zubři. A to spásáním vysokých a hustých porostů. V udržovaných travinách se klíšťatům moc nedaří, třeba už kvůli suchu a ostřejšímu slunci.
S poznatkem přišli výzkumníci Biologického centra Akademie věd ČR [AV ČR]. Ti sledovali hustotu klíšťat v milovických pastvinách a srovnali ji s hustotou klíšťat mimo tyto pastviny.
„Přirozená pastva velkých kopytníků výrazně snižuje početnost klíšťat. Počty klíšťat na plochu jsou na milovických pastvinách čtvrtinové oproti nepaseným plochám vedle pastvin,“ shrnuje závěry výzkumu Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR.
To je důležité zjištění už kvůli tomu, že klíšťat napříč Evropou, Českem nevyjímaje, rok od roku přibývá. Ta se navíc stěhují do stále vyšších nadmořských výšek, kdy není výjimkou najít klíště v nadmořské výšce kolem 1 300 metrů.
„Tím, že jsou vysokostébelné trávníky odstraněné, mizí pro klíšťata ideální biotop, kde číhají na případného hostitele, ať už zvíře, nebo člověka,“ vysvětluje Jirků.
Hustotu klíšťat v porostech snižuje jejich spásání koňmi
V dalším výzkumu podle něj vědci ještě ověří, jestli tak jako spásání pastvin v suchých biotopech, jako jsou právě milovické lesostepi, snižuje hustotu klíšťat také spásání v oblastech vlhkých říčních niv a mokřadech.
„I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky kterým ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí,“ říká autorka výzkumu Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity.
Česko a Pobaltí mají v EU nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy
To znamená, že v řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků nemají klíšťata dostatek stinných a vlhkých míst, kde se jim nejvíc daří. A kde přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím.
Podle milovických vědců dokládá snižování počtu klíšťat na plochách, které spásají například divocí koně, i to, že v prvních letech, kdy je na tyto pastviny přivedli, byla i tato zvířata často doslova obalena klíšťaty. To už se ale změnilo.
„První dva roky po zahájení pastvy, kdy ještě převládaly zapojené vysokostébelné trávníky, byli koně obsypaní klíšťaty. V dalších letech na nich klíšťata nebyla na první pohled viditelná,“ říká Jirků.
Udržované porosty klíšťatům moc nesvědčí
V šíření klíšťat tak pode milovických vědců sehrává nikoli nevýznamnou roli i údržba zelených ploch. To společně se změnami klimatu.
„Mnoho míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav. V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří ani přesto, že mají kvůli globálnímu oteplování příhodné podmínky k expanzi,“ tvrdí Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Vliv oteplování na výskyt klíšťat potvrzuje například šetření České zemědělské univerzity z letošního jara. Podle něj byla v 70. a 80. letech minulého století horní hranice výskytu klíšťat v Česku kolem 700 metrů nad mořem, na přelomu tisíciletí již 1000 až 1100 metrů nad mořem. V roce 2024 už nacházeli vědci klíšťata i ve výšce kolem 1 300 metrů nad mořem. A nejen to. Loni celkově nasbírali o 75 procent klíšťat více než v roce 2021.
Boreliózy i letos přibylo, důležité je klíště co nejdříve odstranit
Klíšťata přenášejí vážná onemocnění jako klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. Mimo to se dá přisátím klíštěte nakazit i tularémií, ehrlichiózou, babesiózou, anaplazmózou nebo bartonelózou.
Zatímco proti klíšťové encefalitidě se dá chránit očkováním, tak proti lymeské borelióze není dosud žádná vakcína dostupná. I když na jejím vývoji farma firmy pracují a některé z preparátů už prochází klinickým testováním.
–VRN–
